Tippleři, holubi kteří závodí v létání

Tippleři jsou sportovní holubi, u nichž se na krásu nehledí. Cení se však jejich výkon – nepřetržitý let během jediného dne. Světoví závodníci dokáží být ve vzduchu až neuvěřitelných 20 hodin v kuse.

Jedním z nejúspěšnějších chovatelů tohoto anglického plemena dlouho létajících holubů je v České republice Josef Zábranský z Radešína na Litoměřicku. Původně choval užitkové holuby, ale ty jsou na výstavách hodnoceni subjektivně, proto hledal disciplínu, kde rozhodují výkony.

Závodní dráha nad střechou domova

„S tipplery se nelétá na délku, ale na výdrž. Měří se čas jejich pobytu ve vzduchu. Propozice umožňují závodit s hejny tří až dvaceti holubů, kteří společně startují a také společně létají vysoko v kruzích nad domovem a na signál chovatele se vrátí a přistanou na střeše holubníku. Abychom vyloučili diskvalifikaci, protože letový řád je přísný, raději soutěžíme s menším počtem holubů. Čím je jich v hejnu méně, tím je menší šance na nějaký kiks. Proto většinou startujeme se třemi až pěti.

Současný světový rekord drží irský chovatel pan Shannon, jehož holubi nepřetržitě létali dvaadvacet hodin a pět minut. Tippler ve volném překladu znamená princ vzduchu. Myslím, že oprávněně,“ říká Josef Zábranský.

Jak probíhá výcvik princů vzduchu?

Závody mají přesná pravidla a vycvičit holuby k jejich dodržování je časově náročné a složité. Například pokud holubi nevzlétnou při startu do pěti minut nebo když po stáhnutí ze závodu přistanou od mateřského holubníku na větší vzdálenost než 68 m, jsou diskvalifikováni. Katastrofa ovšem může nastat, když hejno napadne dravec nebo se do něj vmísí cizí holubi a svedou hejno jinam.

„Metoda stahování holubů z letu je založena na podmíněném reflexu a jejich výcvik začíná odmala, ihned po vylétnutí z hnízda. Někteří chovatelé používají bílé anglické pávíky, které vypustí na střechu a tím dají signál, aby se kroužící holubi vrátili. Za tmy zase slouží k orientaci světelné signály. Záleží na chovateli. Moji tippleři slétnou dolů, když se objevím na zahradě s bílým vědrem, ve kterém jim nosím krmivo. Jak poznám, že je mám stáhnout a závod ukončit? Když jsou unavení a pozvolna sestupují z výšky. V okamžiku, kdy dám signál, delegovaný rozhodčí zmáčkne stopky a závod ukončí. Rozhoduje čas, po který jsou holubi ve vzduchu, ne kdy si sednou na střechu holubníku. Ale musí být vycvičeni tak, aby po přistání do holubníku vlezli, protože je musíme s rozhodčím pochytat a překontrolovat jim kroužky, zdali přilétli ti, kteří vystartovali. Tippleři jsou ale inteligentní a lze je vycvičit na ledacos.“

Krmení pro závodníky

Výdrž v létání se cvičí od výletků. Důležité je, aby se jim vyvinuly svaly a měli sílu. Hlavní je dostat závodní hejno před soutěží do kondice. Pan Zábranský závodníky přemístí do boxů o rozměrech 30x30 cm tak, aby v každém byl jeden holub, neviděli na sebe a měli tudíž klid. Individuálním krmením a změnou složení stravy je v boxech týden před startem připravuje na závod. Krmení je hlavní metoda, kterou slaví sportovní úspěchy. Podstata spočívá v tom, že závodníky krmí postupně devíti druhy krmiva, mezi jejichž podáním musí uběhnout tři minuty. Je to otázka gramové záležitosti a jednotlivé komponenty se podávají čajovou lžičkou. Kumšt je v pořadí podávání krmiv a patřičném množství. Holub nesmí být přejedený ani hladový, aby měl dostatek energie, a musí být nacvičený, aby se napil vody pouze po krmení. Krmení se podává zásadně večer, nejlépe při umělém osvětlení. Mezi závody dostávají tippleři pouze kvalitní ječmen a čerstvou vodu.

Tippleři létání milují

„Z boxů holuby na závody nevypouštím, protože by nevystartovali najednou a tím by nesplnili jednu z podmínek. Vypouštím je z malé klícky. Když je do ní dám, vidím, jak jsou nabuzeni a chtějí létat. Vytrvalostní létání mají v krvi. Zejména teď, kdy se díky možnosti cestování krev tipplerů z českých chovů promíchala s krví z holubů zahraničních, zejména rakouských. V minulosti byla délka letů kolem sedmi hodin, dnes kolem patnácti. I když jsou tippleři moji miláčci, musím k nim být tvrdý a nekompromisní. Když vyhrají závod, nesmím jim za odměnu přidat na stravě nebo jim předložit nějaký pamlsek. Tím bych je zkazil. Životospráva je u závodního holuba základem úspěchu. Odměnou je jim ale laskavé zacházení a vytváření kvalitních podmínek pro chov.“

V Česku existuje Klub chovatelů tipplerů, který sdružuje nejen chovatele těchto letců, ale také jejich přátele. Informace lze získat e–mailem: otta@tiscali.cz, zabransky@stranet.cz