Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) získal svůj věhlas již v Antice. Je velmi důležitý pro metabolismus buněk. Obsahuje celou řadu významných látek, díky jejichž kombinaci lze využívat řepík ve velmi širokém spektru blahodárných účinků. Osvědčil se při samostatném podávání, ale i v mnoha bylinných směsích. Užívat jej mohou i těhotné nebo kojící ženy. Je to droga vhodná pro dlouhodobé užívání. Nejvíce se osvědčuje při tlumení veškerých zánětlivých procesů v těle i na něm.

Využití řepíku lékařského

Velkou výhodou řepíku je kromě jiného i to, že u něj nebyly prokázány žádné vedlejší účinky. Droga patří k těm nejuniverzálnějším, a proto ji využijeme k mnoha léčebným procesům. Stimuluje činnost žlučníku, čímž napomáhá játrům s detoxikační činností a zároveň vylepšuje v organismu metabolismus tuků a cholesterolu. Reguluje vylučování žluči, pomáhá při výskytu žlučníkových a ledvinových kamenů. Kardiakům je doporučován jako vhodná močopudná bylina. Pomáhá rovněž při léčbě tuberkulózy, zdlouhavých plicních katarů, ale i při léčbě hlasivek nebo při chrapotu. Ideální je v takových případech užívat vnitřně čajovou směs a vně přikládat obklady na krk. Řepík pomáhá při tlumení průjmů různého původu. Jelikož jeho tříslovinové složky zastavují krvácení, je ideální složkou pro ústní vody a zubní pasty účinkující proti krvácivosti dásní.

Jak dosáhnout jemnějšího nebo naopak silnějšího účinku

Pro dosažení jemnějšího účinku využíváme řepík spíše formou nálevu. Pro silnější účinek volíme podávání odvaru vařeného přibližně 2 minuty. Nálev připravíme tak, že potřebné množství řepíku nejprve navlhčíme a až pak přelijeme vroucí vodou. Necháme odstát 15 minut a následně přecedíme. Odvar se připravuje odlišným způsobem. Drogu v potřebném množství nejprve přelijeme studenou vodou a následně vodu přivedeme k varu. Vaříme 2 – 3 minuty a pak necháme 15 minut ustát a scedíme.

Podávání řepíku při kožních chorobách

Stahující a desinfekční složka v řepíku pomáhá léčit také rozmanitá kožní onemocnění. Využívá se k rychlejšímu hojení ran, na jejich oplachování a rovněž na výplachy v gynekologii. Řepíkovým čajem anebo z řepíku vyrobenou pleťovou vodou se ošetřuje aknózní pokožka. Pro adstringentní (stahující) účinek tříslovin obsažených v řepíku je k tomuto účelu pleťová voda přímo skvělá.

Vhodná je i pro potlačení růstu patogenní mikroflóry. Naprosto skvěle účinkuje řepík, či spíše nálev z něj připravený při hojení pooperačních jizev. Vyzkoušejte jej i při hojení jizev u psů a koček po kastraci nebo jiných operačních zákrocích. Řepík je skvělý v tom, že nezpůsobuje mokvání, ale přesto, že je aplikován v mokré formě jako nálev, kterým se jizvy pravidelně potírají, nezpůsobuje zadržování vlhka, ale naopak pokožku vysušuje. Takže přispívá k rychlejšímu hojení pooperačních jizev.

Řepík – oblíbená bylinka učitelů

Při respiračních chorobách, kdy užíváme řepík pravidelně ve formě čaje, můžeme řepík také inhalovat nebo kloktat. Možná někdo z vás zná lidové pojmenování řepíku jako byliny učitelů, kterým pomáhá při onemocnění často a silně namáhaných hlasivek. Při chrapotu si z něj připravíme čaj, obklad a kloktadlo a aplikujeme všechny tři léčebné formy zároveň. Tuto metodu preventivně využívají i zpěváci a řečníci. Čaj připravíme z jedné lžičky sušené natě, kterou zalijeme 150 ml vroucí vody. Po 10 minutách scedíme a pijeme cca 3 x denně, ideálně před jídlem.

Příprava obkladu z řepíku

Na výrobu obkladu si připravíme na 300 ml vody 2 polévkové lžíce sušeného řepíku (nať + květ). Řepík necháme ve vodě dostatečně navlhnout a necháme vše krátce projít varem. Následně 15 minut louhujeme a poté přecedíme. Obklady z řepíku nevyužijeme jen při bolestech v krku a chrapotu, ale i při léčbě křečových žil, kdy skvěle působí v kombinaci s měsíčkovou mastí.

Jedna z nejuniverzálnějších drog

V léčitelství je uznávanou drogou kvetoucí nať, která se sbírá nejčastěji v období červen – srpen. Nachází se v ní ve vysokém obsahu kyselina křemičitá, nikotinová, další organické kyseliny jako kyselina askorbová, dále flavonoidy, železo, cholin, hořčiny a v malém množství i saponiny. Obsahuje triterpenové sloučeniny a gallotanin. Jeho důležitou složkou jsou i katechinové třísloviny a v menší míře třísloviny elagové. Bez významu není ani obsah kyseliny ursolové.

Po řepíku pátrejte na okrajích lesů, na pasekácha nebo ho vysaďte na zahradě

Od nížin až do hor se táhne pásmo, v němž nalezneme rostoucí řepík lékařský. Jedná se o vytrvalou bylinu, z níž se k léčebným účelům sbírá květ a nať. Po celé Evropě nalézáme řepík na pasekách, okrajích lesů anebo na světlých loukách. Dosahuje výšky mezi 30-80 cm. Z krátkého oddenku vyrůstá rozvětvený stonek, který je ochlupený. Jeho složené podlouhlé lístky jsou po odvodu zoubkaté. Největší z nich se vytvářejí vždy ve spodní růžici a směrem nahoru se postupně zmenšují. Na našem území se můžeme setkat hned s několika proměnlivými formami. Na zahrádkách se dříve pěstoval druh řepík vonný (Agrimonium odorata), který se též sbírá a suší k léčebným účelům.

Kdy řepík není vhodný?

Řepíkový čaj nebo pleťová voda z něj připravená se nehodí na suchou a citlivou pokožku, ani na pokožku stárnoucí, kde může vyvolat při podráždění zarudnutí až vyrážku.

Řepík je mimořádně vhodnou bylinou pro samostatné podávání, ale velmi dobře působí jeho léčebné účinky i v bylinných směsích. Pro zevní aplikaci se kombinuje s kořenem kostivalu anebo kokošky pastuší tobolky, zatímco pro vnitřní užívání spolehlivě působí v kombinaci se semenem ostropestřece, čekankou nebo pampeliškou, pelyňkem nebo měsíčkem lékařským.