Veleštír císařský (Pandinus imperator) pochází z afrických pralesů. Jeho velikost a atraktivní vzhled, kterým připomíná raka, z něj činí velmi oblíbeného chovance terárií.

Největší zástupce štírů císařských (neboli také obrovských) měřil bez klepet úctyhodných 23 cm. Zároveň je tento patrně největší ze štírů také nejmírnější. Agresivita je mu cizí, a když se cítí ohrožen, brání se především klepety, kterými může citelně štípnout. Jedový trn používá až v nejvyšší nouzi, přičemž jeho jed člověku způsobí obvykle pouze svědění.

Štíři drží pospolu, o samotě se trápí

Štíry je ideální chovat ve skupince alespoň pěti jedinců. Jsou to velmi společenští tvorové, kteří o samotě často viditelně trpí. Byla u nich dokonce pozorována i vzájemná ochrana – několik štírů stráží svého druha, který právě svléká starou pokožku. Tento moment je pro štíry velmi choulostivý. Ještě po celý týden, nežli nový kryt těla ztvrdne, jsou měkcí a velmi zranitelní.

Pralesní insektárium

Vzhledem k velikosti štírů císařských (i když v zajetí jsou velcí spíše „jen“ kolem 15 cm) a tomu, že bychom je měli chovat ve skupině, je třeba si pořídit odpovídající nádrž (například 120x70x45 cm).

  • Teplota v teráriu by se měla pohybovat kolem 24 °C bez výkyvů. Část dna můžeme vytápět topným kabelem.
  • Speciální osvětlení štíři nepotřebují, neboť jsou aktivní v noci. (Pod UV diodami jejich krunýř ve tmě pozoruhodně září, proto je UV světlo používáno k jejich nočnímu pozorování.)
  • Tito pralesní štíři potřebují vlhký vzduch. Terárium proto pravidelně rosíme a vlhkost sledujeme vlhkoměrem – měla by dosahovat 70–80 %, nikoli na úkor výměny vzduchu.
  • Jako podklad použijeme osvědčenou kokosovou drť lignocel nebo rašelinu. Někteří chovatelé na dno terária sypou i lesní hrabanku, ale tu je třeba důkladně sterilizovat. Až 10 cm silná vrstva substrátu pomáhá udržovat vlhkost.
  • V teráriu nesmí chybět tmavý úkryt, do kterého se všichni štíři pohodlně vejdou – rádi odpočívají pospolu. Můžeme jej vytvořit z kamenů (musí být stabilní), z umělého kamene nebo ze dřeva.
  • Miska s vodou na pití je nezbytná. Štíři se však občas rádi koupou, proto uvítají misku s pozvolnými okraji, do níž se celí vejdou.
  • Terárium lze zkrášlit nejedovatými tropickými pokojovými rostlinami v květináčích.

Potrava

Štíři jsou lovci. Krmíme je především cvrčky, šváby, případně pro zpestření holými myšaty. Potravu, kterou štíři po usmrcení vysávají, obvykle stačí podávat jednou týdně.

Rozmnožování

Štíři se páří v průběhu celého roku. Samička malé a téměř průsvitné larvy po několik týdnů nosí na zádech a po dlouhou dobu je krmí. Odchov mláďat štírů je na rozdíl od chovu dospělců složitější, ostatní štíři mohou v omezeném prostoru mláďata považovat za potravu. V přírodě se občas vyskytují i skupinky složené z matky a jejího již odrostlého potomstva. Samce není snadné rozlišit od samic, mají však větší hřebínky na spodní straně krunýře.

Ochrana štírů

Kvůli odchytům z přírody se veleštír císařský ve své domovině bohužel stal ohroženým druhem. Je proto zařazen pod ochranu CITES II a při jeho koupi musíme obdržet osvědčení o původu.