Výrazně znějící jméno kormorán vzniklo ze starofrancouzského cormareng, mořský havran. Létají v šiku jako husy a jejich siluety mají nezaměnitelný tvar kříže. Loví rovněž pospolu, ve vodě, která je jejich druhým živlem.

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) se živí výhradně rybami. Dříve obýval především mořská pobřeží a velké delty řek, dnes hnízdí a zimuje i v naší republice. A vzhledem ke svému jídelníčku se stal především pro rybáře druhem vskutku nevítaným. Zároveň však kormoránů v minulosti v rámci celé Evropy výrazně ubylo, stali se ohroženým druhem, a proto jsou zákonem chránění. Není proto divu, že kolem kormoránů vyvstává řada problémů a otázek…

Ptáci, kteří loví pod vodou

Velcí černí ptáci se zahnutým dlouhým zobákem, který drží jakoby hrdě vzhůru, jsou nepřehlédnutelní. Zvlášť když roztáhnou křídla, aby si osušili zmáčené peří. Pokud ale plavou na vodě, jejich tělo je z velké části skryto pod hladinou. Pod vodou často ponoří i hlavu na protáhlém krku a rozhlížejí se. A když spatří chutnou rybu, mžiku se za ní potopí. Dovedou se pod vodou pohybovat velmi rychle, zobák mají šikovný a ostrý. Navíc tito společenští ptáci často loví ve skupině a ryby si navzájem nadhánějí. Pro svůj způsob lovu vyhledávají spíše čistší vody, v silně zakalené řece či rybníce na ryby špatně vidí.

Kormoráni nejsou žádní drobečkové. V rozpětí křídel dosahují až 160 cm, samička může vážit až 2,5 kg, samec 3 kg. Dospělý pták uloví až půl kilogramu ryb za den. Na rybnících loví nejčastěji kapry, dále líny, okouny, plotice, perlíny či amury. Nejraději si smlsne na kaprovi o velikosti 10-20 cm, ale štíhlejšího lína zvládne spolknout i čtvrtmetrového a úhoře dokonce až půlmetrového.

Hnízda za vodním příkopem

Kormoráni si staví hnízda na vysokých stromech na březích vod nebo ještě raději na bezpečných ostrůvcích. Budují je z větviček a po hlasitém dubnovém toku a složitých zásnubních rituálech do něj samice snáší dvě až tři vejce. Přibližně za 25 dní se z nich vyklubou malí kormoráni. Oba rodiče jim nosí ryby, na hnízdě doširoka otevřou zobák a mladí si potravu z jícnu vybírají jako z košíku. Společenští kormoráni hnízdí pospolu, v kolonii mohou být stovky i tisíce hnízd (u nás však tak obří kolonie nejsou).

Poprvé v naší zemi kormoráni úspěšně zahnízdili v roce 1982, a to na Novomlýnských nádržích na jižní Moravě. Z původních 32 párů se kolonie za osm let rozrostly na 612 párů a rozšířili se i na sousední rybníky. V roce 1983 si černí lovci ryb postavili první hnízda i na Třeboňsku, postupně osídlili i Jindřichohradecko a Poodří. „Celkově, v roce 2010 to pak bylo 350 a v roce 2011 295 párů hnízdících v šesti koloniích“ uvádí Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D., z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.

Černý rybář

S nárůstem počtu táhnoucích i hnízdících kormoránů čekalo chovatele kaprů nemilé překvapení. Dobře organizovaní ptáci dovedli chovný rybník či sádky vychytat téměř dokonale. Ocitli se vlastně v nepřirozených podmínkách, které nic zlého netuše jednoduše využili. Proti nabídce mořských břehů, která se kvůli nenasytnému průmyslovému rybolovu tenčí, se jim mohou rybníky a sádky plné kaprů jevit jako ráj. Kormoráni, kteří se sotva vzpamatovali z velkého celoevropského pronásledování si ochranu samozřejmě zasluhují. Ale kromě ptáků samotných je třeba chránit i rybníkářství, které je na rozdíl od drancování moří kultivovaným a udržitelným způsobem, jak si zajistit zdravé ryby. Ale jak?

„Prvním řešením byla snaha regulovat kolonie vybíráním hnízd. To však nestačilo, a tak v roce 2000 vznikl Zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými, zvláště chráněnými živočichy. Kromě kormorána se tento zákon týká také vlka, rysa, medvěda, bobra a vydry. Původně se vyplácely pouze škody, které způsobily hnízdní kolonie kormoránů, nikoli ptáci protahující přes naše území na jaře a na podzim. Tato výjimka však ze zákona posléze zmizela a množství kompenzací znatelně vzrostlo“ přibližuje situaci doc. RNDr. Petr Musil, Ph.D. z Katedry ekologie Fakulty životního prostředí ČZU.

V současné době se legislativa týkající se kormorána velkého mění. Patrně bude ze seznamu chráněných druhů, za jimiž způsobené ztráty mohou chovatelé ryb dostat kompenzaci, vyřazen. Místo toho by jej mohli rybáři i myslivci (kteří zařazení kormorána mezi střelnou zvěř ani nevítají, neboť by pak mohli být sami odpovědní za škody jím způsobené) střílet. Kormoráni jsou však příliš chytří a pohybliví na to, aby se náhodnou střelbou daly ryby systematicky ochránit. Výhodu z této změny by mělo spíše ministerstvo v podobě ušetřených peněz, které lze pak velkoryse utratit jinde.

Ryby v pasti

Kormoráni jsou v trochu jiné situaci, nežli doposud skutečně vzácný rys, vlk či medvěd. A proto se jejich stavy začaly regulovat i legálním odstřelem. Názory na tento postup se liší a je pravdou, že má řadu nevýhod. Kormoráni se snadno přemisťují a najdou si rychle náhradní domov bez rušení, ve stresu ze střelby však vydáví již zkonzumované ryby a později jich musí ulovit o to více. Na druhou stranu se zdá, že odstřel, který nesmí být v hnízdních lokalitách prováděn v době hnízdění a povolují jej Krajské úřady a Správy chráněných krajinných oblastí, může do jisté míry populace kormoránů drže v přijatelných mezích. Existují ale i efektivnější a méně kontroverzní způsoby.

„Při regulaci odstřelem je nutná koordinace v rámci celého státu, jako se tomu děje u našich sousedů. Z určitých úseků řek či některých nádrží jsou kormoráni systematicky odháněni, jinde mohou nerušeně žít“ vysvětluje doc. Petr Musil a dodává, že kormoráni jsou v lovu tolik úspěšní i proto, že ryby se nemají kam schovat. V regulovaných řekách se zpevněnými břehy a většinou ani v rybnících a sádkách nemají žádné bezpečné úkryty, které by jinak okamžitě instinktivně využily. Kormoráni je mají zkrátka naservírované jako na podnose. „V Anglii již používají důmyslné řešení - v nádržích a řekách budují umělé úkryty pro ryby. Mají podobu velké klece, jejímiž oky ryby snadno proplují a jež je shora osázena vodní vegetací, takže do ní není vidět“.

Kde spí a přečkávají zimu?

Tisíce kormoránů u nás pobývají i přes zimu. Jsou to ptáci, kteří přiletěli z chladnějšího Švédska, Německa, Dánska, Estonska a přidružuje se k nim patrně i část těch, kteří u nás na jaře hnízdili. Výsledky kroužkování dokládají, že větší část u nás hnízdících ptáků ale po vyhnízdění odlétá na letní pobyt k Baltu a na zimu pak pro změnu do Středomoří. Velké řeky i díky přehradním nádržím zřídka zamrzají a kormoráni proto zimují na Labi i Vltavě. Osídlili ale i Berounku, dolní tok Jizery a Ohře Na Moravě zimují i na Dyji, Svratce, Odře a Olze. V řekách nacházejí potravu a na stromech nad nimi nocují a suší si křídla.

Třeba jen na Císařském ostrově v pražské Tróji zimuje každoročně od roku 1991 velké množství kormoránů, jejichž počet v mnohých zimách přesahuje tisícovku. Můžete je snadno spatřit na vlastní oči ať už na stromech, nebo plující na hladině.

Zimující kormorány nemají v lásce především sportovní rybáři. Ovšem ti nikdy nedostávali kompenzaci škod hrazenou státem. Navíc kormoráni ale neloví pouze pro rybolov zajímavé druhy, ale nepohrdnou ani hrouzkem, ježdíkem, ploticí – podle toho, co řeka zrovna nabízí.

Svačinka po cestě

Ještě větším postrachem rybářů však bývají jarní a podzimní hejna, která naším územím pouze protahují a zastaví se na občerstvení. Každoročně jich může na jaře i podzim protahovat více jak 12 000. Kromě větších řek navštěvují přehrady a také pstruhová pásma řek, kde loví pstruhy a lipany. Ať již bude legislativní řešení škod způsobených protahujícími hejny v budoucnu jakékoli, v praxi by se měly začít co nejvíce používat úkryty pro ryby, které jsou chytrým, přirozeným a nekonfliktním řešením.