Od hlavní silnice mezi Ústím nad Labem a Úštěkem sbíhají Zubrnice po jednom ze svahů Bukové hory v Českém středohoří do údolí Lučního potoka a odtud zase šplhají do stráně skoro až ke kolejím velmi zajímavé Zubrnické museální železnice.

Malebná ves, pozoruhodná příroda, ale i dávná historie sahající do středověku, to vše přidává na zajímavosti zdejšího Muzea lidové architektury.

K vidění je tu cenný soubor hrázděných, roubených a zděných venkovských stavení, barokní, původně gotický kostel sv. Maří Magdaleny, téměř stoletá zvonice, dřevěná barokní studna z roku 1695, socha sv. Jana Nepomuckého s letopočtem 1723.

Sušárna chmele, povidla v kotli

Pro první seznámení se vydejte po naučné stezce. Začíná u statku s č. p. 61 starého dvě století. V jeho areálu mj. najdete tzv. chmelařský dům se sušičkou chmele a střešním systémem provětrávání půdy, dále zděný výměnek, dlážděný dvůr, kůlnu na vozy,. roubený špýchar, hrázděnou stodolu a unikátní bezdýmovou sušárnu ovoce s přenosnými lískami. Koho zajímají dobové technické vymoženosti, objeví je tu.

Třeba v topném systému usedlosti je kotel pro ohřívání vody, který se využíval na vaření povidel. K míchání sloužilo speciální zařízení zavěšené nad nádobou.

Naučná stezka pokračuje k vesnické škole, k tradičnímu vesnickému krámu a také k rekonstruovanému mlýnu na Lučním potoce. Expozice starého české mlýnského složení a zařízení z konce devatenáctého století přibližuje mlynářské řemeslo.

Klap, klap, klapal mlýn

Můžete si tu objasnit pojmy, jako je běhoun (vrchní mlecí kámen), spodek neboli ležák (spodní mlecí kámen), dozvědět se k čemu sloužila dřevěná tyčka zvaná rejholec, že tancmajstr byla vačka rozkmitávající korčák, čili šikmé dno násypného koše. Nebo že klapavý zvuk mlýna způsoboval hasačert, váleček, který rozhýbával mechanismus sloužící k přesévání a rozdělování nejjemnější mouky přes pytlík (rouru z tkaniny) do moučnice.

Kroje z Podještědí v Českém Středohoří

Zpravidla týden před Velikonoční nedělí připravují v zubrnickém skanzenu bohatý velikonoční program s ukázkami lidových zvyků a řemesel:

  • Malérečky ozdobí kraslice jezerní sítinou, škrábáním, batikou, odrátováním a dalšími technikami.
  • Košíkář naučí plést pomlázku, perníkářka předvede zdobení. Keramičky točení na kruhu.
  • Pekařka napeče, ve vesnickém obchodě koupíte hezké věcičky, živo bude i v historické školičce.

V sobotu vynáší smrtku folklorní soubor Dykyta z Krásné Lípy, v neděli zazpívá folklorní soubor Horačky z Podještědí a svou hru předvádí Lidové divadlo Tereza z Křivoklátu.

Horaček z Podještědí vystupují ve svátečním: tedy oblečené do košilek, živůtků, sukní, zástěr, krajzlíků a jiných tradičních součásti slavnostního kroje. K němu patřily i doplňky: kapesníček, korále, granáty s tolary či dukáty...

Pro iReceptar.cz J. Tomášek, foto autor