obrázek z archivu ireceptar.cz

Zimní záhada: sto tisíc havranů na nočním sněmu

Můžete je spatřit na poli, u řeky, v parku i na nádraží. Ráno se rozletí na všechny strany, v noci se po tisících slétají na nocoviště. Mnohé o jejich životě již víme, ale stále mají i svá tajemství.

Krkavcovití ptáci (do skupiny patří vrány, havrani, krkavci, ale také kavky, sojky, straky a ořešníci) jsou zařazeni do řádu pěvců. Spíš než vábným hlasem se ale mohou pyšnit bystrou hlavou. Nejpozoruhodnější schopnosti mají právě havrani, krkavci a vrány, i když inteligencí a zvídavostí se vyznačují všichni krkavcovití, kterých na světě žije 105 druhů. Jejich vynalézavost a celoživotní schopnost učit se novým věcem je důvodem, proč si tito ptáci oblíbili i města – dovedou si poradit v každé situaci, přizpůsobit se, nacházet nové zdroje potravy.

Havraní škatulata

Nejenže jsou černí ptáci na bílém pozadí lépe vidět. Havranů polních (Corvus frugilegus) u nás opravdu zimuje nesrovnatelně více, než tu v létě hnízdí. Hnízda si budují z větví a suché trávy v malých koloniích na vysokých stromech, nejraději v blízkosti řek. Nemívají velký počet mláďat, zabrat jim dá i uživení čtyř. Pomalejší reprodukční tempo však odpovídá jejich dlouhověkosti – havran se může dožít až čtyřiceti let.

hejno havranůhejno havranůAutor: Archiv ireceptar.cz

Naši domácí havrani se na podzim, obvykle během října, seberou a odletí na dovolenou do Středozemí. Na jejich místo přilétnou otužilejší bratři z Ruska a Ukrajiny, v menší míře i z Pobaltí a Polska. Přilétají v malých hejnech přesně na čas, kolem poloviny října, a s domácími se obvykle ani nepotkají.

Noční sněmy

  • V Kralupech a Veltrusech u Prahy, většinou blízko Vltavy, nocuje každou zimu pravidelně kolem sta tisíc havranů pohromadě. (Ve Veltrusech se nachází i největší hnízdiště, kde své mladé vyvádí až 800 párů havranů).
  • Další podobně obrovské nocoviště se nachází v Nymburku blízko nádraží.
  • Kromě těchto největších shromaždišť jich mají havrani po naší zemi rozeseto ještě několik dalších, menších.

Havrani spí v bezpečné výšce na stromech, výjimečně se uvelebí na komínech či střechách. Ve svém oblíbeném okrsku mohou střídat více míst blízko sebe. Sto tisíc havranů pod stromy zanechá mocnou vrstvu hnojiva. Trus výše hřadujících ptáků může znečišťovat peří kolegů nocujících pod nimi. Výška lože na větvi proto patrně souvisí s hierarchií v hejnu. 

Když obloha zčerná

Pokud navštívíte nocoviště havranů večer, dříve, než ptáci přilétnou, rázem se ocitnete v Hitchcockově filmu či v havraní pohádce – zkrátka u jednoho z nejpozoruhodnějších přírodních úkazů české zimy. Ze všech světových stran se před setměním začnou náhle slétat šiky černých havranů. A v okamžiku, když jste jejich množstvím zcela ohromeni, zjistíte, že se jednalo jen o předvoj. Z dálek přilétají další a další, až obloha téměř zčerná. Ptáci krouží nad nocovištěm jako bouře. Nakonec se za hlasitého krákání postupně usadí na větvích, chvíli se ještě do tmy hlasitě dohadují, až nakonec ztichnou.

havraní sněmhavraní sněmAutor: Archiv ireceptar.cz

Tajemství havranů dosud nerozluštěno

Havrani se na nocoviště slétají z míst, která jsou i desítky kilometrů vzdálená. Let tam a zpět stojí energii, kterou je třeba šetřit. Ornitologové proto zkoumají, jaké výhody společné nocování má. Jedním vysvětlením by mohlo být vzájemné zahřívání. Jenže ptáci si mezi sebou udržují takové rozestupy, že teplota na nocovišti se nijak neliší od té mimo ně. Dále se myslelo, že si havrani předávají informace o zdrojích potravy. Z nocoviště ale odlétají hejnka stejného složení a míří na svá stálá, oblíbená místa. To vysledovala a potvrdila i Renata Fojtíková z Přírodovědecké fakulty UK, která havraní nocoviště zkoumala pro svou diplomovou práci. Ani obrana proti predátorům není dost pádné vysvětlení – velký havran v mnohametrové výšce je v relativním bezpečí i v menší skupince či sám, během noci by ho mohl ulovit leda velmi vzácný výr velký. Důvod nočních havraních sněmů nám proto zůstává stále skrytý. Proč se černí ptáci slétají na noc v tak ohromném počtu, vědí jen oni sami.

Obilí, oříšky a psí lejno

Havrani v čase přicházející zimy hodují především na polích, kde nacházejí zbytky zrní, loví bezobratlé živočichy, kteří se ještě nestihli schovat, i drobné hlodavce. Když krajinu přikryje sněhová peřina, přesunují se často do měst, kde hledají nejrůznější zbytky, hodují i na skládkách. Jsou schopni spořádat mršinu i výživné psí lejno. Někteří si tak zvykli, že městu dávají přednost vždy. Zalétají také na zahrady, již z dálky a výšky poznají ořešák a letí hledat zbytky chutných plodů. Často v blízkosti stromu odhalí a vyberou i skrýše veverek. Když není zbytí, brodí se i ledovou vodou a hledají potravu v řekách.

havran polníhavrani jsou velmi vynalézavíAutor: Archiv ireceptar.cz

Tito ptáci si zkrátka vždy nějak poradí. Bylo například pozorováno, že díky chytré spolupráci dovedou havrani či krkavci ukrást ulovenou potravu i mnohem většímu orlovi. K získání potravy také používají nejrůznější nástroje a fígle, je–li to třeba. A nejedná se o chování vrozené, ale o čistou vynalézavost. V Japonsku byly vrány například natočeny při tom, jak vynalezly velmi originální způsob rozbíjení ořechů - házely je nejenže pod kola aut, ale přímo na přechody, aby je mohly poté v klidu sesbírat, až budou mít auta červenou. Podobné úvahy krkavcovití ptáci předvádějí i při nejrůznějších etologických pokusech, kdy mají za úkol počítat a řešit různé, často velmi složité hlavolamy, aby se dostaly k pamlsku. Svými výkony vědce stále uvádějí v úžas.

Zamilovaná kavka

Konrad Lorenz, vědec a mistr v pozorování zvířat, choval volně celou skupinu kavek. I tyto menší příbuzné, které se často nenápadně včleňují do hejn havranů a vran, mají překvapivé schopnosti a pestrý život. Kavku obecnou (Corvus monedula) často spatříme i u nás, ať v menších samostatných skupinkách, nebo v družbě s většími příbuznými. Asi bychom nečekali, co všechno může „obyčejná kavka“ prožít. Příběhy, kterých byl zoolog svědkem, by vydaly na román.

Kavka obecnáKavka obecnáAutor: Archiv ireceptar.cz

Kavky žijí ve větších skupinách, ale v rámci nich tvoří věrné páry na celý život. Monogamní pár sbírá zkušenosti, s léty se sehraje a při nelehké výchově mláďat může být stále úspěšnější. Ještě před samotným prvním hnízděním spolu kavčí pár nejméně rok randí. Podle tohoto dobrého kavčího zvyku námluvy proběhly i u jednoho páru z početné skupiny kavek, kterou Konrád Lorenz choval volně na zahradě. Stabilní párek byl již dávno ve fázi randění. Jenže samec se původně ucházel o jinou a současný vztah nejspíš nebyl tou pravou láskou. Snad proto se další, po uši zamilované kavce po dlouhém a usilovném svádění podařilo zadaného samce odloudit. Den poté, co její vyhlédnutý idol podlehl, spolu oba dva zmizeli. Kavky se přitom na vědcově zahradě kvůli pohodlí a zdroji potravy držely po dlouhá léta. Společenská situace byla však pro kavčí milence natolik neúnosná, že museli zahradu se zrazenou bývalkou opustit a vydat se do širého světa… Nutno dodat, že zoologa, jakým Konrad Lorenz byl, nelze podezřívat z jakéhokoli přikrášlení skutečnosti, ač se příběh jeví až příliš povědomý romancím lidským.

Krásný a vzácný krkavec

V zimě v blízkosti lidských sídel v posledních letech potkáváme převážně havrany. Přesto u nás žijí i vrány, a to ve dvou barevně odlišených poddruzích – vrána obecná černá (Corvus corone corone) a vrána obecná šedá (Corvus corone cornix), přezdívaná šedivka. V zasněžené krajině si poradí podobně jako havrani. Častěji než oni se zdržují i u hospodářských staveb, kolem statků a podobně.
Ještě vzácnější je největší pták z čeledi krkavcovitých, po němž se celá skupina jmenuje – krkavec obecný (Corvus corax).

Krkavec dokáže být milý společníkKrkavec dokáže být milý společníkAutor: Archiv ireceptar.cz

V Evropě byl následkem ztráty přirozeného prostředí (lesnaté a skalnaté krajiny) a nesmyslného pronásledování téměř vyhuben. Jen díky svým mimořádným schopnostem a přizpůsobivosti dokázal přežít a nyní se do krajiny pozvolna navrací. V naší republice jich hnízdí několik set párů a krkavci u nás rovněž zimují.

Krkavec je považován za nejchytřejšího ptáka vůbec. Svým důvtipem se vyrovná šimpanzovi, na rozdíl od něho dovede i dokonale imitovat lidskou řeč. Ale nejen imitovat, ale i chápat mnohé souvislosti. Ochočený krkavec moc dobře ví, kdy se sluší říci dobré ráno a kdy dobrý večer. Je schopný napodobit zvonění telefonu, jen aby si přivolal svého člověka. Nesnáší samotu a nudu, zkrátka je nám svým myšlením i cítěním až překvapivě blízký…

Akční letáky