Somálská kočka
Zdroj: Louno Morose / Shutterstock.com

Somálské kočky: výjimečné plemeno s nejkrásnějšími chundelatými koťátky

Somálské kočky sice patří mezi dlouhosrstá plemena, ale péče o jejich srst nevyžaduje zvýšenou péči. Jsou oblíbené také pro zajímavé zbarvení srsti. Toto plemeno potřebuje dostatek prostoru pro aktivní pohyb.  

Somálské kočky jsou vlastně dlouhosrsté variety koček habešských. Za jejich vznik může náhoda a chovatelské úsilí nadšenců. Jak je to běžné i u jiných krátkosrstých plemen koček, čas od času se v určitých chovných liniích narodí jedinec s delší srstí. To platilo i u koček habešských. První snahy o vyšlechtění dlouhosrstých habešanek se objevily v Austrálii již v roce 1965; v té době byla ustálena podobná chovná linie v Kanadě. O tyto kočky se začala zajímat Evelyn Mague, chovatelka z New Jersey, která jim dala jméno. Od roku 1972 šlechtění zaštítil Somali Cat Club of America, v roce 1979 byla somálská kočka uznána jako samostatné plemeno organizací CFA. FIFe (Fédération Internationale Féline) ji zařadila mezi uznaná plemena v roce 1982. Jméno somálská kočka je odrazem příbuznosti plemene s kočkami habešskými. Africký kontinent nemá s jejich původem ani šlechtěním nic společného.

Koťata somálské kočky Koťata somálské kočky Zdroj: Sarah Newton / Shutterstock.com

Standard půvabné somálské kočky

  • Hlava somálských koček je klínovitá, se středními proporcemi, široká v čele, s měkkými a půvabnými obrysy.
  • Nos je středně dlouhý, z profilu tvoří jemnou křivku, není rovný ani prolomený.
  • Poměrně velké uši jsou široké v nasazení, dobře odsazené, pozorně vzpřímené, na špičkách lehce zakulacené. Štětičky jsou žádoucí.
  • Velké mandlovité oči musí být výrazné a zářivé, jejich jantarová, zelená nebo žlutá barva musí být čistá, jasná a intenzivní. Jejich orámování je v barvě tikingu.
  • Středně dlouhé tělo je pevné, pružné a svalnaté. Somálské kočky se jeví díky mimořádně jemné a velmi husté srsti jako plemeno poněkud robustnější.
  • Srst je na omak měkká, plná, hedvábná a s jemnou texturou. Nejvýrazněji jsou osrstěny límec a kalhotky, střední délka je vyžadována po celém těle mimo oblast plecí. Výrazné osrstění je vyžadováno též na ocasu.

Unikátní zbarvení

somálská kočka somálská kočka Zdroj: Sarah Newton / Shutterstock.com

Somálské kočky patří k poměrně mladým plemenům a od ostatních se výrazně liší – především zbarvením srsti. Divoké a zároveň jemně civilizované aguti zbarvení (stejné jako u koček habešských) je podmíněno dominantním genem. Abyssinian tabby nebo také ticked tabby spočívá v tikingu – proužkování každého jednotlivého chlupu po celé jeho délce. Kroužkování, střídání světlých a tmavých úseků na chlupu, se také nazývá zonální zbarvení. Na chlupu každé somálské kočky by se měly nacházet dva až tři tmavé prstence.

FIFe i další světové organizace uznávají u tohoto plemena čtyři základní barvy – divokou, modrou, skořicovou a plavou; totéž platí pro stříbřité variety:

Divoce zbarvená somálská kočka (ruddy). Divoce zbarvená somálská kočka (ruddy). Zdroj: Julia Shepeleva / Shutterstock.com

Divoce zbarvená (ruddy) kočka má teple rezavohnědou barvu s výrazným černým tikingem na těle i končetinách. Podél páteře se táhne tmavé stínování (úhoří pruh), které pokračuje po celém ocasu a je zakončeno černou špičkou. Spodní strana těla, hruď a vnitřní strana končetin je zbarvena tmavě meruňkově bez jakéhokoli tikingu a proužků, náhrdelníků nebo kresby. Bílá barva je povolena nad pysky, kolem nozder a na bradě. Uši mají černé nebo tmavě hnědé štětičky, též srst mezi prsty vykazuje stejné zbarvení. Polštářky tlapek jsou černé nebo hnědé, nosní zrcátko je cihlově červené s černým lemováním.

Červenohnědá (sorrel) kočka se pyšní zářivě teplou, měděně červenou barvou s čokoládově hnědým tikingem. Základní barva na spodní straně mezi nohama a na hrudi je tmavě meruňková. Tato červená nebo červenohnědá barva nemá žádnou spojitost s červenou barvou koček vázanou na pohlaví. Srst mezi prsty je čokoládově hnědá, polštářky tlapek a nosní zrcátko jsou růžové.

Červenohnědá stříbřitá somálská kočka. Červenohnědá stříbřitá somálská kočka. Zdroj: Sarah Newton / Shutterstock.com

Modrá (blau) kočka má srst v barvě teple pískové s tmavým, ocelově až břidlicově modrým tikingem. Špičky uší a konec ocasu jsou tmavě modré. Toto elegantní zbarvení vzniká modrým ředěním z divokého zbarvení. Základní zbarvení a podsada mají slonovinový odstín.

Plavá (beige fawn) kočka je charakteristická matně béžovou barvou s teple krémovým tikingem a světle krémovou základní barvou. Chov této barevné variety je poněkud složitější, neboť výsledná barva je tvořena kombinací dvou recesivních genů. FIFe uznává i stříbřité variety. Habešské kočky těchto variet se u nás nechovají, ale ve světě dosahují vysoké kvality.

Povaha plemene

Somálské kočky nejsou plemenem, které by bylo celosvětově masově rozšířené. Také v České republice (i když se zde objevili velmi kvalitní jedinci z USA, Nizozemí či Skandinávie) se jejich chov nikdy nerozšířil a ani dnes není nijak mezi chovateli preferován. Přesto je jejich chovatelé obdivují a milují.

Somálské kočky jsou velmi komunikativní a přátelské, zvídavé a inteligentní, doma jim nic neujde. Svého člověka doprovázejí při každé činnosti a dobře se snášejí i s dětmi. Nemají však rády samotu, chovat jednu samotnou somálskou kočku se nedoporučuje, pokud s ní člověk není celý den doma. Mají jemný, tichý hlas, kterým svého člověka upozorní, že je čas k jídlu nebo na hraní. Za láskyplnou péči se odvděčí velkou mazlivostí.

Akční letáky