Vrátí se vlhy pestré na své oblíbené hnízdiště?
7. 5. 2018

Vrátí se vlhy pestré na své oblíbené hnízdiště?

Jak jsme vás informovali loni v červnu, zalepil neznámý pachatel v Čejkovicích na Hodonínsku desítky hnízdních otvorů vlh pestrých. Ptáky z nor ucpaných montážní pěnou naštěstí osvobodili ornitologové a pracovníci České inspekce životního prostředí. Ornitologové se ve spolupráci s veřejností pokusili co nejlépe upravit hnízdní stěny, aby se nádherní ptáci mohli na svá hnízdiště vrátit.

Před návratem ptáků ze zimovišť zorganizovala Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické pro veřejnost akci spojenou s úpravou poničené hnízdní stěny a jejího okolí. Ornitologové věří, že díky většímu povědomí o přítomnosti ohrožených vlh a zapojení místních lidí do jejich ochrany se loňský útok nebude opakovat.

Ornitologové zapojili do úpravy poničené hnízdní stěny veřejnost.

Loňský případ zalepení hnízdních nor v kolonii vlh pestrých patří mezi nejbrutálnější případy ptačí kriminality v posledních letech. Jen shodou náhod se podařilo uvězněné ptáky osvobodit. Vlhy jsou ale velmi citlivé na rušení a po otřesném zážitku už se ptáci na svá hnízda nevrátili a hnízdění tak bylo zmařeno. „Aby se situace z loňského roku neopakovala, rozhodli jsme se spojit přímo s obcí Čejkovice a uspořádat akci cílenou primárně na veřejnost,“ uvádí Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické a dodává: „Věříme, že zapojení veřejnosti je nejlepší způsob, jak lidi přesvědčit o důležitosti ochrany takto cenných lokalit a živočichů, kteří je obývají“.

 Vlha pestrá. Foto: Oldřich Roučka, naturfoto.cz

Kromě ornitologů se tak akce zúčastnili i místní skauti a další dobrovolníci. Hnízdní stěna pro ptáky byla zvětšena a očištěna, aby se vlhám usnadnilo hnízdění. „Vlhy si hloubí nory v sypkém materiálu. Očištění stěny od ztvrdlé hlíny a písku jim umožní hrabání. Zároveň preferují vyšší kolmé stěny, kde jim hrozí menší riziko predace,“ komentuje ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO, proč se hnízdní stěny upravují.

Písková stěna je připravena pro hnízdění vlh pestrých, které už se vracejí ze zimovišť. Foto: Ivo Stejskal

Jednorázovou úpravou hnízdní stěny ale aktivity na podporu ohrožených druhů hnízdících v kolmých stěnách nekončí. Kromě vlh na tomto typu lokalit hnízdí také břehule říční a v blízkosti vodních toků i ledňáčci. Stěny také využívají například vzácné samotářské včely. V rámci probíhajícího projektu Jihomoravské pobočky ČSO „Živé břehy“ bylo upraveno ve spolupráci s neziskovou organizací KROK Kyjov, z.ú. 7 dalších stěn a do konce projektu jich ornitologové plánují upravit minimálně 15.

Vlha pestrá

Vlhu pestrou nepřehlédnete

Vlha pestrá (Merops apiaster) je pták o velikosti špačka z řádu srostloprstých a stejně jako její příbuzní – ledňáček nebo dudek – je také velmi pestře zbarvená. Pro vlhy je typický mírně zahnutý zobák, špičatá křídla a prodloužená dvě prostřední pera v ocase. Vlha pestrá je zařazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožený druh.

Vlhy pestré se živí výhradně hmyzem.Vlhy hnízdí v suchých oblastech s písčitými a hlinitými stěnami, jako jsou pískovny, strmé svahy či strmé břehy řek, ve kterých si vyhrabávají jeden až dva metry hlubokou noru. Na konci nory je mělká kotlinka, do které samička snáší obvykle 5–7 vajíček, na kterých sedí převážně sama 20–22 dní. Oba rodiče o mláďata v hnízdě pečují asi 20 dní, pak mladí hnízdo opustí a jsou ještě asi 12 dní krmeni v okolí. Často se na krmení podílí jeden, případně i dva obvykle nedospělí, nespárovaní ptáci, tzv. „helpři". Odlet do zimovišť začíná koncem srpna a poslední ptáci nás opouštějí do konce září. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. roce, nejvyšší zaznamenaný věk v Česku a na Slovensku je přes 10 let.

Na jednom místě je možné pozorovat většinou více párů vlh – často hnízdí v koloniích. Páry spolu zůstávají několik hnízdních sezón a jsou také věrné svému hnízdišti. Živí se pouze hmyzem (blanokřídlí, vážky, dvoukřídlí, motýli, rovnokřídlí a brouci). Typické pro vlhy je otloukání úlovků o větev nebo jinou podložku: u větších druhů hmyzu je tím rozbíjena kutikula, blanokřídlí jsou takto zbavováni žihadla., který loví za letu. Vlhy také často vysedávají na vyvýšených místech, například na suchých stromech nebo drátech elektrického vedení. První hnízdění bylo v České republice zaznamenáno teprve v 50. letech. V současnosti u nás početnost vlh stoupá.

Autor Radka Páleníková.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: devětplusšest = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS