Rostliny je třeba vybírat podle společných nároků na teplotu i vlastnosti vody, například tvrdost a pH (což jsou parametry důležité i pro akvarijní rybky – i s jejich nároky je tedy třeba výběr rostlin sladit). I když druhů s podobnými nároky najdete obvykle hodně, nejlépe působí, pokud v nádrži nebude od každého jeden, ale spíše méně druhů o větším počtu rostlin, ze kterých se tvoří skupinky. Dojem je pak přirozenější, harmonický.

Všestranné rostliny

  • Akvarijní rostliny z vody odebírají dusíkaté látky z rybích výkalů, jejichž přemíra je pro ryby nebezpečná.
  • Na listech rostou řasy, které zde, na rozdíl od skel, nijak nevadí. Řasy přispívají ke koloběhu živin a slouží i jako přídatná potrava pro ryby. Některé jsou na seškrabávání řas přímo specializované.
  • Přes den, kdy fotosyntetizují, nejen do vody, ale i do substrátu uvolňují kyslík, čímž jej provzdušňují a působí proti hnilobným procesům.
  • Podmínky pro rozmnožování a vytírání ryb poskytují husté porosty rostlin, jako jsou například šípatkovce, kalatky, růžkatce).

Osazování nádrže

Většina vodních rostlin má kořeny, ty ovšem slouží spíše k uchycení v substrátu než k příjmu živin v takové míře, jako je tomu u rostlin suchozemských – minerály přijímají i listy z vody. Pomocí kořenů se rostliny uchycují i v substrátu na dně akvária.

  • Vrstva substrátu by kvůli prokysličení neměla být vyšší, nežli 10 cm, v malé nádrži pak 5 cm.

    Před výsadbou bývá vhodné kořeny o čtvrtinu zkrátit ostrým nožem, což podpoří jejich větvení. Odstranit je třeba všechny poškozené či odumřelé části rostlin.
  • V substrátu se vyhloubí dostatečně velký důlek – konce kořenů se nesmí ohýbat zpět, stejně jako u sázení rostlin suchozemských. Případnému ohnutí zabrání i mírné povytažení rostliny po zasazení.
  • Tvar jamky by měl odpovídat tvaru kořenového systému. Například šípatky potřebují jamky hluboké a úzké, šípatkovce naopak široké.
  • Zelené části oddenků, ze kterých porostou nové rostliny, nemají být zakryty substrátem.
  • Při sázení je třeba počítat i s budoucím vzrůstem rostlin a podle toho vybírat místo i rozestupy. Pozdější přesazování rostlinám nesvědčí a brzdí jejich růst.
  • Některé rostliny se prodávají bez kořenů, jako stonkové řízky. Na spodní části se v délce několika cm odstraní lístky a stonek se jamce zahrne substrátem.

Pěstování pod vodou

Většina běžně pěstovaných akvarijních rostlin pochází z tropů. Potřebují proto pravidelnou periodu světla, která trvá 12-14 hodin, a tmy. Pro růst, zdraví a pěkný vzhled rostlin je zcela zásadní dostatečné osvětlení zářivkami, které napodobují denní světlo, nesmí v nich chybět červená a fialová část spektra. Existují i přídatné zářivky určené specielně pro podporu akvarijních rostlin.

Tropickým vodním rostlinám vyhovuje obvykle rozmezí teplot mezi 24°-27°C.

Většina akvarijních rostlin roste dobře i bez hnojiva v substrátu, vše potřebné si obstarají z vody a světla. Ovšem pokud při osazování do substrátu přimícháte speciální akvarijní hnojiva s pomalým uvolňováním živin, rostlinám patrně usnadníte start. Běžným akvarijním rybám hnojivo, které je určeno přímo pro akvária, nijak neuškodí. Navíc pokud hnojivo použijete pouze při zakládání nádrže, rostliny již část spotřebují, než vpustíte rybky – několikatýdenní odstup, testování techniky a kvality vody je velmi vhodný. Použít hnojiva pro suchozemské rostliny v akváriu samozřejmě nelze.

některé rostliny v až příliš dobře filtrovaných a provzdušňovaných nádržích mohou trpět nedostatkem oxidu uhličitého. Proto jim někdy akvaristé tento životně důležitý plyn přidávají pomocí speciálního zařízení, které do vody postupně uvolňuje oxid uhličitý ze sifónové bombičky. Obsah plynu ve vodě je však třeba kontrolovat a nevypouštět jej raději v noci, protože příliš vysoká koncentrace by mohla ublížit rybám. Některé druhy se speciálními nároky, například některé cichlidy, obohacování vody oxidem uhličitým nesnášejí vůbec. Je proto lepší pro začátek zvolit méně citlivé, odolné rostliny.

Oblíbené druhy

Tyto rostliny lze pěstovat při teplotě mezi 23-28°C a pH 6,5-7,5. 3-12

Šípatkovec blecherové (Echinodorus bleherae) je až 60 cm vysoká rostlina s bujnými trsy velkých, kopinatých listů.

Kryptokoryna zprohýbaná (Cryptocoryne crispatula) se shodnými nároky dorůstá od 30 do 50 cm a je proto vhodná pro prostorné nádrže. Její úzké, dlouhé a nařasené listy jsou velmi atraktivní.

Rohatec žluťuchový (Ceratopteris thalicroides) je rostlina s jemně dělenými listy, která roste velmi rychle a vytváří půvabné houštiny.

Kamomba karolínská (Camomba caroliniana) vyniká jemně dělenými, hustými, čárkovitými lístky. Vynikne nejlépe v řídce vysázeném porostu.

Zákruticha šroubovitá (Vallisneria spiralis) je velmi nenáročná, rychlerostoucí a vděčná rostlina, která snese i chladnější vodu. Úzké a dlouhé listy oživují stonkové spirály.

Stolístek vodní (Myriophyllum aquaticum)má opravdu stovky jemňoučkých lístků, které vyniknou nejlépe v řídké skupince.