Pryč musí z nízce střiženého, pěstěného trávníku, který by ovšem měl zabírat jen malou část zahrady. Má smysl jako místo pro hry, posezení, průchod, ale na větší ploše je fádní a na péči (sečení a závlahu) náročnější, než chytře vytvořené výsadby trvalek, keřů apod. Dále je třeba shrabat listí nemocných ovocných stromů, protože zvláště spory houbových onemocnění obvykle přezimují právě ve spadaném listí. Na dalších místech ovšem hrabání není vůbec nutné – ba naopak.

Kde nechat listí raději ležet?

Na trvalkových záhonech poslouží listí jako přirozená ochrana před mrazem - pod stromy můžeme pěstovat přímo trvalky, které listí ochotně pohltí a jen jim prospěje. Efektní a na údržbu nenáročné jsou podsadby z kapradin, bohyšek, čechrav, jedlé a aromatické čechřice či máty, dlužich, hluchavek, mahonie, kakostů a dalších trvalek, kterým nevadí zastínění. Mnohé z nich jsou okrasné listem až do pozdního podzimu a při výběru jejich barev můžeme vzít v úvahu i odstín listů, které na ně budou padat - v podobné zaniknou, kontrastní budou pastvou pro oči. Rovněž výsadby cibulovin takovou pokrývku uvítají a na jaře si skrze ni snadno prorazí cestu. Můžeme ho nechat ležet i na vyšších přírodních trávnících a loukách, kde se poměrně rychle rozloží a ztratí.

Listí jako mulč prospívá i samotné půdě - v listnatých a smíšených lesích také přirozeně vyživuje a chrání ji a rostliny. Půdu bychom neměli ani v zimě nechávat odkrytou, půdní mikroorganismy pak nemají dobré podmínky k práci. Listí, kterým se půda na podzim často zamulčuje i bez naší pomoci, přispívá k tvorbě humusu ochranou půdní fauny i svým vlastním rozkladem.

Komu ještě tím prospějeme?

Nejen rostliny a půda budou z listové peřiny profitovat. Trvalkový záhon zasypaný ochrannou vrstvou listí je zároveň ideálním zimním útočištěm pro užitečný hmyz. Zimu zde mohou v klidu přečkat například slunéčka, která se mohou rozmnožovat teprve druhým rokem – jejich larvy i dospělí brouci pak zkonzumují ohromné množství mšic. Také housenky motýlů se mohou v listí schovávat.