Jméno nese po pažitu, a přece to tráva není. Pažitka patří k do rodů česneku, což ostatně potvrzuje i její latinský název Allium schoenoprasum. Pažitka pobřežní neboli šnytlík je původem ze Středomoří, ale můžeme ji i u nás najít volně na březích vodních toků, například na vysokohorských prameništích v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku i podél řek Labe, Vltavy, Berounky nebo Sázavy, ale také na jiných místech jako zplanělou ze zahrádek. K pěstování jsou určeny druhy šlechtěné pažitky zahradní.
pažitka Alba
Pěstování pažitky
Pažitka není náročná zelenina a její pěstování není složité. Na zahrádce jí jen dopřejeme slunné vzdušné místo s dostatkem dostupného vápníku.
Vysévat můžeme v různých obdobích:
- Na jaře ji v únoru až počátkem března vysejeme do skleníku a už v dubnu ji můžeme přesadit ven.
- Zvolit můžeme i přímý výsev do půdy zhruba v květnu.
- Podzimní kultury pak přesazujeme ze skleníku na záhon v polovině června a sklízíme je v říjnu nebo v listopadu, kdy si také můžeme trs přesadit do květináče, abychom pažitku měli k dispozici po celou zimu.
pažitká Jemná
Pažitce stačí ke zdárnému vývoji občasné přihnojení vhodným hnojivem, například kopřivovým výluhem.
Jemné listy a ozdobné, jedlé květy
květy pažitky jsou jedlé
Protože šnytlík pěstujeme na jednom stanovišti i několik let, je nutné odřezávat dřevnaté květní stonky a ke konzumaci používat pouze jemné listy. V druhém roce pažitka vykvete růžovými a nafialovělými květy. Kvete poměrně dlouho, od května až do srpna, a rozkvetlé trsy jsou velmi hezké i na pohled. Mimochodem, nektar z květů je oblíbenou pochoutkou pro včely. A na květech si můžeme pochutnat i my lidé. Jsou jedlé a můžeme je použít jako chutnou a aromatickou ozdobu – do polévek, rizota, na těstoviny. Je to netradiční, ale i květy chutnají po pažitce.
Pažitka v květináči
Aby pažitka v bytě rostla celou zimu, je nezbytné ji zalévat a hlavně sestříhávat. Pokud nať hned nespotřebujeme, uložíme ji do ledničky. Podobně jako kopr lze i pažitku dobře zamrazit. Na Sibiři ji také nakládají do soli. Pokud nať zaschne, pažitku nevyhazujeme, suché listy ostříháme a rostlinu dáme na určitou dobu do chladu (klidně i do ledničky). Až ji pak přeneseme do tepla, opět obrazí. Ostatně tohoto jevu jsme každoročně svědky i u trsů pažitky vysetých na zahrádce.
Pažitka v kuchyni
Pažitka obsahuje hodně vitaminů a minerálů, zvláště B2, C, vápník a draslík (ze 100 g pažitky získá naše tělo 10 mg vitaminu C). V kuchyni je to pravý zázrak, dokáže totiž nahradit sůl (výrazně ji tedy oceníme při předepsané neslané dietě) a má i cibulové aroma, které povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení. Můžeme jí ochutit třeba chléb s máslem či s tvarohem, výborně chutná nasekaná do salátů či vaječných jídel, kde může nahradit cibuli, ale i v houbových pokrmech. Ochutit jí můžeme i ryby, polévky nebo omáčky. Pažitka podporuje trávení, snižuje krevní tlak a ovlivňuje chuť k jídlu.
