obrázek z archivu ireceptar.cz

Tipy pro zahradu pod sněhem: ochrana kmenů, průklest rybízu, krmení ptáků

Stromy jsou za ochranu kmenu proti slunci a následnému mrazu vděčné. Zrovna tak prořezaný rybíz a angrešt přinese sladké plody. A zapomenout nelze ani na ptáčky.

I v zimě toho pro zdravou, krásnou a plodnou zahradu můžeme udělat mnoho. Ochranu a péči si zaslouží ovocné stromy i keře, a také naši spojenci v péči o zahradu, ptáčci zpěváčci.

Chraňte kmeny před sluncem

Kmenům zahradních dřevin nesvědčí přemíra předjarního slunečního záření. Především v únoru a březnu, kdy se prodlužuje den a přibývá slunečního svitu, hrozí, že se jižní strana silných tmavých kmenů přehřeje. Teplo předčasně rozproudí mízu čili rostlinnou tekutinu, kterou však noční mráz zase zledovatí. Důsledkem jsou podélné praskliny na kmenech meruněk, třešní, jabloní, švestek, ořešáků i dalších stromů. Následuje klejotok, rozvalení kůry, začátek hniloby dřeva a tak dále.

Dříve se doporučovalo bílení kmenů vápenným nátěrem, což snížilo přehřátí o pět až šest stupňů. Bílení ovšem většinou nestačí, obzvlášť, když byly kmeny natřeny už na podzim a nátěr mezitím zežloutl či zešedl.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Lepší zkušenost má mnoho zahrádkářů s jednodušším postupem. Koncem ledna rozestavím před jižní strany stromů obyčejná prkna tak, aby jejich polední stín zakryl kmen. Tím se záhřevná teplota sníží o 14 až 16 °C, což je významný pokles. Koncem března desky zase odstraníme.

Proklestěte angrešt a rybíz

Nejpozději do konce února je také třeba proklestit keře nebo stromky bobulovin, zejména angreštů a rybízů. Ty totiž raší brzy, někdy dokonce před polovinou března.

Včasným sestřihem zkvalitníme jejich růst i plodnost. Keř nebude tak hustý, lépe poroste a bobule budou podstatně lepší.

Nové výhony v keři i na stromku jsou šedé, dvouleté jsou šedohnědé, tříleté hnědé a čtyřleté i starší černé. Mladé větve, dvouleté až pětileté, jsou nejplodnější.

  • Vyřezáváme celé přestárlé výhony, tím keř i korunku provzdušníme, bude v ní méně škůdců i chorob a plody budou sladší.
  • Je třeba dbát na to, aby tvar keře byl po průklestu vzdušný – růst sevřený prořezáváme hlavně uvnitř a keřům rozkleslým vystříháváme větve rozkladité. Je to logický zásah do tvaru a růstu korunky nebo keře.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Nenechte ptáky hladovět

Morální povinností zahrádkářů je postarat se o stálé návštěvníky zahrad – ptáčky zpěváčky všech velikostí a druhů. Zahradu prohlížejí, preventivně léčí a ozdravují a ještě si k tomu prozpěvují.

V zimě ovšem ptáci prožívají těžké chvíle, protože marně shánějí potravu a hladovějí. Vždy si najdou krmení, které jim zavěsíme či nasypeme na vhodné místo.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Nejběžnějším krmením pro opeřence jsou olejnatá a suchá zrna a jejich směsi: slunečnice jako základ a k tomu mák, len, konopí, řepka, proso, pohanka a další.

Předvídaví lidé už na podzim a v létě nasušili pro ptáky plody černého nebo červeného hroznatého bezu, brslenu, dřišťálu, hlohů, kaliny, meruzalky, rybízů, ostružiníků, ptačího zobu, rakytníku, růží, svídy, jeřabin nebo třešní.

Ptactvu je možné přenechat i podřadná jablíčka, trnky, ba i plody okrasných keřů – některé z nich nejsou jedlé pro nás, ale ptákům prospívají.

Lojové závěsy do sítěk nebo kořenáčků nikdy nesmí být slané! Myslete také na to, že zavěsit je musíte na zastíněné místo. Nevhodné je přidávat do zásypů kvasné pečivo, tedy rohlíky, housky a chleba – kvasnice totiž ptákům v žaludku způsobují potíže, i když drobky budou usušené. Co z krmítek vyházejí sýkorky i brhlíci, to na zemi sezobou pěnkavy, stehlíci nebo vrabčáci.