Základní pravidlo zní: Psa chvalte nebo trestejte bezprostředně po jeho činu a nikdy jinak.
Pokud například psík dlouho nereaguje na naše zavolání a přiběhne teprve po delší době, nejspíš naše pokárání pochopí jako trest za to, že přišel. Účinnější než trest je pochvala a odměna. Proto se nebojme psa pochválit za každou drobnost, kterou udělal správně.
Odměny mohou být různé, je třeba vyzkoušet, která nejvíc zabírá. Některý psík se nadchne pro pamlsek (piškot, párek), další pro pískací hračku a jiný nejradši běhá za míčkem. Při trestání - lépe řečeno při vyjádření naší dominance v hierarchii „rodinné smečky“ – není nutné volit hned ty nejtvrdší prostředky.
U většiny psů dostatečně zapůsobí již zvýšený hlas. Pro důraznější pokárání pak čtyřnohého provinilce vytřepeme za kůži na krku. Bití v naprosté většině případů opravdu není potřeba!
Velte rázně a jasně!
Důležitými prvky při výchově psa jsou časté opakování a pestrost činností. Jakýkoliv cvik je potřeba při učení trpělivě opakovat. Ovšem pokud náš svěřenec začíná být nepozorný nebo mu nějaký cvik opakovaně nejde, je vhodné udělat pauzu, kterou vyplníme hrou nebo odpočinkem. Cvičíme tedy často, ale v krátkých blocích. Pes je schopen rozlišit mnoho povelů. Ovšem povely musí být jednoznačné a dobře rozlišitelné – ať již hlasové, nebo signalizované naším tělem. Jeden povel musí platit pro jeden cvik. Povely vyslovujeme hlasitě a zřetelně.
Novým kouskům učte i staré psy!
Důležité je povel neopakovat, protože pak dochází k jeho rozmělnění, pes ho přestává vnímat. Povel vydáme pouze jednou až dvakrát, a pokud pes nereaguje, tak ho do požadované pozice nastavíme ručně a pochválíme. Psi většinou potřebují nějakou činnost, která je zaujme. Z učení a výcviku se tedy snažíme udělat zábavnou hru. A nebojíme se učit i starší hafany, přísloví „Starého psa novým kouskům nenaučíš“ není úplně pravdivé.
Šíleně přehánějte!
Výchova a výcvik štěňátka má některé odlišnosti. Mrňouse musíme hlavně chválit a zákazy a tresty vyhradíme jen pro věci zcela zakázané. Pochvala štěňátka musí být velice výrazná až přehnaná. Chválíme často a za každou drobnost a nebojíme se přitom vypadat jako „blázni“. Štěňátko ovšem udrží pozornost jen krátkou dobu. Proto s ním chvilku cvičíme jen pár povelů a pak je necháme odpočinout při hře. Je důležité učit nový cvik na klidném místě, aby štěně nerušili kolemjdoucí, auta, jiní psi, či další podněty, které štěně musí prozkoumat nebo před nimi utéci. Teprve když psík zvládá cvik v klidném známém prostředí, můžeme jej učit i na rušnějším místě.
Trpělivě učte štěně odvaze!
Štěně je třeba seznámit s různými prostředími, ve kterých je spousta pro něj děsivých věcí. Psíkovi tedy v jejich blízkosti dodáváme jistotu a trpělivě jej učíme se jich nebát. Důležité je na štěňátko nespěchat. Některé věci pochopí rychle, jiné je potřeba trpělivě vysvětlovat. Času je dost. Když budeme netrpěliví, psík může zapomenout to, co se už naučil, nebo se to projeví neblaze na jeho povaze.
Pro Receptář MVDr. Roman Masopust