Stále se najde mnoho lidí, kteří se běží raději rychle schovat, když vidí vlaštovky přelétat nízko nad zemí. Jsou signálem, který znají i malé děti. Předpovídají tak pravděpodobný déšť a tento jev má jednoduché vysvětlení: nízký tlak přivádí níže k zemi mouchy a další drobný hmyz, který vlaštovky ve vzduchu loví. Poměrně často se ale stává, že nás před lijákem nestihnou varovat, protože už jsou dávno schované. Narozdíl od nás jej předpovídaí neomylně... Existují však i desítky dalších přírodních znamení, které nám dokáží předpovědět nejen déšť, ale i vítr, bouřku nebo hezké počasí.

Jak se na výletě vyhnout bouřce?

Zvířata včetně těch domácích obvykle vycítí blížící se bouřku dříve než my a jsou neklidná, hledají vhodný úkryt.

Je známá věc, že na horách se počasí mění rychle. Ale i pod nimi nás změna počasí na výletě může zaskočit kvapem, a to především když fouká silný vítr. Ten přináší změnu počasí rychle. Když už v dálce slyšíte hřmění, můžete si snadno odhadnout, jak jsou hromy a blesky daleko. Spočítejte, kolik sekund uplyne mezi zábleskem a zahřmění a výsledek podělte třemi – výsledné číslo je přibližný počet kilometrů, které vás od bouřky dělí. Při zopakování počtů po nějaké době poznáte, zda vás bouřka již dohání, nebo se naopak vzdaluje.

Pokud utíkáte pře bouřkou či deštěm, budou vám cestu patrně znepříjemňovat komáři a ovádi. Zvláště v bezvětří, zatažené obloze a nízkém tlaku před bouřkou začnou svou kořist pronásledovat velmi urputně, aby se před deštěm ještě stihli nakrmit.

Těsně před bouřkou často celá příroda zmlkne, ptáci přestanou zpívat. Hajní sasanky sklopí listy a drchničky rolní uzavřou kvítky.

Kdy očekávat déšť?

Pokud v noci pohladíte trávu a zjistíte, že je téměř suchá a kolem měsíce spatříte „dvoreček“, tedy rozmazanou kruhovou záři, nebo se hvězdy až nezvykle třpytí, patrně se chystá změna počasí ze slunečného k uplakanému. Ráno je východ slunce prudký, paprsky okamžitě intenzivně září na tmavomodrou oblohu. Ve dne zase vidíte i vzdálené kopce jakoby velmi blízko, bez sebemenšího oparu. Do dálky je nejen dobře vidět, ale díky vysoké vzdušné vlhkosti i slyšet. Vlhkost je vidět i na kamenech a zdech, které jsou mírně orosené.

Klesající tlak, související s touto změnou, poznáte podle mnoha úkazů. Jsou to vlaštovky, jiřičky či netopýři (ti večerní létají ještě takřka za světla) lovící nízko nad zemí, také ryby využívající hmyzu létajícího těsně nad hladinou často vyskakují. Sílí zápach z kanálů, špatně táhnoucí kamna a kouř místo aby z komínů stoupal rovně vzhůru se neochotně se plazí po střeše. Citlivější jedinci pak snižující se tlak pocítí i podle vlastní únavy či ospalosti.

Další znamení deště:

  • Rackové loví na mělčinách.
  • Z půdy vylézají žížaly (nechtějí se nechat zatopit).
  • Pijavice jsou neklidné a plavou na hladině
  • Včely nelétají daleko od úlu (aby se před prvními kapkami rychle schovat)
  • Žáby zůstávají schované ve vodě
  • Vrány se slétají k vodě.
  • Předchozí den jsou slepice venku i při setmění.
  • Motýli mizí z luk, před deštěm se v předstihu schovávají.
  • Mlhy stoupají vzhůru z údolí.
  • Z komínů padají saze.
  • Mraky plují od západu, jihozápadu a severozápadu.
  • Mraky jsou kupovité, baňaté a mají tvar velkých kopců.

Mraky a mráčky – z kterých zaprší?

S pěkným počasím se obvykle pojí mraky s jasně ohraničeným okrajem. Nejznámější jsou krásné kupky jménem cumulus, letní bílé peřiny, které pokud si zachovají svou lehkost a bělost, obvykle déšť nepřinesou. Ani lehounké závoje sestávající z drobných ledových krystalů, táhnoucí se ve výškách a zvané cirrus slunečné počasí neohrozí. Jsou tak lehké a průhledné, že ani nevrhají stín.

Naopak rozverné beránky (Altocummulus, někdo však jako beránky pojmenovává i lehčí cirrocumulus), pokud pokryjí celou oblohu, obvykle přinášejí změnu počasí. Plují poměrně nízko a jsou plné vody.

Schovat se pod střechu je třeba před hrozivým nimbostratem, který se, ohromný a šedý, usazuje nízko nad zemí. Když z něj začne pršet nebo sněžit, jen tak hned nepřestane. Déšť i bouřky přináší rovněž Cumulonimbus, který vypadá jako obří cumulus, spodní část plná vody je však tmavá, vršek dosahující až do 13 km výšky je zase světlejší.

Nejen tvar mraků, ale i jejich barva může o budoucím počasí leccos napovědět. Načervenalé, oranžové a žluté mraky někdy značí prodění vlhkého vzduchu a možné srážky. Mraky osvícené zapadajícím sluncem však mohou být krásně červené a růžové, aniž by přivolaly déšť – zvláště červánky po celé obloze svědčí spíše o nadcházejícím pěkném počasí. Ochlazení a déšť předpovídá spíše žlutozelená odpolední a večerní obloha.

Kdy se můžete těšit na pěkné počasí?

Když se slunce ráno probouzí pomalu a paprsky nejprve jen nesměle osvětlují bledou oblohu, neznamená to, že dnes nebude mít slunce sílu – ba právě naopak, nejspíš bude svítit po velkou část dne. Nemusí vás lekat ani přízemní noční či ranní mlha povalující se v údolích, ba naopak. Pod prvními slunečními paprsky se obvykle rozplyne a čeká vás slunný den. Zvláště na podzim jsou ranní mlhy časté. Také po noci vydatně svlažené rosou obvykle přichází pěkný den.

Jak předpovědět slunečno?

  • Vrány létají osamoceně a nekrákají.
  • Rackové usedají na vodu.
  • Žáby vylézají z vody
  • Pijavice leží klidně svinuté na písku.
  • Mravenci vynášejí své kukly z mraveniště a rozlézají se kolem.
  • Pavouci rozprostírají pavučiny nebo sedí uprostřed a číhají.
  • Ryby plavou při hladině.
  • Skřivan létá nad poli vysoko.
  • Mraky plují od východu, jihovýchodu a severovýchodu.