Zelené stěny, vegetační stěny, nebo také vertikální zahrady, tak se nazývají nestandardní systémy pěstování rostlin. Tento pěstební systém ušetří nejen místo, ale zároveň dodá bydlení vzhled nevšednosti a atraktivity. Pokud si necháte zelenou stěnu složit profesionálem, nemusíte se obávat složité údržby. Spíše ale počítejte s větší počáteční investicí.

I když nejste šťastnými majiteli pozemku, na kterém byste si mohli zbudovat svou vlastní zahradu, můžete se realizovat při péči o zeleň pěstovanou ve vertikálních zahradách. Tento systém je tvořen soustavou nádob přizpůsobených díky úchytům k připevnění na nástěnný rám či panel. Jako zruční zahrádkáři si možná poradíte se sestavením vegetační stěny sami. Jakmile dojde k osázení nádob zelení, konstrukce, nádoby ani zavlažovací systém již nejsou viditelné.

Z čeho rostliny žijí

Prostředí vertikálních stěn, v nichž se rostliny pěstují, tvoří buďto speciálně upravený substrát, nebo hydroponický roztok se živinami. Některé rostliny snášejí pouhé volné přichycení k plsti. Jiné se mohou uchytit v minerální vlně. V tom případě rostliny prorostou textilií a svými kořeny se v ní zachytí. Nejmodernější zelené stěny mají integrované fytoosvětlení. Vzhledem k velké ploše kterou zaujímají, a také vyšší finanční náročnosti, bývají umisťovány spíše ve firmách. Tam plní často i funkci marketingovou, neboť se v nich pomocí barevně odlišných rostlin dají vysadit například loga firem.

Jak stěny zalévat

Valná většina rostlin bez vody nevydrží, a tak je potřeba je zalévat. Jednou z možností je kapková závlaha. Jedná se o nejméně pracný a zároveň o nejefektivnější způsob zálivky. Protože v zelených stěnách není příliš prostoru na zeminu, ta pak rychle proschne a rostliny potřebují dříve jak zálivku, tak živiny. Je-li kapková závlaha součástí vegetační stěny, nemusíte se o své rostliny obávat ani při odjezdu na dovolenou.

Druhou možností je zalévat květiny skrze nádoby v zadní části sestavy. Rostliny se zalévají shora a voda z nich nakonec proteče až k těm, které jsou umístěny ve spodní části. Spodní část sestavy tvoří nádoba na přebytečnou vodu. Tato forma pěstování je však doporučována spíše pro exteriérové využití. Naopak pěstování v hydroponii je vhodné pouze pro interiéry.

Běžná péče a náhrada uhynulých rostlin

Pokud některá z rostlin uhyne, ať už z důvodu nevhodné zálivky, nebo napadení škůdci či chorobou, je možné ji vyměnit. Jednoduše odumřelou rostlinu vytáhnete a nahradíte ji novou, zdravou rostlinou.

Vzhledem k tomu, že celá květinová stěna funguje jako skládačka, kdykoli se rozhodnete ji přemístit, nebo zrušit, jednoduše ji rozložíte. Na stěně po ní zůstanou pouze stopy v místě připevnění rámu. Ty odstraníte přetřením barvou.

Kromě zálivky a výživy potřebují rostliny ve stěně také občas zbavit prachu anebo zkrátit přerůstající výhony.

Rostliny vhodné pro vegetační stěny

Kvůli jednodušší údržbě se obvykle ve vegetačních stěnách používají spíše zelené nekvetoucí rostliny. Pro interiéry se dají využít například: kroton, voděnka, břečťan, guzmánie, šplhavnice, anturie, kalanchoe, africká fialka, zelenec, kapradí nebo bromélie. Stěny ze sukulentů nebo mechu představují méně náročnou variantu vertikálních zelených stěn. Výběr rostlin je dobré přizpůsobit stanovišti vegetační stěny. Pro místa s nedostatkem světla se hodí například heuchery, kapraďorosty, břečťan. Naopak na jižních stěnách se bude dobře dařit šalvěji a dalším bylinám s chlupatými listy.

Pokud si s výběrem rostlin pro vaši živou stěnu opravdu vyhrajete, vytvoříte tak doslova umělecké dílo, jež se bude v průběhu času měnit a vytvoří tak ve vašem interiéru neotřelý dynamický prvek.