Na bakteriální a virové onemocnění rostlin často není léku. Platí to i pro bakterii, která v řadě oblastí Ameriky již po staletí znemožňuje pěstování vinné révy - jen v Kalifornii zahubila tehdy záhadná choroba 14 000 hektarů vinic. V roce 1978 byl odhalen jeden původce poměrně rozdílných nemocí révy, broskvoní a dalších rostlin – bakterie Xylella fastidiosa.

Spolu s rostlinami byla bakterie bohužel zavlečena i do Evropy. V roce 2013 se objevila v Itálii a všemi milované, plodné, mnohasetleté olivovníky začaly chřadnout a odumírat ve velkém. Z některých zemí byl do EU zakázán dovoz nejrizikovějších rostlin (například kávovníků z Kostariky a Hondurasu), další podléhají kontrolám. V roce 2015 byla bakterie objevena na Korsice na vítodu myrtolistém (Polygala myrtifolia). A právě sazenice této okrasné rostliny se dostaly loni ze Španělska přes hobby markety Hornbach a Bauhaus až k zákazníkům v Česku, protože zamezit preventivně obchodu s veškerými rostlinami uvnitř EU dost dobře možné není.

Proč je hrozbou?

Kdyby se v Evropě rozšířila, mohla by Xylella zničit vinice, ovocné sady, znemožnit pěstování vojtěšky... znamená vážné nebezpečí pro zemědělství, a samozřejmě i pro okrasné zahrady a parky. Proto Evropská Unie činí stále nová opatření spolu s tím, jak pokračuje výzkum a mapování bakterie (včetně sekvenace jejího genomu). U nás její výskyt mapuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, kontroluje sady a rostliny, které byly v minulých letech přivezeny z Itálie. A právě tento ústav byl upozorněn kolegy ze Španělska na fakt, že ve školce, ze které k nám byly v květnu 2016 dovezeny vítody, byla Xylella objevena. U dosud testované rostliny vítodu bakterie skutečně potvrzena byla (důkladné testy nejsou úplně jednoduchou a rychlou záležitostí). Zákazníci, kteří si jeden z těchto 56 vítodů odnesli v minulém roce domů, jsou samozřejmě vyzýváni k navrácení rostlin do obchodů, které již spolupracují s příslušným úřadem. Všichni by nyní měli být při nákupu rostlin, které mohou bakterii přenášet, opatrní. Semen se však obávat nemusíte, jimi se nákaza nepřenáší.

Jak se šíří?

Stovky kilometrů překoná bakterie hravě díky mezinárodnímu obchodu. Na kratší vzdálenosti je přenašečem hmyz, který na rostlinách saje – například křísi a pěnodějky (pěnodějka obecná (Philaenus spumarius), sítinovka zelená (Cicadella viridis) a další) kteří se běžně vyskytují i u nás. Sají přímo z xylému, proto patří mezi hlavní přenašeče, zatímco například sladkomilné mšice sají raději sladké šťávy z floému (viz níže).

Jak se projevuje?

Xylém jsou pletiva, kterými rostlina vede vodu a minerální látky od kořenů do celého těla . A právě tyto rostlinné cévy bakterie napadá a může je postupně ucpat (floémem rostlina naopak rozvádí cukry, které vyrobila fotosyntézou - bez přísunu vody do pletiv však nemůže fungovat zhola nic). Záludnost Xylelly tkví mimo jiné v tom, že její příznaky se mohou u různých rostlin značně lišit (proto byly dříve považovány za spolu nesouvisející choroby).

  • U révy hnědnou a usychají listy, pletiva kolem hnědých map žloutnou a červenají. Listy hnědnou v postupujících, jasně ohraničených mapách jako při spále, a to nikoli od báze jako u řady jiných chorob. Postupně opadávají tenká pletiva čepele listu, zatímco řapík zůstává na stonku. Chronicky nemocná réva má zakrslé, světle zelené výhonky, později i listy, na kterých se objevují světlé skvrny.
  • U broskvoní se nákaza projevuje časným pučením, tvorbou zakrslých, hustě olistěných výhonů s lístky menšími a tmavšími, nežli je obvyklé, a s vodorovným růstem větví, které se mohou sklánět až dolů. Následkem jsou také stále menší, předčasně dozrávající a méně četné plody. Příznaky se však mohou projevovat až za 18 i více měsíců od nákazy. Stromy mohou přežívat velmi dlouho, jejich produktivita je však malá a jsou náchylné k řadě dalších onemocnění.
  • Obecné příznaky různých rostlin: chloróza, schnutí okrajů listů a postupné zvětšování chlorotických nebo světle hnědých částí a skvrn. Před konečným uschnutím a opadem se list může jevit paradoxně jako vodnatý. Nejprve se nákaza projevuje na pár větších, později na celém stromě. Listy předčasně opadávají, nové jsou deformované, stejně jako některé plody.

Fotografie zobrazující příznaky napadení bakterií Xylella fastidiosa naleznete například na internetových stránkách Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin.

Které rostliny bakterie ohrožuje?

V některých rostlinách pobývá, aniž by jim ublížila, jiné rychle zahubí. Nebo jí rostliny naopak léta vzdorují, ale chřadnou. Záleží i na kondici jednotlivých rostlin, jak silně se nákaza projeví. Například v USA Xylella hojně přežívá v planých třešních a šlechtěných slivoních, aniž by stromy projevovaly příznaky napadení, jak poznamenávají J.D. Jansen a A. Obraodovic v článku XYLELLA FASTIDIOSA: ITS BIOLOGY, DIAGNOSIS, CONTROL AND RISKS v Journal of Plant Pathology (2010). Uvádějí také, že nákaza nemusí mít v chladnějších částech Evropy tak katastrofické následky jako ve Středozemí. Bakterii totiž svědčí mírné zimy, teplé noci, vyšší vzdušná vlhkost a pravidelné deště přímořských oblastí. Nejlépe se množí při teplotě 26-28°C. Může ji také zahubit mráz, a to přímo v rostlině – zimy jako byla letošní jsou proti ní slibnou prevencí. (Ovšem na přenosných rostlinách, které mráz nesnesou a schováváme je domů, do zimních zahrad nebo garáží, může spokojeně vegetovat dál a zjara až přenosné rostliny umístíme na čerstvý vzduch, se z nich opět šířit.)

Rostliny mohou být náchylné buď ke všem, nebo jen k jednotlivým poddruhům bakterie – preference a odlišnosti těchto skupin jsou stále předmětem výzkumu. Dosud je známo kolem 200 druhů rostlin, které může bakterie napadnout. Patří mezi ně:

  • Zahradní a plané byliny a dřeviny: tořivky, trýzel, čičorka silná, čilimka vlnatá, hebe, janovec metlatý, kručinka (Genista corsica, G. ephedroides), růže mnohokvětá (Rosa x floribunda), vítečník sítinový (Spartium junceum), úročník, barvínek, dodonea lepkavá, hortenzie latnatá, merlík bílý, otočník evropský, řešetlák proměnlivý, břečťan, přísavník, rozrazil, dub, platan, jilm, javor, sléz, šrucha, fuchie magelanská (Fuchsia magellanica)
  • Druhy u nás pěstované jako přenosné rostliny: vítod myrtolistý, oleandr obecný, akácie, cist, chřest pichlavý, vítečník sítinový (Spartium junceum) zvaný španělský janovec, železnec ztepilý ( Metrosideros excelsa), barvínkovec (Catharanthus), olivovník evropský, kávovník, jamovec širokolistý (Phillyrea latifolia), Eremophila maculata, Grevillea juniperina, Myoporum insulare, Euphorbia terracina, Westringia
  • Aromatické bylinky: rozmarýn lékařský, levandule (Lavandula angustifolia, stoechas, dentata, x heterophylla), pelargonie vonná, pelyněk stromovitý, myrta obecná, smil italský, vavřín vznešený, meduňka lékařská
  • Ovocné dřeviny: třešeň, mandloň, myrobalán třešňovitý, slivoň, broskvoň a další stromy rodu Prunus, vinná réva