„Chov bažanta zlatého je opravdu bezproblémový, nevyžaduje ani velkou voliéru. Každý chovatel na jednoho kohouta drží alespoň dvě slepice, někteří však doporučují i šest až osm. Naši kohouti mají pouze jednu slípku, chováme je v páru. Nemáme potřebu odchovávat dvacet třicet kuřat, stačí nám pro radost pouze pět šest,“ tvrdí Pavel Radosta z Myslkovic na Táborsku, který je se svým otcem znamenitým chovatelem nejen okrasných bažantů, ale také drůbeže a králíků.
Chovatelé ze zlatého bažanta vyšlechtili dokonce dvě barevné mutace: bažanta zlatého tmavého a žlutého. Všechny tři formy těchto krásných ptáků se chovají pro okrasu, i když svalovina tohoto ptáka je chutná a lze ji upravovat jako každou jinou divočinu.
Bažant potřebuje vysokou voliéru
Voliéry bažantů u myslkovického chovatele jsou velké 200x200x150 cm, což je pro pár dostačující. Důležitá je nejen základna, ale i výška zařízení, protože bažanti se kvůli ochraně před predátory na noc stahují na nejvyšší místa. Je zajímavé, že ptáci chovaní několik desítek generací v zajetí v sobě pořád mají ochranný pud nocovat v korunách stromů.
bažant zlatý (Chrysolophus pictus)
Aby měla kvočna klid…
„Bažanti zlatí jdou do toku jednou v roce, a to na jaře. Tok trvá až do doby, dokud kohout nezačne přepeřovat. Stává se, že v době, kdy kohout je v nejvyšším toku, slípka už sedí na vajíčkách. Při chovu v páru se naskýtá nebezpečí, že silně roztoužený kohout vyžene slepici z hnízda a bude se chtít pojímat. Agresivní kohout, pokud k sobě nemá víc slepic, ji může dokonce uklovat. My jsme tento problém vyřešili tak, že ze strany zabezpečujeme hnízdo deskou z překližky. Kohout tím pádem může ke slípce pouze zepředu, takže ta se mu ubrání,“ vysvětluje Pavel Radosta.
Bažant se dvoří i slepicím
Když slepice sedí na hnízdě, kohout se o ni nijak nestará, pouze hlídá své teritorium a hledá novou partnerku. Častokrát stačí, aby kolem voliéry procházela domácí drůbež a kohout ihned započne se svatebním rejem. Rozevře na temeni hlavy zlatou chocholku a zlatou kápi s černými pruhy, které tvoří takzvaný límec, začne vydávat milostné syčivé zvuky a slepicím se neúnavně dvoří.
bažant zlatý (Chrysolophus pictus)
Odchov mláďat
Bažantí mláďata odchovaná přírodně, tedy bažantí slepicí, zpravidla v době dospělosti bez problémů nasednou a vyvedou kuřátka. Někteří chovatelé ale kvůli jistotě chovu vajíčka bažantím slepicím odebírají a podsazují je pod kvočny, nebo využívají elektrických líhní. Jenže slepičky pocházející z těchto líhní ztrácejí instinkt vajíčka vysedět.
„Slípka snese pět až dvanáct vajec, ale pokud je chovatel po snášce odebírá, snese i víc, až patnáct. Slepice většinou snese ob den jedno vajíčko. I to je důvod líhnutí v líhni, protože snáška trvá dlouho a zárodky v prvních vajíčkách už mohou ztrácet životaschopnost. Když slípce vajíčka neodebíráme a sedí na nich sama, snese jich méně, aby je mohla co nejdříve nasednout. Příroda si umí poradit.. Slepice bažanta zlatého sedí na vajíčkách dvaadvacet dní a o kuřátka se po vylíhnutí stará dva až tři týdny. Ale zobat je neučí, zobání je u nich reflex. Po vylíhnutí v elektrické líhni a přemístění do odchovny je zobat také nikdo neučí,“ vysvětluje Pavel Radosta.
- Barva vajíčka je smetanová a jeho velikost lze srovnat s větším holubím vejcem
- Kuřátka jsou žlutohnědá a na vrchní straně žíhaná.
- Kohoutci se rozeznají podle světlých očních proužků, slípky je mají tmavší.
- Kohoutci se vybarvují do plné krásy ve druhém roce, kdy pohlavně dospívají, slepičky dospívají v prvním roce.
Slepice domácí nezná bažantí nářečí
Protože Radostovi okrasné bažanty chovají už třicet let, získali určité zkušenosti. Například kvočnu, pod kterou vkládají vajíčka, vybírají ze zakrslých drůbežích plemen (kočinky, hedvábničky), ale nechají pod ní i několik jejích vlastních vajíček. Po vylíhnutí kvočna vodí všechna kuřátka, takže když je třeba kuřatům liliputky zima, na mámu zapípají, a ta je schová pod sebe. Samozřejmě s nimi běží i bažantíci. Když kvočna vodila samotná bažantí kuřátka, jejich projevům nerozuměla a chov, zvláště v chladnějším počasí, byl náročnější.
