Vytvořte ze zahrady ptačí ráj: stromy, keře, napajedla
16. 5. 2015

Vytvořte ze zahrady ptačí ráj: stromy, keře, napajedla

Krásnou zahradu lákající k odpočinku tvoří nejen laskavá zeleň a půvabné květy, ale i ptačí zpěv.  Při poslouchání a pozorování ptáků zapomenete na všechny starosti… A některé vám opravdu ubudou!

Jak na zahradu přilákat rozmanité ptactvo? Útočiště jim skytnou ptačí budky, krmítka, napajedla. A především dostatek velkých stromů a hustých keřů, které prospívají nejen opeřencům, ale i zahradě, kterou chrání před vysušujícím větrem, i nám samotným, protože v zeleném soukromí se odpočívá nejlépe.

vrabec domácí

Kdo nám na zahradě zpívá?

Zahradu s dostatkem krásných a vysokých stromů, třeba ovocných, s oblibou obývají například pěnkavy, stehlíci, zvonohlíci, lejsci a sedmihlásci, vrkající hrdličky, stromy proklepávají žluny a strakapoudi.

  • Žluny zelené mají opravdu zelený hřbet a červené temeno, menší žluny šedé jsou nenápadnější.
  • Strakapoudi patří k nejpestřeji zbarveným ptákům a jejich bíle strakaté opeření nelze přehlédnout. Oproti nim „pravý“ datel, veliký zcela černý pták s typickou červenou hlavičkou, je velmi vzácný.
  • Lejsek šedý je nenápadný ptáček se světlejším bříškem, který rád hnízdí ve výklencích staveb či otevřených dutinách. Zajímavý je způsob jeho lovu – čeká na vyvýšeném místě a pak „skočí“ za letícím hmyzem.
  • Oproti lejskovi pěnkavu – zvláště červenavého samce – těžko přehlédneme, také pěnkaví zpěv je velmi typický. Pěnkava obecná patří mezi naše nejhojnější ptačí druhy.
  • Stehlíci jsou ještě pestřejší, mají červenobílé hlavy a tmavá křídla a se žlutými políčky.

stehlík obecný 

Množství hustých a velkých keřů vyhledává pěnice černohlavá i pokřovní, budníček menší, černorezavý rehek zahradní, drozd zpěvný a kos, zvonek zelený, červenka, konopka, maličký střízlík s charakteristickým zvednutým ocáskem či půvabný a rovněž malý mlynařík dlouhoocasý, jež vypadá jako bílá kulička s extrémně ocáskem a nelze ho zaměnit. Přímo po domě či na anglickém trávníčku pod ním se budou rádi procházet konipásci bílí, kteří stále potřepávají ocásky, rehci domácí, vrabci, straky i vrány. Na anténu se často posadí rád i kos, zvláště když sahá výše, nežli koruny stromů. Sladké plody léta pak přilákají špačky, jejichž svatební šat se leskne jako vycíděný kov, či drozdy kvíčaly.

Pod krovy rády hnízdí jiřičky, uvnitř stavení vzácnější vlaštovky.

kos černý u napajedla

I ptáčci mají v létě žízeň

Ptačí budky i krmítka jsou velmi užitečným doplňkem našich zahrad. Méně jsou používaná napajedla, která však ptáci v horkém létě velmi ocení – k pití i koupeli. Navíc, pozorovat ptáčka, jak se s požitkem v napajedle koupe, je krásný zážitek. Poslouží mělké nádoby, prohlubně v kameni, kde se ptáci nemohou utopit a kde nejsou „naservírovaní“ lovící kočce. krásné jsou i malé fontánky, které potěší ptáky zrovna tak, jako lidi.

Pokud se kočky na zahradě pohybují, je vhodné napajedlo umístit na vyšší kůl. Na koncovou plošinku lze umístit mělkou nádobu, nebo přímo, mělkou dřevěnou ohrádku, izolovanou proti úniku vody.

vrabec domácí u napajedla

Dokonalé útočiště

i

 

Pokud na vzrostlé husté keře teprve čekáme, můžeme vytvořit vhodné prostředí s pomocí svazku proutků, který  přivážeme k silnější větvi či kmeni, aby vznikla hnízdní kapsa.

 

Mnozí ptáci si hnízda nestaví v dutinách, ale umně splétají z větviček a stébel miskovitá hnízda uvnitř keřů. Potřebují k tomu husté stromy či keře, které je dostatečně skryjí. N zahradě by proto husté, košaté keře a stromy neměly chybět, na výběr je mnoho okrasných, krásně kvetoucích i plodících druhů. Řadu z nich lze zástřihem přimět k mohutnějšímu větvení. Ideální jsou také živé ploty – stříhání až v červenci u listnatých a v srpnu u jehličnatých druhů je proto vhodné nejen pro dřeviny samotné, ale i proto, abychom ptákům nezničili založené snůšky!

 

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: sedmmínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Prosba o keř

(w.GBQMQ6JTYy_25), 3. 10. 2015, 17:28

Dobrý den, prosim Vás o radu na vysazení keře zhruba do výšky 1 metr. Keř chci dát ke krmítku, měl by mít plody, které by přilákával ptactvo a být zelený celý rok, aby měli dobrý úkryt před dravci a kočkami. Předem Vám děkuji za odpověď. S pozdravem Petr L.

pitko

(ienx1Z4UH7a-r7jj-on), 5. 9. 2013, 00:36

Tak se mi podarilo koupit moc hezke sklenene pitko na pomerne tenke kovove nerezove tyci. mam z neho radost, i kdyz stalo 35 €.

Naivka

(q8AkQMQbWgFuR), 30. 8. 2013, 22:18

Byla jsem tak naivní, že jsem na takovéto články velmi dala, jsouc milovnice přírody a dnes nemám ani třešně, borůvky, višně. Přistihla jsem letos křivku obecnou, jak skáče pod keřem borůvky a pokouší se borůvku utrhnout, nakonec se jí to podařilo :-). Musím říct - pohled pro Bohy, úžasné. Ty pítka bych chtěla ještě, ale máme čtyři kočky......

pitko, krmitko

(ienx1Z4UH7a-r7jj-on), 26. 12. 2011, 01:32

Pisete, ze, kdyz se pohybuji v blizkosti kocky je vhodne pitko, ci krmitko umistit na vyssi kul. Dost dobre to nechapu...predse kocka vyleze i na strom, tak proc by mel byt pro ni problem kul? A koupajici se ptacek muze lehce stratit ostrazitost! Moc se mi libi i krmitka na takove te trojnozce (asi 1,5m vyska), ale bojim se to koupit, protoze na nasi zahradu chodi sousedovic kocour, ktery chyti kde -co, naposledy i krecka, bohuzel i jesterky, ktere se v mem zahone vylihly, ale ptacka uz mel v jidelnicku taky....

RE: pitko, krmitko

(CbynR), 26. 12. 2011, 10:30

Doporučuji kůl pod krmítkem opatřit jakýmsi, asi půlmetrovým, k zemi skloněným trychtýřem z pevného hladkého materiálu, pokud možno nenápadného vzhledu. Po něm kočky ke krmítku prostě nevylezou.
Jestli se nepletu, lze ony krmítka na trojnožce koupit i samostatně.

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS