Zelené střechy jsou v posledních době v módě, slouží jako ekologická izolace a velmi estetická plocha. Není to však žádný novodobý výstřelek. Ozeleňování střech bylo oblíbené již v antice ve středozemních státech, kde zelené střechy a terasy sloužily k okrase a odpočinku. Od středověku můžeme najít zmínky o střechách zakrytých rostlinami v zemích na severu Evropy a na Islandu, kde měly praktický úkol při zateplení staveb, podobně i v Severní Americe a na Sibiři. Izolaci střech rostlinami využívaly a dodnes využívají i mnohé domorodé kmeny v Africe. Zde slouží jako chytrá ochranu před horkem.
Dřevěný dům s extenzivní zelenou střechou.
Zelené střechy, čerstvý vzduch pro město
Zelené střechy se dají skvěle využít i v městské zástavbě.
Zelené střechy dovedou pojmout a zadržovat velké množství vody (až 80 % srážek) a pomalu ji odpařovat. Tím posléze velice zpříjemňují okolní klima. K tomu připočtěme schopnost samotných rostlin filtrovat a čistit vzduch. Ve větších městech, kde je v létě suché prostředí a nedostatek zeleně, je proto jejich přínos ohromný. Poskytují také útočiště motýlům, slunéčkům, ptákům... Domy kryté zelení se navíc tolik nerozpalují, žije se v nich příjemněji. Zelené střechy ale mají význam i na venkově, kde působí velmi půvabně. Šikmá střecha podhorské chalupy bude zelenou pokrývkou nejen tepelně izolovaná, ale krásně splyne s okolní krajinou.
Každý typ střechy si žádá jinou vegetaci
Před založením zelené střechy je důležité poradit se se stavebním odborníkem, jak můžeme konstrukci zatížit a podle toho zvolíme i způsob osazení střechy vhodnými druhy:
- Traviny a další rostliny většího vzrůstu potřebují více substrátu a tudíž je větší i celkové zatížení konstrukce střechy.
- Naopak netřesky a další zimovzdorné sukulenty si vystačí s minimem substrátu - stačí jim i několik cm silná vrstva.
- Na šikmé nebo nepřístupné rovné střechy vybíráme druhy vysloveně suchomilné, které mohou růst na střeše, bez naší péče.
- Na terasy a rovné střechy, kam máme pohodlný přístup můžeme zvolit i druhy náročnější na péči a můžeme si zde vytvořit i malou skalku či vysazovat dokonce zakrslé dřeviny.
Rostliny vhodné pro střešní zahradu
Střechu je třeba několikrát za sezónu zkontrolovat a odstranit semenáčky stromů, které by se zde mohly příliš rozrůst a svými kořeny i střechu poškodit.
Střecha porostlá rostlinami sedum.
- Z travin jsou to menší suchomilné druhy např. z rodů kostřava (Festuca), lipnice (Poa), psineček (Agrostis), strdivka (Melica), sveřep (Bromus) a další.
- Ze sukulentních rostlin netřesky (Sempervirum, Jovibarba), nebo rozchodníky (Sedum) a menší druhy mrazuvzdorných opuncií (Opuntia). Rozchodníky můžeme vysévat, ale také stačit rozhodit na substrát jejich nasekané výhonky.
- Můžeme vybírat i ze suchomilných bylinek a trvalek, jako je např. mateřídouška (Thymus serphyllum), šalvěj (Salvia), levandule, jestřábník (Hieracium), mochna (Potentila), hvozdík (Dianthus), menší druhy česneku (Allium), divizna (Verbascum) a mnohé další.
Kromě vysazených druhů se na střeše většinou samy uchytí i další rostliny, jejichž semena či výtrusy tam přineseme se substrátem, nebo se na střechu dostanou náletem, díky ptákům a podobně. Jsou to různé mechy a lišejníky, traviny, bodláky, hluchavky a řada dalších. Pokud nám na druhovém složení nijak zvlášť nezáleží a chceme mít zelenou střechu hlavně zcela bezúdržbovou, necháme i nálet volně rozrůstat. Postupem času se méně odolné druhy zredukují a na střeše se vytvoří přírodní biotop přizpůsobený konkrétním místním podmínkám, který zdárně poroste i bez naší péče a bude přesto vypadat pěkně.
Příprava střechy na ozelenění
Poté, co jsme si vybrali vhodné rostliny a ověřili nosnost střechy, můžeme přikročit k samotné realizaci.
- Správně založená střešní zahrada střechu neohrožuje, ale naopak. Tlumí teplotní výkyvy a tím prodlužuje její životnost. Nejprve zkontrolujeme stav samotné střechy a provedeme případné opravy.
- Jako první vrstvu, která bude v kontaktu se střešní krytinou umístíme geotextilii.
- Poté je důležité zabezpečit střešní krytinu proti poškození kořeny vysazených rostlin. K tomuto účelu se prodávají speciální plastové fólie, odolné proti prorůstání kořenů rostlin na střechách běžně pěstovaných. nesmí být nikde poškození ani jen volně přeložené, ale pečlivě se svařují.
- Na fólii umístíme opět geotextilii.
- Na ni položíme vrstvu drenáže a poté pěstební substrát, či přímo substrát bez drenáže.
- Drenáž je nezbytná u střech rovných nebo jen s mírným sklonem, kde by se jinak držela voda nasáklá v substrátu. Jako drenáž je velice vhodný např. keramzit, který je poměrně lehký, nebo hrubý křemičitý písek. Voda je odváděna okrajovou drenáží do okapů.
- U střech s dostatečným sklonem přebytečná voda většinou odtéká bez problémů. Drenáž tudíž není třeba a zbytečně střechu nezatěžuje.
- I substrát je vhodný vylehčit například keramzitem.
- Rovnné osázené střechy poskytují ideální místoi pro vytvoření letního posezení v zeleni i uprostřed města.
- U střech se sklonem větším než 20°se používají speciální zábrany proti sesuvu půdy, například střešní hranoly umístěné 2 m od sebe. Pokládají se již pod izolační fólii. Pod substrát můžeme navíc vložit hrubé rohože. Později budou substrát držet na místě i kořeny rostlin.
