obrázek z archivu ireceptar.cz
Děti pouště
Mezi s oblibou chované druhy patří například scink dlouhonohý (Eumeces schneideri) a scink alžírský (E. algeriensis), kteří dorůstají až do velikosti 40 cm. Vzhledem se podobají robustním ještěrkám, ale na rozdíl od nich nemají krk – hlava není zřetelně oddělená od těla.
- Ideální je chov v párech
- Párek těchto velkých scinků bude potřebovat minimálně prostor 100-200x40 cm. (obecné pravidlo zní, že terárium by mělo přesahovat nejméně pětinásobek délky chovaného zvířete).
- Pocházejí z teplých, písčitých či kamenitých oblastí, proto vyžadují stepní terárium s vrstvou písku a kamenné úkryty.
- Do písku se často a rádi zahrabávají, nebo na něm leží. Potřebují proto silnou vrstvu, 10 cm a více. Na jedné straně terária písek udržujeme vlhký, druhou stranu necháme suchou.
- Na vlhčí straně terária umístíme mělkou misku s vodou, kterou denně měníme
- Ideálním vybavením terária je podlahové vytápění, které napodobuje teplo vyzařující z pouštního písku. Přesto však potřebují i vyhřívání pod bodovou žárovkou – jako většina plazů potřebují teplotní gradient v různých částí terária – moci se vyhřívat i ochladit dle libosti.
- V teráriu nesmí chybět speciální denní osvětlení pro plazy s UV paprsky, které jsou rpo jejich zdraví nezbytné (tvorba vitamínu D).
- Denní teplota by se měla pohybovat mezi 25–30, lokálně 40 °C, v noci s poklesem na 17–23 °C.
- Jako potrava poslouží novorozené myši, rozličný hmyz, ale i kvalitní konzervy pro psy a kočky, nakrájené libové maso a vařené vejce, občas si smlsnou také na ovoci (např. banánu).
Obratní šplhavci
Menší scinckové rodu Mabuya, dorůstající 20–30 cm, potřebují rovněž stepní terárium s pískem, ale na rozdíl od svých větších příbuzných život netráví jen na zemi, ale také obratně šplhají. Kromě písku a úkrytů proto potřebují i místa ke šplhání – k tomuto účelu nejlépe poslouží celá zadní stěna terária, obložená kameny s teráskami. Do terária také umístíme stabilní, šikmou větev. Nároky na teplotu a osvětlení jsou podobné.
- Krmíme je především hmyzem, pavouky a měkkým ovocem.
- Prospívá jim jemné rosení odstátou vodou dvakrát až třikrát týdně.
- Některé druhy tohoto rodu jsou vejcorodé, jiné vejcoživorodé (mláďata přicházejí na svět bez skořápky, k vylíhnutí došlo ještě před kladením).
Scinčí námluvy
V zajetí se scinkové rozmnožují jen vzácně. Po zimním spánku při teplotě 10–15 °C přichází doba páření, kdy samečci bojují o samičku tak vehementně, že se mohou zranit. Chovat dva samce v omezeném prostoru terária je proto velmi riskantní a nedoporučuje se. Samci jsou často vzájemně nesnášenliví i mimo období páření, a v něm o to více. Od samiček se na první pohled příliš neliší, ale poznáme je podle širší hlavy a trochu pestřejšího zbarvení. Také ocas je u samců na bázi mírně rozšířený, zatímco samičkám se rovnoměrně, postupně zužuje od kloaky až po špičku.
Po šesti až sedmi týdnech klade samička do jamky v zemi snůšku a střeží ji – ostatní scinkové však vejce mohou i tak sežrat, proto se ze společného terária odebírají. Při teplotě 30 °C se mláďata vylíhnou za 10 dnů. Vejcorodý je například scink dlouhonohý, zatímco scink alžírský je živorodý. Zrovna tak některé druhy rodu Mabuya jsou vejcorodé a jiné vejcoživorodé.
Pro Receptář Jana Martinková, foto autorka
