Mrkev může být i oranžová


 

„Kořeny“ mrkve vedou až do období 2000 let před Kristem - fialové rostliny podobné mrkvím jsou zobrazeny v egyptských chrámech. Spíše jako léčivou rostlinu nežli zeleninu ji znali staří Řekové a Římani. Jejich mrkve byly totiž podobné planým „mrkvousům“, bílé a nepříliš chutné.

V Evropě se kulturní mrkev objevila ve 12. století – semena připutovala z oblasti Afgánistánu, Pakistánu a severního Iráku. Tehdy byly mrkvové kořeny ještě fialové a bílé, později žluté a červené. Až v 17. století byly v Holandsku vyšlechtěny mrkve oranžové, na oslavu Viliama I. Oranžského. Národní mrkev posilovala Holanďany v době boje za nezávislost na Španělsku. Chutnala opravdu výtečně a na záhonech nadlouho vyhrála.

 

Mrkev v kuchyni celého světa

Bez oranžová mrkve si lze vaření jen těžko představit. Angličané a Irové připravují tradiční mrkvový puding, Francouzi krém s kousky kandované mrkve, noví osadníci v Americe pekli mrkvové cukroví. U nás nesmí mrkev chybět v žádné polévce a je součástí většiny mražených zeleninových směsí.  „Oranžová dominance“ ale nastala jen v Evropě a Americe. V Číně a Japonsku, kde je zelenina součástí většiny jídel, je dodnes tradiční mrkev  žlutá a červená. Na trzích na Středním Východě zase běžně naleznete mrkve fialové.

Barvy pro zdraví

Mrkev je ceněna hlavně pro svůj obsah beta karotenu, provitaminu A, ze kterého si naše tělo vitamin A vyrábí. (Je dokonce vhodnější než vitamín A, kterým se lze předávkovat. Beta karotenem nikoli). Mrkev je ale i bohatým zdrojem vitaminu B, C a E, lehce přijatelného vápníku, pektinů a vlákniny.  Ale i odlišně barevné mrkve jsou velmi zdravé, neboť i jejich barviva slouží jako zdraví prospěšné antioxidanty.

Žluté mrkve obsahují xantofyly, barviva blízká karotenoidům. Zlepšují funkci zraku – zpomalují degeneraci žluté skvrny v oku, a dokonce snižují riziko některých forem rakovinného bujení.
Červené mrkve obsahují lycopen, barvivo přítomné v rajčatech nebo vodním melounu. Přispívá k prevenci srdečních chorob a některých nádorů, např. nádoru prostaty.
Fialové mrkve vděčí za svou barvu anthokyanům, silným antioxidantům, lapačům volných radikálů v krvi. Brání zanášení cév a tím pomáhají v prevenci infarktu.

Vařená je výživnější!

Mrkev je jedna z mála zelenin, které jsou výživnější tepelně upravené. Silné buněčné stěny totiž neumožní tělu využít ze syrové mrkve více než 25 % dostupného beta karotenu, zatímco z vařené či dušené mrkve naše tělo získá až 50 % .  Servírujte ji s trochou oleje, který vstřebávání ještě podpoří. Čínská kuchyně, která čerstvou zeleninu mírně restuje, zvyšuje zvláště u mrkve její nutriční hodnotu. Šetrnou tepelnou úpravou neutrpí ani další antioxidanty. Jako zdroj beta karotenu poslouží i mrkvový džus. 

Nezvyklé barvy pro zeleninovou zahrádku

Fialový kořen s jasně oranžovým středem má slaďounká hybridní odrůda karotky PURPLE HAZE F1. Pestrobarevná kolečka mrkve skvěle ozdobí talíře, kostičky zase saláty. Na vitamíny tak snadno nalákáte i děti. Po uvaření fialová barva kořene pobledne – chcete-li barvu zachovat, pouze kousky mrkve rychle opražte při vysoké teplotě na trošce tuku.

Chcete vidět celou škálu barev mrkve na vlastní oči? Pak vyzkoušejte PALETU BAREV, sáček se směsí semínek mrkve bílé, oranžové, žluté i fialové. Semena jsou dokonce barevně rozlišená, označená barvami, které odpovídají budoucí barvě kořenů.

Tip

Jak dosáhnout co nejlepšího vybarvení mrkve?

Sytější barvu podpoří pěstování mrkve v lehkých písčitých půdách a v půdách s vyšším obsahem humusu. Naopak těžké a vápenité půdy intenzitu vybarvení snižují. Opatrně také s vláhou, její nadbytek intenzitu barvy rovněž tlumí.

Pro Receptář Peter Gajdoštin, foto archív

Pro Receptář.

Komentáře k článku

Povinné položky jsou označeny *.
Jméno* 
E-mail 
Předmět*
Příspěvek*
 
 
Kontrolní kód*
Opište kontrolní kód
Captcha Zobrazit jiný kód