Kuře se skvěle peče i na mřížce.

Druhy pekáčů a jak se mezi nimi vyznat?

Šťavnatá upečená husa nebo kachna, přes noc pečené trhané vepřové, ale třeba i gratinované nebo francouzské brambory či poctivé buchty, na všechno vystačíte s jedinou kuchyňskou nezbytností – kvalitním pekáčem. Co byste měli před výběrem zvážit?

Všestrannost pekáčů či pekáčků spočívá v tom, že při pečení díky uzavřenému prostoru udržují konstantní teplotu a vlhkost, suroviny jsou tak rovnoměrně a pozvolna propečeny a zachovají si tudíž větší šťavnatost a chuť. A to vše snadno, v podstatě bez práce a relativně rychle. A protože pečení a zapékání v troubě vyžaduje velká část českých jídel, ale i řada klasik světové kuchyně, před výběrem toho ideálního pekáče je potřeba zvážit několik parametrů.

Vyberte vhodný tvar pekáče

Prvotní rozhodnutí při výběru pekáče souvisí s tím, nač jej chceme nejvíce používat. Nejčastěji se nabízejí tyto tvary:

Hranaté – pekáčková klasika, která si poradí s obědem pro celou rodinu, jako je knedlo-zelo-vepřo, bude ideální na gratinované nebo francouzské brambory. Nepostradatelné jsou v případě, že jsou na vašem stole pravidelně české buchty.

Kulaté – výborně se budou hodit na pečení drůbeže, ale i na zapékání zeleniny a různých směsí. Výhodou jsou její menší rozměry.

Oválné – nižší ploché pekáčky se využívá pro pečení či smažení ryb. Francouzsky papillote čili papilotový pekáč se cení především pro rovnoměrné rozložení tepla, kdy je jemné maso ryb šetrně propečeno a zachová si svou šťavnatost. Vybírejte modely s drážkovaným dnem – pomáhá optimální cirkulaci páry a zabrání připalování a přichycení ingrediencí. Výhodou je, že se dají rovnou využít i na poměrně dekorativní servírovaní takto upečených ryb.

Srdcovité – je-li na vašem stole pravidelně pečená drůbež, zvažte investici do speciálního pekáče určeného na její pečení. Specifický tvar pekáče a jeho víka jsou zárukou, že kachna, husa nebo kuře budou nádherně šťavnaté i s křupavou kůrkou. Hotový pokrm se bude vyjímat i v této míse, kde jej můžete rovnou naporcovat.

Mimostředně umístěné úchyty zaručí, že se pekáč dobře vejde do trouby.Mimostředně umístěné úchyty zaručí, že se pekáč dobře vejde do trouby.Autor: Liliya Kandrashevich / Shutterstock.com

Úchytky

Zaměřte se na dostatečně velké, při manipulaci s horkým nádobím se budou velmi hodit. Výhodným řešením je mimostředné umístění.

Základní materiály

Stran materiálu zvažte, zda je pro vás určující snadná údržba, manipulace nízká hmotnost, odolnost či nerozbitnost.
 
Smaltované – s klasickým kvalitním smaltem nejde udělat krok vedle, vydrží dlouho a jsou relativně odolné a lehké. Manipulace s nimi je tedy lehká a nadto se dají umývat v myčce. Menší nevýhodou je nevhodnost pekáčů pro vaření na přímém ohni. Základní modely začínají na ceně kolem 400 korun.
 
Skleněné – celoskleněné pekáčky vyráběné ze žáruvzdorného, tvrdého boritokřemičitého skla jsou velmi odolné a menší vyjdou na cca 500 korun. Nevýhodou většinou bývá nepřítomnost bytelnějších madel.
 
Porcelánové a keramické – jejich výhodou je přírodní povaha materiálů. Keramika dokáže skvěle vést teplo, příprava jídel je tak ekonomická i díky momentu, kdy pokrmy pozvolna dojdou uvnitř pekáče, když už je zdroj tepla vypnutý. Při správném zacházení mají dlouhou životnost. Je ale zapotřebí si dát pozor na rychlé teplotní změny – na zdroj tepla nesmí nádoba přijít prázdná, nesmí se pokládat na dno trouby, ale na mřížku. Je nezbytné rovněž studený pekáč dát do studené trouby a pak ji teprve zapnout, abychom se vyvarovali prasknutí. Po vyjmutí se smí ukládat jedině na dřevěnou podložku. Ceny se pohybují kolem 600 korun.

Terakotové – tyto pekáče jsou známé pod označením „římský hrnec“. Vyrábějí se ze speciální pálené hlíny, plně přírodního původu (bez glazury, popř. s vnitřní glazurou). Před každým použitím je nutné pekáč i pokličku namočit na 20 minut do studené vody. Nádobí dokáže uchovat potřebnou vlhkost, jídla se pečou téměř bez tuku. Při manipulaci je zapotřebí teplotu zvyšovat postupně.

Odolné materiály

Nesporná výhoda následujících pekáčů tkví v možnosti vařit, smažit či restovat na přímém ohni. Maso, zeleninu či základy omáček tak můžete připravit přímo na plotýnce, aniž by se jejich povrch poškodil. Je však nutné předem zjistit, do jaké teploty se mohou používat.
 
Nerezové – tenkostěnné pekáče mají nižší hmotnost, jídla se mají však tendencí bleskově přichytávat. Složitější může být také následné čištění a údržba. Je proto na místě investovat do opravdu kvalitního celonerezového modelu. Menší nerezové pekáče seženete za cenu kolem 400 korun.
 
Litinové se smaltovanou povrchovou úpravou – zaručují zdravé vaření bez tuku, jsou bezproblémové na údržbu a extrémně odolné. Jejich velkou nevýhodou je vysoká hmotnost.
 
Titanové – nejdražší pekáče z výběru začínají na ceně cca 3000 korun. Výtečně drží teplo. K jejich čištění je nutné používat takzvaného tepelného šoku, kdy pekáč prudce zchladíte studenou vodou a přečistíte kartáčkem. Díky velmi tvrdému povrchu můžete bez obav používat kovové pomůcky, jako obracečky a vidličky. Dno titanových pekáčů se zaručeně nikdy nezdeformuje.

Měděné – dotek luxusu ve vaší kuchyni s francouzskou tradicí vysoké gastronomie. Jelikož se měď zahřívá bleskově a výborně vede teplo, je materiálem s vůbec nejlepší tepelnou vodivostí. Měděné nádobí patří k tomu nejlepšímu, co si v kuchyni lze dopřát. Měděný pekáč však nebude fungovat na indukční plotýnce. Cena přitažlivých kousků atakuje hranici až 20 tisíc korun. 
 
Hliníkové s nepřilnavým povrchem – výhodou je nižší hmotnost a snazší manipulace.

Kauza teflon

Při výběru pomůcek pro co nejsnazší vaření či pečení věnujte pozornost původu nepřilnavé vrstvy. K přilnutí vrstvy teflonu k podkladu se používá dosud plně neprozkoumaná perfluoroktanová kyselina (PFOA). Mechanismus jejího vstupu do těla není známý, je však prokázáno, že z těla se odbourává jen pomalu. Za vysokých teplot anebo při poškození se z pekáče může tato látka uvolňovat a kontaminovat potraviny připravované v tomto nádobí. Vliv těchto látek na lidské zdraví není dostatečně prozkoumán, proto jsou sázkou na jistotu napříklady keramické, smaltované nebo titanové povrchy.

Pokud už však doma pekáč (nebo jiné nádobí) s teflonem máte, nezoufejte a zapamatujte si následujících pár rad. Nádobí nikdy nevystavujte teplotě vyšší než 260 °C (tj. max. 5 minut smažení na plný výkon), k míchání používejte dřevěné nebo plastové pomůcky. Teflonové nádobí používejte skutečně jen na rychlou přípravu pokrmů a opatrně čistěte speciální jemnou houbičkou. Jakmile se naruší povrch, měli byste přestat nádobí používat a ekologicky ho zlikvidovat.

Víko, nebo poklice?

Ať už vrchní části říkáte jakkoliv, je nezbytnou součástí tohoto univerzálního kuchyňského vybavení. Umí totiž vytvořít ideální podmínky pro pečení v páře bez nutnosti přidávat tuk a stojí za zachováním šťavnatosti. Nadto se dají využít jako samostatné nádoby pro pečení. Stejně jako u každého nádobí, vždy si zjistěte, jaké teploty poklice zvládne.

Výhodou plastových vík přímo na pekáč je možnost rychlého transportu nebo praktického skladování.Výhodou plastových vík přímo na pekáč je možnost rychlého transportu nebo praktického skladování.Autor: Anton Starikov/Shutterstock.com

Například skleněné vydrží pouze do 200 stupňů, jejich výhodou je, že během pečení se dá pokrm kontrolovat bez ztráty vlhkosti a nutnosti sundávat víko. Klasikou jsou víka z materiálu totožných s dolní nádobou pekáče. Vychytávku představují takzvaná grilovací víka, kdy jsou opatřena výstupky, které umožňují grilování masa nebo zeleniny. Nabízejí se ale i plastové, které se ale k pekáči připojí až po upečení, jsou ideální na uskladnění či transport. Zajímavým doplňkem pekáčů jsou rošty, vhodné na pečení na páře, nebo střední díly, jež se dají použít jako mělké pekáče, případně široké pánve na pečení a smažení.

Akční letáky