Okapy a sníh, kdy instalovat sněhové zábrany a které
30. 1. 2014

Okapy a sníh, kdy instalovat sněhové zábrany a které

Sníh sjíždějící ze střech váží stovky kilogramů a každým rokem způsobí hmotné škody, někdy i zranění. Kvalitní sněhové zábrany a rozrážeče výrazně snižují riziko poškození zdraví nebo majetku.

Pro ochranu domu je samozřejmě nejdůležitější samotné řešení střechy, její spád a výběr vhodné střešní krytiny. Už při projektování střechy by se však mělo myslet i na výběr a množství vhodných bezpečnostních prvků podle dané klimatické oblasti. Sněhové pásmo uvádí tzv. sněhová mapa, která je přílohou normy Zatížení stavebních konstrukcí a je vytvořena podle podkladů Hydrometeorologického ústavu.

  • Většina území ČR se nachází v 1.—4. sněhové oblasti, kde je průměrná hodnota zatížení sněhem mezi 70—250 kg sněhu na m², což odpovídá vrstvě mokrého sněhu vysoké 14—40 cm.

Na horách se žlaby umísťují hluboko pod hranu střechy, kde tak zůstanou chráněny před sesuvem.

V horských oblastech však bývá zatížení střechy vyšší než 320 kg/m². Tady je třeba volit ochranné prvky masivnější a s vyšší únosností. Výběr sněhových zábran a ostatních bezpečnostních prvků je nutné konzultovat s projektantem a s výrobci krytiny. Ti mají k dispozici speciální tabulky, z nichž lze vyčíst vhodný druh a především počet zábran. Pokud máme starší rodinný domek nebo nevyhovující krovy, rozhodně bychom se měli poradit také se statikem.

Sněhové zábrany

Do 400 m n. m. není třeba protisněhová ochrana. V oblastech mezi 600 a 900 m n. m. je třeba instalovat speciální zachytávače a rozrážeče sněhu. Ve vysokohorských zátěžových oblastech se pak podle stavebních norem musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě desky nebo tyčového zátarasu. 

Sněhové zábrany se doporučuje umístit na střechy o sklonu vyšším než 10 stupňů. Obvykle je tvoří jedna či více trubek, osazených do konzol, které se liší podle druhu krytiny.

Sněhové trubkové (někdy zvané tyčové) zábrany se instalují v jedné či více řadách nad sebou

  • Sněhové trubkové (někdy zvané tyčové) zábrany se instalují v jedné či více řadách nad sebou, podle délky střechy a sněhového zatížení. Vytvoří 20—30 cm vysokou zábranu, která znemožní, aby těžký a mokrý sníh nahromaděný na střeše sjel nekontrolovatelně dolů a způsobil škodu.
  • Dalším typem jsou sněhové zábrany deskové, tvořené kovovým roštem nebo perforovanou deskou.
  • Existují také atypické sněhové zábrany, například speciální háky, do kterých se obvykle vkládá dřevěná kulatina. Tyto speciální zábrany pohledově neruší, a tak jsou vhodné například na stavby v chráněných územích.

Ať už se rozhodneme pro jakýkoliv systém zábran, nejdůležitější je jejich bezchybná funkčnost a vhodnost pro danou krytinu.

Důležité je, aby měl systém odpovídající evropský atest a garantovanou nosnost, která záleží zejména na způsobu a četnosti kotvení prvků do střešní krytiny.

Ať už se rozhodneme pro jakýkoliv systém zábran, nejdůležitější je jejich bezchybná funkčnost

i

Stejně tak platí, že čím větší je sklon střechy, tím větší kinetickou silou bude sníh působit na sněhovou zábranu.

Platí při tom, že čím delší střecha, tím více sněhu bude působit na sněhovou zábranu, namontovanou nad okapem.  

Zábrany nemusíme instalovat po celém obvodu střechy. Určitě by ale měly být nad vchody, chodníky, parkovišti nebo tam, kde potřebujeme chránit přilehlý majetek. Naopak v místech, kde nebezpečí nehrozí, raději necháváme sníh ze střechy volně sjíždět. Ulehčíme tak krovům a vyhneme se potížím s rychlým táním větší masy sněhu v jarních měsících.

Rozrázeče

Mezi další bezpečnostní prvky patří rozrážeče sněhu nebo speciální tašky s výstupky, které sjíždějící masu roztrhají na menší díly.

Na kolik to přijde?

Kompletní certifikovaný systém dvou tyčových protisněhových zábran na 6 m vyjde zhruba na 7000 Kč, jednodušší systémy i na méně než 4500 Kč.

Kolik váží sníh

Z 1 cm sněhu vznikne přibližně 1 mm vody. Pokud uvážíme, že 1 l vody váží 1 kg, největší nebezpečí pro střechy budov nastává, když napadne více než 0,5 m sněhové pokrývky.

Nebezpečí pro střechy budov nastává, když napadne více než 0,5 m sněhové pokrývky.

Zatímco kubík čerstvého sněhu váží asi 100 kg, starý mokrý sníh je až 3x těžší. Nejtěžší a nejnebezpečnější je sníh, který padá, když se teplota vzduchu pohybuje kolem 0 °C. Za jediný den dokáže na horách napadnout až 1 m sněhu, ve městech zhruba 30 cm.

Aby okapy vydržely

Kalamita hrozí nejen při velké sněhové nadílce, ale i tehdy, když začne masa sněhu roztávat. Někdy pak sesouvající se těžký sníh poškodí okapy. Sněhové zábrany dokážou toto nebezpečí snížit; do okapu pustí jen vodu. 

Pokud ale zábrany nemáme, můžeme si pomoci jinak.

  • Jednou z možností je použití systému zpevňujících úchytů v kombinaci s dvojitými háky, které celý okap zpevní. (Při tomto řešení bývá podokapní žlab více vzdálený od okapové hrany střechy. Ne každému se však jeho vzhled líbí.).
  • Dalším řešením je zapuštění okapového systému pod úroveň dráhy sjíždějícího sněhu. To lze ovšem provést pouze v některých případech.
  • Můžeme také na zimu okapový systém demontovat, v takovém případě je vhodné počítat s tím předem a na domě instalovat některý ze stavebnicových systémů, které lze snadno sestavit i demontovat.
  • Dalším řešením je umístit žlaby i svody hluboko pod hranu střechy, kde zůstanou chráněny před sesuvem sněhu. Tato technologie montáže se běžně využívá na horách, nelze ji však uplatnit ve všech případech.

Ochrana fasády

Voda v okapech někdy zamrzne a při následném tání může z okapů přetékat a promáčet stěny. Zabráníme tomu tak, že při montáži okapového systému dbáme na to, aby přední hrana podokapního žlabu byla o něco níže, než je hrana zadní. Pokud v takto provedeném okapu voda zamrzne, tak při tání poteče směrem od fasády a nepromáčí ji.

Nejlépe se hodí okapy z pozinkovaného plechu s bezúdržbovou povrchovou úpravou

Se zamrznutím vody v okapovém systému souvisí další problém, který se může vyskytnout: prasknutí svodové roury. Svodová roura praskne vlivem rozpínajícího se ledu většinou v místě, kde je spojená (tzv. falc). Proto je vhodné osadit svodové roury falcem směrem od fasády. V případě porušení svodu tak nebude zatékat na fasádu.  

Které okapy se hodí do sněhových oblastí

Při výběru okapového systému v oblastech se značnými sněhovými srážkami a velkým výkyvem teplot je podstatná především pevnost. Nejlépe se hodí okapy z pozinkovaného plechu s bezúdržbovou povrchovou úpravou, použitelné jsou i měděné či titanzinkové, plastovým se však určitě vyhneme.

Okapový systém na horách má jinou technologii montování. Žlaby i svody se umísťují hluboko pod hranu střechy, kde tak zůstanou chráněny před sesuvem sněhu. Další možností je rozmrazovací systém.

Foto Lindab a Shutterstock

Pro Receptář Soňa Havlová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: šestmínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS