Krůta česká se vyskytuje ve dvou variantách: divoká bíle lemovaná a šedá bíle lemovaná. U obou je zachován pud sezení na vejcích.
Novobydžovský chovatel Milan Hušek chová výhradně česká plemena. A tak není divu, že si k českým strakáčům a českým kropenkám přibral i české krůty. Vlastně je podědil po starším synovi, který s nimi začal, ale po studiích odešel pracovat do Norska. Pochvaluje si jejich užitečnost a nenáročnost.

Pták, který hudruje

„Krůty se chovají jenom pro maso, vejce jsou pouze součástí jejich rozmnožování. Krůta během sezony nanese kolem 35 vajec. První snáška je větší, druhá slabší, třeba jen 12 kusů. Protože svá zvířata chovám na přírodní bázi, jdou krocani a krůty do toku zhruba v polovině března. Pozná se to podle změny v jejich chování. Například krůta popískává, začne si před krocanem sedat, a tím ho provokuje k páření. Samec se v toku ozývá známým hudrováním. Když se zadaří, je krůta v polovině dubna vynešená a nasedlá na hnízdě.

Odchov krůťat podle přírody

Krůťata se líhnou po 28 dnech, to už je relativně teplo a vhodné podmínky pro odchov. Říká se, že nejhorší pro jejich vývin jsou první čtyři neděle, kdy jsou choulostivá na prochladnutí. Tímto problémem se vůbec nezaobírám, protože je chovám tak, jako by žila v přírodě. Od vylíhnutí jsou pod krůtou, která si je obstará. V případě nepřízně počasí roztáhne křídla a krůťata si pod ně zalezou. Pouze první týden je nechávám s krůtou zavřená v krůtárně, aby trošku zesílila, ale pak je pouštím do výběhu. Ráno je pustím a večer zavřu. Je to důležité kvůli potulným kočkám, dravým ptákům a čápům, kteří se usídlili za zahradou na sloupu a vyvedli mladé. To jsou v tomto hledu problémoví sousedé, viděl jsem, jak čáp zobal slepičí kuřátka a polykal je jako jednohubky. Z těchto důvodů mám zpočátku výběh zakrytý, abych je chránil,“ doplňuje chovatel.

Před pojímáním nepřipravuje chovným párům zvláštní krmivo, i když mnozí chovatelé mají na tento akt své metody. Dospělí ptáci využívají k pastvě velký travnatý výběh a na přilepšení dostávají statková krmiva, třeba řepu, brambory, obilí nebo šrot, ale také zbytky z kuchyně.

Vajíčka v líhni

Novinkou v chovu pana Huška je však praktičtější způsob rozmnožování. V posledním roce krůtí vajíčka likvidovali ježci a také všetečné slepice, které se občas ke krůtě na hnízdě dostaly. Krůta se pak bránila a vajíčka rozmačkávala. Proto začal líhnout v automatické líhni. Krůtě při snášení ponechá v hnízdě jen několik vajec, nebo jí podstrčí vajíčka kropenek. Po vylíhnutí krůťat v líhni je večer nasadí krůtě do hnízda a ráno si už celá rodinka vykračuje pospolu.

Krůtám svědčí pastva

„Krůta je pastevní zvíře, které se v travnatém výběhu napase, nasbírá si brouky, takže lze přes léto ušetřit na krmivu. Samozřejmě, když se krůty chovají na zabláceném dvorečku dvakrát dva metry, je ekonomický efekt nulový. Vlastníme záhumenku, kde si vypěstujeme brambory a obilí, takže krmivovou základnu máme. Pokud bych musel všechno kupovat, byl by chov složitější a finančně náročnější. Nikdy jsem žádnou ekonomickou rozvahu nedělal, například kolik jsem do chovu vložil a kolik se mi vrátilo. Chov domácích zvířat je totiž také o radosti z chovatelských a výstavních úspěchů. To je pro nás dlouholeté chovatele možná i podstatnější,“ vyznává se Milan Hušek.

Ochrana krůt před krocany

Jakmile krůta vyvodí mladé, jde do druhého toku, z něhož se krůťata líhnou v srpnu. O ty už chovatelé tolik nestojí. Podzim pomalu klepe na dveře a kuřata už nemají takové přírůstky. Krocani jsou v době toků při pojímání velmi agresivní, proto někdo přivazuje krůtám na záda dečky nebo polštářky, aby jim samci neublížili. Mnohdy totiž svými drápy krůty tak potrhají, že je pak chovatelé musí utratit. Pan Hušek však má jinou metodu a jak se zdá úspěšnou, protože zatím neměl žádnou krůtu poraněnou – krocanům bruskou ubrušuje drápy. Výborné také je, že při přirozené reprodukci se nechá krůta podle potřeby rozkvokat a po snesení určitého počtu vajíček i přinutit k sezení.