Své psy a kocoury dávají majitelé vykastrovat nejen proto, aby jim zabránili zplodit nechtěné potomstvo, ale také aby snížili agresivitu, u psů omezili riziko zdravotních problémů a zvláště u kocourů zabránili značkování a omezili jejich toulání. Kastrace také může pomoci vyřešit konkurenční problémy ve skupině zvířat s více samci.
U nás jsou častěji kastrováni kocouři než psi. V USA je naopak sterilizován téměř každý pes, který není zařazen do chovu. V našem prostředí jsou majitelé psů nechají své svěřence obvykle kastrovat teprve tehdy, nastane–li problém, například zdravotní.
Kastrace jako prevence zdravotních problémů
Zdravotním problémem je nejčastěji zbytnění pohlavní žlázy prostaty, které se projevuje krví v moči, krev dokonce odtéká z močové roury i mimo močení. Prostata je stimulována testosteronem a její patologický stav se hodně upraví, pokud se odstraní působení hormonu: buď dočasně nasazením léků, nebo trvale kastrací.
V prostatě se také může objevit nádor nebo hnisavé ložisko (absces). Nádor může vybujet i přímo na varleti, přičemž ne vždy musí být patrné jeho zvětšení. Zcela zvláštním případem je stav, kdy jedno či dokonce obě varlata nesestoupí do šourku a zůstanou v břiše nebo někde na půl cesty (medicínsky kryptorchismus). Pokud je alespoň jedno varle v šourku, je pes plodný, ale není chovný, protože jde o dědičnou vadu. Varle, které není v šourku, je mnohem náchylnější k tomu, aby se v něm objevil zhoubný nádor. Na nesestoupeném varleti pak může vzniknout torze (otočení na závěsu), která způsobí zaškrcení cévního zásobení, což je velmi nebezpečný stav.
Možné komplikace u kocourů
U kocourů majitelé s kastrací tolik neváhají. Značkující kocour je totiž v domácnosti nepříjemně cítit a z toulek si zvíře může přinést krvavé rány a následné záněty, případně se nakazit nějakým virem často velmi podobným lidskému HIV. U kocourů dbáme na to, aby kastrace pokud možno nebyla provedena dříve než ve věku devíti měsíců, aby se u zvířete dostatečně vyvinuly močové cesty. Jinak hrozí, že močová roura zůstane tenčí a snáze se ucpe hlenem s močovými krystaly. Kocour s neprůchodnou močovou rourou je pak během několika hodin ohrožen na životě. Krystaly nejčastěji vznikají v moči s vyšším pH, prevencí je proto podávat kocourkovi krmivo, které okyseluje moč. Pokud to nestačí, kastrovaným kocourům s opakovanými obstrukcemi močové roury je její vývod operativně vyveden před jejím zúžením do penisu.
Kastrace je jednoduchý zákrok
Samotná kastrace patří ke snazším chirurgickým úkonům. Jestliže nejde o kryptorchismus, operatér neotevírá dutinu břišní. U kocourů provede na šourku jen dva rovnoběžné podélné řezy, každé varle povytáhne, semenný provazec (céva, chámovod, závěs) podváže vstřebatelným vláknem a varle oddělí. Dříve se takto kastrovali i psi s tím rozdílem, že kastrační rány jim operatér zašil (u kocourů se nešily).
Dnes operatéři dávají přednost kastraci s jedním řezem a ránu zašijí. Rána se rychleji hojí a pooperační otok je menší. Otok u psů nastává prakticky vždy a přetrvává 1–2 dny. Je možné mírnit ho studenými obklady a protizánětlivými léky. Antibiotika veterinář podává preventivně podle potřeby a svých zvyklostí.
Vratná sterilizace
Pohlavní hormony po odstranění varlat v těle ještě zůstávají a během tří měsíců pak zmizí. Některé potíže, kvůli kterým se majitel pro kastraci rozhodl (značkování, agresivita), tedy odezní teprve postupně.
V poslední době je možné zvolit vratnou kastraci samců, kdy je jim voperován implantát, ze kterého se pomalu uvolňuje látka, blokující působení pohlavního hormonu. Výhoda je zřejmá – protože látka sama není hormonem, nemá vedlejší účinky hormonální léčby.