Již v předjaří se jinak samotářští rysi ostrovidi (Lynx lynx) vydávají hledat partnera, po hlase i po vůni. Když se pár shledá, projevují si samec se samicí náklonnost vzájemnou péčí o srst a něžně si ťukají čelem o čelo, jako když děti dělají „berany berany duc“.
Pečlivá rysí matka
Samička je březí dva a půl měsíce a pak do připraveného úkrytu pod vývratem nebo skalním převisem přivede na svět dvě až pět slepých koťat. Stará se o ně sama – nejprve je pečlivě olíže, až tři měsíce je kojí, a když jsou asi měsíc stará, začíná jim přilepšovat masem. Mláďata prohlédnou asi ve stáří dvaceti dnů, to již světlou srst nahradil typicky narudlý rysí kožíšek.
Láskyplné rysí námluvy
Jak se stát dobrým lovcem?
Měsíční rysata začínají objevovat, co vše jejich pružné tělo dovede. Rys loví sám a skolit srnku, ač obvykle pomalejší, starou či nemocnou, není nic snadného. Mladí proto matku provázejí po celý rok a teprve poté jim škola lovu končí a oni jsou schopni si potravu obstarat zcela samostatně. Kromě vysoké zvěře rysi loví i divoká prasata, lišky či hlodavce. Mají dokonalý zrak (druhové jméno ostrovid si zaslouží), na kořist číhají, několikametrovým skokem ji přepadnou a prokousnou jí hrdlo. Rys je ale menší a plachý, proto člověka nenapadá.
Koťata rysa jsou okouzlující
Když nastane další jaro a doba námluv, mladí rysi se rozejdou hledat nový domov a matka se může znovu pářit. Samičky dospějí teprve další rok, samci ještě o rok později. Pomalé tempo rozmnožování souvisí s dlouhověkostí rysů, v přírodě se dožívají až 17 let, v zajetí ještě více.
Jaký osud rysy čeká?
Elegantní, až přes metr dlouhý a 40 kg těžký rys se skvrnitým kožichem byl u nás v 19. století vyhuben. Před třiceti lety byli rysi do šumavských lesů opět vysazeni, někteří také přišli ze Slovenska. Občas se objeví i v dalších pohořích, nedávno byl rys fotopastí zaznamenán i v Krkonoších.
Rys ostrovid je krásná, tichá a plachá šelma
Kvůli nelegálním odstřelům i chytání do pastí (pro kožešinu, kvůli předsudkům a z neznalosti) populace těchto zvláště chráněných zvířat však stále sotva přežívá. Zásluhu na tom mají mimo jiné i rysí hlídky, do kterých se zapojuje mnoho dobrovolníků, jimž osud naší jediné volně žijící kočkovité šelmy není lhostejný (více na www.selmy.cz). Nelegální lov však stále brání rozšíření rysů do dalších oblastí a celkem jich na našem území nežije více než sto.
