obrázek z archivu ireceptar.cz

Skřivánek zpívá na nebi, hnízdí na zemi: Jak žije skřivan polní?

Skřivan polní cítí jaro ve vzduchu už v době, kdy ještě chodíme zachumlaní v kabátech. Stačí mu, aby se na louce zazelenala první stébla a okamžitě je začne zpěvem oslavovat. Jak vypadá jeho život a proč skřivánků ubývá?

Skřivan polní je čiperný opravdu brzy, ale známá pranostika
„Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout,“ přesto nemůže platit. Hromnice, tedy 2. únor, jsou přece jen termínem příliš časným i na skřivana. Přilétá až na přelomu února a března, kdy je již možné nalézt první potravu a pominou ty největší mrazy. Pranostika pravděpodobně vznikla na základě záměny skřivana lesního a podobného, dnes již velmi vzácného chocholouše obecného. Ten u nás přezimuje a prozpěvuje si opravdu již v zimě.

Skřivani se navracejí ze Středomoří v malých hejnkách, někteří se zastaví u nás, jiní pokračují ještě dále na sever. Ihned po příletu do svého letního domova začnou zpívat.

Skřivánkovo nebeské trylkování

Skřivan zpívá originálním způsobem. Jeho jasný, trylkující, lahodný a melodický hlas se ozývá přímo z nebe. Zpívá ve výšce, v letu nad loukami či poli. Vydrží nepřetržitě zpívat po dobu dvaceti minut, přičemž se třepotá ve vzduchu. Obvykle mu však stačí kratší interval. Pak rychle klesne k zemi, jako by byl výkonem zcela vyčerpaný (a nebylo by divu). Jenže za okamžik opět vzlétne vzhůru a pokračuje v koncertu pod nebesy.

skřivan polní (Alauda arvensis)skřivan polní (Alauda arvensis)Autor: Archiv ireceptar.cz

Namlouvat si samičky a hlídat teritorium musí skřivánek opravdu časně, neboť první snůšku si pár zakládá již v dubnu. Na polích či loukách sameček obhajuje okrsek velký od půl do pěti hektarů. Skřivani hnízdí v nížinách i na pláních nad horní hranicí lesa, třeba i na úpatí Sněžky.  

Zpěv jako obrana

V severní Evropě nejzdatnější pěvci získají nejen samičky, ale také mohou díky zpěvu uniknout nebezpečnému lovci, dřemlíku tundrovému. Tento bratranec sokola loví ve vzduchu. Když však skřivan místo zmlknutí a úletu k zemi vylétne naopak výš a zpívá ze všech sil, dřemlíka od útoku kupodivu odradí. Snad se zalekne jeho statečnosti a pronásleduje raději jedince, kteří se zpěvem nebrání.

Ukázka zpěvu skřivana

Nenápadný ptáček s chocholkou

Skřivan polní (Alauda arvensis) je až 18 cm dlouhý. Na hlavě má rozvernou chocholku, podle které ho bezpečně poznáme. Může s ní podle libosti pohybovat. Když se ale nepředvádí v povětří, snadno ho přehlédneme – má kropenaté, maskovací zbarvení. To je velmi důležité, protože skřivánci hnízdí, potravu hledají a mladé vychovávají na zemi. Hnízdo pečlivě schovávají pod převisy staré trávy.

skřivan polní (Alauda arvensis)skřivan polní (Alauda arvensis)Autor: Archiv ireceptar.cz


Rychlá výchova k samostatnosti
  • obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

    Jen kolem 30 % mláďat přežije do dospělosti. Vysokou úmrtnost mláďat i malý počet vajec ve snůšce skřivani vyvažují tím, že hnízdí nejméně dvakrát, v příhodných podmínkách i třikrát za sezonu.

    Samička se na vejcích střídá se samečkem jedenáct či dvanáct dnů.
  • Vejce bývají často pouze dvě nebo tři, vzácněji jich je až pět.
  • Za deset dní po vylíhnutí se již drobotina sama pohybuje kolem hnízda a částečně se krmí, a nejpozději za dalších deset dní již umí létat.

Mláďata jsou samostatná a schopná se nakrmit dříve, nežli je to u pěvců běžné. Svou roli hraje hnízdění na zemi, kde číhá mnoho nebezpečí. Čím dříve se dostanou mladí do vzduchu, tím lépe. Na druhé straně jim nehrozí vypadnutí z hnízda. Mohou se proto batolit kolem hnízdní kotlinky ještě v době, kdy neumějí létat.

Čím se živí?

Skřivani se krmí semeny trav a dalších rostlin, rádi si smlsnou i na obilí. Důležitým doplňkem stravy je hmyz, především v létě. Mláďata rodiče zprvu krmí výlučně touto výživnou potravou.

skřivan polní (Alauda arvensis)skřivan polní (Alauda arvensis)Autor: Archiv ireceptar.cz

Jak se koupat v poušti?

Mnoho pěvců se rádo koupe v mělkých kalužích. Skřivani, jejichž přirozeným prostředím jsou suché stepi a pouště, dávají přednost popelení, koupeli v jemném prachu. Popelivá procedura zbaví peří přebytečného mazu – výměšků mazové žlázy. Prach mastnotu nasává podobně jako suchý šampon a přitom přibírá i nejrůznější jiné nečistoty. A podobně jako koupel ve vodě pomáhá proti různým obtížným parazitům, jako jsou všenky.

Skřivánci si vyberou prohlubeň s jemným prachem, labužnicky do něj zanoří hlavu a přehodí si ho na hřbet, do načepýřeného peří. Pírka si také pečlivě probírají a upravují zobákem.

Přirozeným, původním prostředím skřivana polního je step. Někteří skřivani pak žijí přímo na poušti, například zástupci afrického rodu Certhilauda. V poledne bývá v jejich domovině takové vedro, že se ptáčci musí zahrabat do spodních, o trochu chladnějších vrstev písku a tam sluneční výheň přečkat.  

skřivan polní (Alauda arvensis)skřivan polní (Alauda arvensis)Autor: Archiv ireceptar.cz

Proč skřivánků ubývá?

V posledních desetiletích nastal v celé Evropě, především západní, ale i u nás, velký pokles počtu skřivanů – až o polovinu.

  • Ohrožují je především nové způsoby intenzivního zemědělství – ztráta pestré, mozaikovité krajiny s dostatkem potravy, nové osevní i sklizňové postupy a samozřejmě nebezpečné pesticidy.
  • Skřivánky decimuje i intenzivní hnojení luk, které porost učiní tak hustý a vysoký, že v něm původně stepní ptáci nemohou hnízdit.

A aby toho nebylo málo, v některých zemích jsou skřivani na tahu v obrovských počtech loveni. Ve Francii, Řecku, Itálii, Rumunsku, na Maltě a Kypru je lov skřivanů polních legální a tento barbarský zvyk je velmi těžké zastavit. Lov se netýká pouze skřivana, mnoho i ještě vzácnějších pěvců je v části Evropy chráněno a v další části bezohledně stříleno. Pak jsou drobní ptáčci konzumováni jako pochoutka.

V rámci Evropské unie jsou naštěstí již rozvíjeny programy na ochranu skřivana, které bojují za zákaz jeho lovu a doporučují vhodné zemědělské postupy. Boj o jejich záchranu je však teprve v začátcích...

Akční letáky