Tlamička veverky je louskáček, který si s ořechem poradí za pár vteřin. V přírodě veverka konzumuje i rozmanitá semena a šišky, jídelníček si zpestřuje pupeny i plody stromů, houbami, nebo lesními bylinami. Na podzim si vlašské a lískové ořechy, bukvice, žaludy i houby schovává do skrýší pod zemí nebo v dutinách stromů.
„Speciální krmítko pro veverky lze umístit kdekoliv, kde veverky žijí – na strom vzahradě u domu, v parku či v lese. Nepotřebujete k tomu ani žebřík, protože krmítko se kvůli snadnému doplňování potravy připevňuje asi 170 cm od země. K instalaci stačí kladivo a hřebík, nebo šroub a šroubovák,“ radí provozovatelé Záchranné stanice pro veverky Pinky, kteří každoročně zachrání na stovku veverčích mláďat z celé republiky.
Veverka si krmítko sama otevře
Čím veverkám přilepšit?
Podrobný návod na výrobu krmítka najdete na webu www. veveratka.cz. A pokud si s něčím nebudete vědět rady, můžete se zeptat na SOS veverčí lince: 606 070 632. Již hotové krmítko lze také zakoupit v e–shopu Zelená domácnost.
Veverky milují vlašské a lískové oříšky loupané (nikdy však solené nebo slazené!) i ve skořápce, které vydrží déle kvalitní, dále slunečnicová a dýňová semínka. Pokud můžeme krmítko denně kontrolovat, lze přidat i kousek jablka, hrušky, mrkve (nesmí zplesnivět ani způsobit navlhnutí oříšků). Veverky krmítko ocení nejen v zimě, ale po celý rok. Zvláště pak samička, která kojí, krmí a sama vychovává mláďata. Rodinu zakládá časně zjara a podruhé během léta.
Jak krmítko funguje?
Veverka, stojící na prodloužené základně krmítka, si sama odklopí víko z plexiskla, které chrání potravu před vlhkem a před zájemci z řad jiných zvířecích druhů. Pochopit princip krmítka jí nečiní problém, panty víka však musí být dobře pohyblivé.
plch zahradní
Největší spáči v nitru stromů
Ještě jedni obyvatelé stromů dovedou skvěle šplhat, skákat a jsou stejně roztomilí, nežli veverky. Na rozdíl od nich je ale málokdy spatříte, protože ožívají až v noci. A v zimě se schovají dočista. Plši tvrdě spí od října do dubna, a když je na jaře chladno a deštivo, odpočinek ještě protáhnou. Teplota jejich huňatého těla klesne na 1 °C a tep jinak velmi rychlého srdce se sníží z téměř 400 tepů za minutu na 35. Plši velcí si útočiště hledají v hluboké dutině starého stromu nebo skalní puklině a ustelou si na trávě a listí. Plši lesní nejraději duté kmeny sahající až pod zem. A drobný plšík lískový se vejde i do podzemních nor hlodavců nebo skuliny pod pařezem. Smotá se do klubíčka a ocasem si překryje hlavu. I vzácní a chránění plši mohou na zahrady vzácně zavítat (nejčastěji plšíci). Krmítka v zimě nepotřebují, můžete jim však vyvěsit speciální hnízdní budky.
