Dokonalou práci úst krunýřovců můžete dobře vidět, pokud se místo na kámen či list přisají na stěnu akvária. I zde rostou řasy a sumečci je drobnými zoubky neúnavně seškrabují. Jsou ideálními, mírumilovnými a nesmírně užitečnými obyvateli společných akvárií.

Krunýřovec, nejlepší škrabka na řasy

Ideální je chov v páru nebo malé skupince.

Čeleď krunýřovců (Loricidae) pochází z tekoucích vod střední a jižní Ameriky. Nejčastěji chovaný zástupce této čeledi býval krunýřovec modrý (Ancistrus dolichopterus). Dorůstá až do 14 cm (ovšem až za několik let), má hnědavé zploštělé tělo, na spodu těla umístěná ústa jsou opatřena silnou přísavkou. Dospělým samcům zdobí okraj rypce bizarně vyhlížející, rozvětvené výrůstky – čím starší sumeček, tím úctyhodnější prales na tlamě nosí. Samičky výrůstky buď nemají, nebo se spokojí s menšími a nevětvenými.

Dnes je obvykle prodáván a chován kříženec tohoto druhu s dvěma dalšími podobnými (krunýřovcem mnohoostným a skvrnitým), jejichž vzhled a nároky na chov jsou velmi podobné. Kříženci chovaní v akváriích ve vysokém věku (dožívají se až 15 let) mohou dosáhnout i délky 18 cm. Vyšlechtěna je i jeho albinotická a dlouhoploutvá forma.

Dalším, méně často chovaným a ještě o něco větším druhem je atraktivní Hypostomus pardalis. Má podobné nároky jako Ancistrus, potřebuje dostatek přítmí, klidu a rozmanité potravy. nezbytné je pro něj dřevo, které okusje. V zajetí se rozmnožuje velmi vzácně, v přírodě žije v poměrně početných hejnech.

Nádrž a kvalita vody

Sumečci se zdržují především na dně, na stěnách, čistí i větší listy rostlin. Ke spokojenému životu potřebují dostatek tmavých úkrytů, kamenných jeskyněk, zapuštěných květináčů a podobných skrýší kam se mohou schovat. Aktivní jsou především večer a v noci, přes den jsou obvykle plašší a nejlépe se cítí v úkrytu. Vhodný je také dostatek kamenů, dřevěných dekorací a rostlin.

Vzhledem ke svému původu milují silně proudící vodu. Řeku jim v akváriu nahradit nelze, ale proudění vyvolané silným filtrem, citelné alespoň v části nádrže, jim udělá dobře. Teplota by se měla pohybovat mezi 23-27°C. Co do pH i tvrdosti jsou přizpůsobiví, vyžadují však čistotu a dostatečné okysličení.

Krmení

Nejpřirozenější potravou jsou pro krunýřovce řasy na substrátu, kamenech, dekoracích, rostlinách i stěnách. Proto je vhodné je vpustit do nádrže až po nějaké době, kdy se povlak řas vytvoří (nemusí se samozřejmě jednat o řasami zarostlé brčálové akvárium, tenký povlak je pro nás sotva znatelný).

  • V opravdu prostorných, členitých a dokonale zabydlených nádržích si krunýřovci obvykle dokáží potravu zajistit sami.
  • Je však třeba stav řas sledovat a zvláště v menších akváriích sumečky pravidelně přikrmovat rostlinným tabletovaným krmivem, které klesne ke dnu.
  • Pro zpestření je vhodné podávat i kousek salátu, špenátu či jiné listové zeleniny.
  • Ačkoli převážně vegetariáni, krunýřovci potřebují občas i nějakou tu bílkovinu, živočišnou potravu, jako jsou například sekané nitěnky, korýši.
  • Svou roli hrají i dřevěné dekorace, které sumečci při čištění mírně ojídají a pečují tak o své zdravé trávení.

Rozmnožování

Párek krunýřovců se obvykle vytře pouze v tmavé jeskyňce či štěrbině, pokud má dostatek klidu. Starostlivý sameček hlídá snůšku přilepenou na stěnu úkrytu, ovívá ji ploutvemi a chvíli doprovází i vylíhlý potěr. V dostatečně členité nádrži bohaté na úkryty i rostliny obvykle i ve společném akváriu pár statečných z potěru doroste. Snůšku, kterou samička nakladla například do trubky, je také možné přemístit do oddělené nádrže, ale sameček tak přijde o svoji důležitou úlohu.

Sumečci jsou dlouhověcí a párek spolu obvykle musí žít v klidu a harmonii více let, nejlépe od mládí, aby se odhodlal zplodit potomstvo. Existují však i tací, kteří se neostýchají ani při krátkodobé známosti.