obrázek z archivu ireceptar.cz

Říjen v honitbě: daňci v říji, zimní srst a hledání pelíšků

Zatímco říje jelenů v říjnu končí, daňčí začíná. Jejich boje jsou mírnější, zazápasí si a pak se v klidu rozejdou. Zvířata si nechávají narůst zimn í srst, některá se ukládají k spánku, jiná odlétají do dalekých krajin...

V říjnu již v přírodě vládne opravdový podzim, proto myslivci musí zvěř intenzivně a pravidelně přikrmovat jadrnými krmivy. Do krmelců sypou i kaštany a žaludy, které obsahují pro zvěř důležité prvky. Také doplňují sůl do solníků. Ještě než napadne první sníh, stavějí v honitbách s koroptvemi tzv. koroptví boudy, do kterých pro ně sypou obilí.

Daňčí říje

V říjnu končí jelení říje a postupně začíná říje daňků. Na rozdíl od jelena daněk netroubí, ale jen rochá – vydává zvláštní hluboký hrdelní hlas. Daněk nevyhledává samice jako jelen nebo srnec, ale daňčí slečny za ním přicházejí samy. Daněk se jen zdržuje na svém teritoriu, kde pravidelně rochá a tak dává všem signál, že je na říjišti – daněly pak jeho hlas přivábí. Každý daněk má několik svých říjišť, mezi nimiž přechází, a tak se stává, že při přecházení narazí na teritorium jiného samce. Dochází pak k souboji, kdy se daňci podobně jako jeleni do sebe zaklesnou parožím, přičemž se vzájemně snaží povalit na zem a zasadit soupeři patřičný úder. Daňčí souboj však není tak urputný jako u jelenů, kteří se mohou pobodat natolik vážně, že poražený samec zranění podlehne; daněk na následky souboje uhyne jen výjimečně.

dančí soubojdančí soubojAutor: Archiv ireceptar.cz

Daňčí specialitou jsou soubojové „trojky“, kdy mezi dva zápasící daňky zaklesne své parohy ještě další a společně tancují ve trojici. Po chvíli se klidně rozejdou a každý si jde po svém.

Zimní spáči

V přírodě můžeme potkat řadu pravých zimních spáčů, jako jsou plch, ježek, svišť, křeček, myšivka a někteří netopýři. Mnozí z nich však ještě v říjnu využívají příznivých podmínek a řádně se krmí, aby v těle nahromadili tukové zásoby, které jim umožní přezimovat. Když nastane čas zimního spánku, vyhledají vhodný kryt, kde se schoulí a upadnou do strnulosti.

plšík lískovýplšík lískovýAutor: Archiv ireceptar.cz

Plši i ježek si k zimování připravují pelíšky, které vystelou listím a suchou trávou. V nich se pak schoulí do klubíčka, aby co nejvíce zmenšili povrch těla a tím i únik tepla. Netopýři se jednoduše zavěsí na stropy jeskyní, nebo využijí vhodné dutiny ve stromech. Plch velký spí od září nebo začátku října až do května. Podobně si pospí i myšivka horská. Jak se začne ochlazovat, upadá do stavu strnulosti. Starší jedinci mohou zimovat dokonce již od konce srpna. Ježci pak spí od října do března, někdy až do dubna. Stejně spí i naši netopýři.

Odlety a přílety

I v ptačí říši je v říjnu poměrně rušno – tento měsíc je ve znamení tahu ptáků. Ve známých klínech odlétají divoké husy a na obloze zastihneme i hejna kachen. Opouštějí nás také malí pěvci. Naopak se objevují první havrani, kteří k nám přilétli ze severu přezimovat, naši přírodu obohatí např. hejna kvíčal, která zastihneme na jeřabinách nebo na keříčcích jmelí. Jeřabiny navštěvují i brkoslavové a tak se stává, že plno těchto červených sladkých plodů spadne i na zem, kde určitě nepřijdou nazmar, protože si na nich pochutnají například lišky, kuny nebo dokonce zajíci. Když napadne sníh, snadno podle stop zjistíme, kdo v noci pod jeřabinami hodoval.

zajíczajícAutor: Archiv ireceptar.cz

Ze života zajíců

Tito hlodavci mají stále dorůstající hlodáky. Zaječí čelisti jsou uzpůsobeny tak, že se mohou pohybovat příčně i svisle. Zajíci také mají zvláštní zažívání. Během dne mají kašovité výkaly, které se hromadí v poměrně dlouhém slepém střevě, kde bakterie natráví celulózu. Zajíci tuto tráveninu znovu požírají a teprve potom se v jejich těle tvoří známé tvrdé bobky.

Nový zimní kabát

S přicházejícím podzimem zvířata pomalu mění letní srst za zimní, která má dlouhé duté pesíky s vynikajícími tepelně izolačními schopnostmi. Schopnost zimní srsti udržet teplo pak ještě zvyšuje jemná a hustá podsada. Srst také mění barvu – zbarvení srsti u naší spárkaté zvěře je na zimu vždy tmavější. Například daňci jsou v létě rezavohnědí, v zimě tmavohnědí. Naopak lasice hranostaj má letní srst hnědou, ale na zimu ji vymění za úplně bílý kožíšek. Jen špička ocásku zůstane černá. Na jaře pak zvířata přebarvují rychleji než na podzim.