Jedním z důvodů je, že nikdy nevíte, kdo a kolik lidí před vámi si oblečení v kabince obchodu vyzkoušelo.
Tohle doma nechcete
Profesor mikrobiologie a patologie na New York University Philip Tierno zkoumal, jaké druhy bakterií zanechávají lidé po zkoušení na oděvech z řetězců a obchodů s módou, jako jsou halenky, kalhoty, šaty, plavky nebo spodní prádlo. Zjistil, že se na nich zachycují nejen bakterie jako streptokoky a stafylokoky, ale také zárodky infekčních a parazitárních chorob z fekálií. „I když je riziko infekce poměrně nízké, nelze ho vyloučit, a to hlavně v případě, že máte na těle otevřenou ranku nebo oděrku,“ řekl odborník pro Huffi ngton Post.
Alergická reakce
Neopomenutelným argumentem, proč nově koupený kousek hned strčit do pračky, je také možnost alergické reakce. Oblečení je totiž ošetřováno různými druhy chemikálií a barviv, které mohou dráždit pokožku. Mohou vyvolat kontaktní dermatitidu, kdy kůže zčervená, svědí, vytvoří se na ní pupínky či puchýřky, může dojít k otoku. „Když vidíme alergickou kontaktní dermatitidu z oděvu, je to obvykle z disperzních barviv,“ uvedla nedávno pro americký časopis Time Susan Nedorostová, profesorka dermatologie na Case Western Reserve University. Upozornila, že disperzní barviva se používají především v syntetických oděvních materiálech, jako jsou polyester a nylon.
Pocení a tření mohou způsobit, že se barvivo z oblečení vyluhuje. „Pokud ke mně přijde pacient s vyrážkou kolem zadní části krku a kolem podpaží, první otázka, kterou mu položím, je, co nosí,“ říká. Pokud nám ale dělá problémy i vypraný kousek oblečení, musíme ho přestat nosit.