obrázek z archivu ireceptar.cz

Tetřívek, pestrobarevný pták z horských vřesovišť

Kdo měl to štěstí, že spatřil společný tok vzácných tetřívků, kterým se snaží oslnit samičky, nikdy na ten zážitek nezapomene. Tetřívci dovedou i řadu dalších věcí, například spát zahrabaní ve sněhu.

Tetřívek obecný (Tetrao, syn. Lyrurus tetrix) patří – stejně jako jeho větší příbuzný tetřev – do čeledi kurovitých. Má velmi vyhraněné nároky na prostředí. Nejraději žije na vřesovištích, horských rašeliništích a loukách. Vyskytuje se ale i v klidných smrkových či listnatých lesích, pokud jsou prosvětlené prostornými pasekami. Živí se bobulemi, příležitostně hmyzem, v zimě i pupeny větví.

Tetřívků ubývá

Kdysi byl tetřívek poměrně hojný lovný horský pták. V poslední době však tetřívků v celé střední Evropě velmi ubylo, protože mizí klidná útočiště, kde by mohli ptáci nerušeně žít a rozmnožovat se. Stále je jich u nás však řádově více, nežli je tomu u téměř vyhubeného tetřeva hlušce. Paradoxně jim prospěl i vznik imisních holin v 70. letech minulého století. Zbytky populace tetřívků se u nás vyskytují na Šumavě a na Třeboňsku, v dalších pohraničních pohořích je najdeme jen ojediněle.

tetřívek obecný (tetrao tetrix)tetřívek obecný (tetrao tetrix)Autor: Archiv ireceptar.cz

Společné představení pro samičky

Na jaře se tetřívci samičkám předvádějí při svatebních tancích a podívaná je o to zajímavější, že většinou tokají společně.

Od svítání se natřásají, předvádějí peří a roztažený ocas v podobě krásné lyry. Vydávají typické syčivé a bublavé zvuky, pro něž mají speciálně vybavené hlasové ústrojí – nad syringem, který leží v místě, kde se průdušnice dělí na průdušky a díky kterému ptáci dovedou tak působivě zpívat, mají ještě unikátní rosolovitý útvar. Díky němu pravděpodobně mohou tak hlasitě syčet. U hlasité produkce a roztahování peří tetřívci navíc neustále poskakují.

Společný tok láká samičky účinněji než jeden natřásající se kohoutek. Signály, které samičku už tak přirozeně vábí, se množstvím samců zesílí. Se slepičkami se pak ale spáří jen nejúspěšnější kohoutci.

Lesní kuřátka

Samičky snášejí 7–14 vajíček. O snášku se starají a kuřátka vychovávají zcela samy. Zvládnou to díky tomu, že kuřátka jsou jako u všech kurovitých ptáků téměř ihned po vyklubání schopná sama chodit i zobat. Slepičky je vodí po lesích a vřesovištích, v noci je chrání před chladem pod svým peřím. Už za pouhé dva týdny jsou mláďata schopná sama létat, ale s matkou zůstávají pospolu až do konce léta.

slepička má ochranné zbarveníslepička má ochranné zbarveníAutor: Archiv ireceptar.cz


Zima v záhrabu

Tetřívek vytrvává ve svém revíru i v tuhých, mrazivých zimách. Je schopný spát zahrabaný ve sněhu a v nouzi se živit pouze jehličím a pupeny.

Noru si tetřívci umí v hlubokém sněhu vyhloubit tak šikovně, že si v ní poté dokáží udržet teplotu až o 30 °C vyšší, než je venku nad sněhovou přikrývkou. Šetří tak své energetické zásoby, které by jinak rychle vyčerpali na tvorbu tepla a v zimním, na potravu velmi chudém lese by je sotva doplnili. Tetřívci mají navíc důkladnou izolační vrstvu z peří, takže ještě při teplotě 8 °C nemusí vynakládat žádnou nadbytečnou energii na to, aby se zahřáli.

 

Akční letáky