Pokud se v některých zemích vztahují na chov psů jistá omezení, nebo dokonce zákazy, jde v první řadě jen o plemena, která vykazují znaky nebezpečné bojovnosti. Jak dobře víme, existují rasy psů, jež byly právě za tímto účelem vyšlechtěny. S těmi pak může být, pokud se dostanou do nedostatečně pevných rukou, velký problém. Jak jsou na tom chovatelé za hranicemi a kam bychom tedy neměli vyjíždět třeba právě s takovým pitbulteriérem?
Jak jsou na tom nebezpeční psi ve světě? Mnohé ukáže i toto video:
Bulíci mají problémy
Bulteriéři, mezi chovateli často láskyplně označováni jako “bulíci”, jsou obecně plemeny, s nimiž má problém asi nejvíce legislativ na celém světě. Ať už jde o toho amerického nebo stafordšírského, rozhodně jej neberte s sebou na cestu do kanadské Manitoby nebo do Ontaria.
Tam se prostě chovat nesmějí, stejně jako na Bermudách i v mnoha dalších státech světa, včetně těch evropských. Nejsou ale sami, takových je přece jen víc, v některých státech se seznam zakázaných plemen či těch, na jejichž chov se vztahují speciální pravidla, naučíme za pár vteřin, ale třeba taková Ukrajina se blíží ke stovce.
Němci jsou celkem tolerantní
Vezměme to popořadě. Na zmiňované Bermudy se asi se psem bude stěhovat jen málokdo, ale jak je to v našich sousedních zemích? Německo zakazuje chov amerického pitbulteriéra, stafordšírského i anglického bulteriéra a také amerického staforda. Jde tedy samozřejmě o plemena, která jsou považována za potenciálně velmi nebezpečná a je přitom docela jedno, jakou láskou k nim oplývají jejich zastánci a chovatelé.
Pozor na obrovské pokuty v Rakousku
V dalším ze sousedních států, tedy v Rakousku, sice neplatí žádný obecný zákaz chovu některého psího plemene, pozor si ale přece jen musíme dávat hlavně v jeho hlavním městě, tedy ve Vídni. Na jejím území platí omezení vztahující se například k pitbullům, brazilským filám, argentinským dogám, stafordům nebo rotvajlerům.
Jejich venčení je povoleno jen osobám k tomu způsobilým, což znamená, že nesmí být opilé a musí zajistit, aby měl pes za každých okolností náhubek a samozřejmě musí psa vodit na bezpečném vodítku co nejblíže u nohy.
Vídeňská radnice k tomuto omezení přistoupila poté, co psi zmiňovaných plemen způsobili mnohá zranění dětí i dospělých lidí. Porušení vyhlášky je tady nelítostně trestáno pokutami, jež mohou v přepočtu dosáhnout až ke statisícům korun.
Na Ukrajině platí omezení i pro chov dalmatinů
Na Slovensku s omezením
Na Slovensku probíhaly velké debaty o možném zákazu chovu některých psích plemen na počátku druhé dekády toho to století. Dnes mohou potenciálně nebezpečná zvířata chovat jen lidé, kteří projdou kynologickým školením a stanou se tak k péči o takové psy dostatečně způsobilými. Přesto se s nimi nesmí pohybovat v místech, kde by mohlo dojít například ke zranění dětí a podobně.
Anglie se bojí metrákového psa
Velká Británie zakazuje chov Amerického pitbulteriéra, Argentinské dogy, Brazilské fily a také plemene Tosa Inu. I když je poslední jmenované plemeno v Česku podle kynologů oblíbené, ačkoliv velice vzácné, není se čemu divit, když jej Britové zakázali. Zvířata, blížící se hmotností až k metráku, byla původně vyšlechtěna k psím sumo zápasům.
Ukrajina to vzala "z gruntu"
Je zřejmé, že přístup jednotlivých zemí k chovu psů a hodnocení jejich nebezpečnosti se liší. Již zmiňovaná Ukrajina tak mimo mnoha a mnoha dalších plemen omezuje dokonce i chov velšteriérů, dalmatinů a většiny ovčáckých psů, včetně bernardýnů. Pokud by se tam chtěl někdo vydat, bude vždy dobré si dlouhý seznam podrobně nastudovat. Zvlášť v případě, že má váš pes víc než třicet centimetrů v kohoutku.
Jak je to v Čechách a v Polsku?
V České republice ale – a to je dobré vědět – žádný přímý zákaz chování kteréhokoliv plemene neexistuje a stejně jsou na tom ještě Poláci, kteří si jen musí dávat pozor na dodržování přísných podmínek při chovu pitbullů.
Zdroje: brightside, sportovni-kynologie, zpravy.aktualne
