Jihoameričtí papoušci amazónci se dožívají zhruba třiceti let. Ptáci velcí asi 23 cm s hmotností kolem 160 g obývají tropické lesy a pralesy rovníkové oblasti. Chovatelé si oblíbili dva druhy: amazónka bělobřichého (Pionites leucogaster) a černotemenného (Pionites melanocephala). Jsou to velmi čiperní, zvědaví a chytří papoušci. Podobně jako ostatní papoušky se chovají v páru či skupině, protože samota je pro ně utrpěním. Jsou společenští a upovídaní, jejich chov je jedním velkým zážitkem. Narozdíl od řady jiných papoušků ale nesnesou nízké teploty, voliéry je proto třeba vyhřívat.

Amazónek bělobřichý

Domovinu má v severní Brazílii, Bolívii, východním Peru a v Ekvádoru. Dříve se dovážel z Brazílie, ale v roce 1967 stát vývoz papoušků zakázal, navíc dnes platí zákaz dovozu ptáků odchycených ve volné přírodě do celé Evropské unie. Naštěstí, protože odchyt a dovoz "divokých" papoušků byl černou kapitolou v dějinách chovatelství (mnoho jich transport nepřežilo, přeživší byli poznamenaní na celý život atd). Nyní se do Česka dovážejí amazónci z farem a od soukromých chovatelů ze zemí EU - lidmi odchovaní ptáci jsou krotcí a při dobré péči v zajetí spokojení. V českých chovech se většinou objevuje forma xanthomeria se žlutou barvou peří na bocích a holeních. Amazónek bělobřichý může zahnízdit již ve druhém roce života.

amazónkův jídelníček

V pralese se tento papoušek živí dužinou plodů, semeny, květy a listy.

Chovatelé krmí papoušky směsí suchých a naklíčených semen, ovocem, zeleninou, plevelnými rostlinami i granulemi. Amazónci zbožňují jablka a mrkev, potřebují také čerstvé větve na okus – zabaví je a jsou prospěšné pro zdravý zobáek. nejvhodnější jsou větvičky ovocných stromů, ale pozor, nesmí být chemicky ošetřné.

Jako doma v tropech

V kleci amazónků by neměla chybět miska s vodou, v níž se labužnicky koupou až třikrát denně. Ostatně při dešti okamžitě vyletí do výletových částí voliér a nechají se vodou zmáčet. K pití jim ale vodu dáváme do napáječek, aby zůstala čistá.

Průměrná roční teplota v domovině amazónků je 20 až 26 °C. V domácích chovech se papoušci neobejdou bez voliér, v nichž lze zajistit nejméně 20°, protože jejich peří jim neumožňuje zvyknout si na nižší teploty. Dobrou péči oplácejí amazónci roztomilou činorodostí. Neustále něco provádějí, jsou zvídaví a velice hraví.

Amazónek černotemenný

Jeho způsob života, krmení ani hnízdění se od bělobřichého kolegy neliší. Zbarvení však ano – peří amazónka černotemenného září teplými oranžovými tóny. Ve volné přírodě žije v severovýchodním Peru, východním Ekvádoru, jižní Kolumbii, Venezuele, ve státě Bolívar a v sousedních pralesech Guayany.

Ve své domovině s oblibou hnízdí v záplavových lesích Pantanalu, bažinaté oblasti Amazónie, v níž nežijí lidé a kde po skončení deštného období hnízdí mnoho dalších druhů papoušků od amazoňanů až po ary hyacintové. Kousek ptačího ráje přinese i k nám domů.

Karel Vinš