Zateplení domu šetří peníze. Jakou zvolit tloušťku izolace?
20. 10. 2018

Zateplení domu šetří peníze. Jakou zvolit tloušťku izolace?

Výdaje na teplo v zimě a za klimatizaci v létě tvoří v rodinném rozpočtu výraznou částku. Kvalitním zateplením nemovitosti lze ušetřit 50 až 70 procent těchto nákladů.

Není divu, že při rekonstrukci starších domů většina stavebníků sáhne nejen po nových oknech, ale také dům nechá zateplit. Rozhodujícím faktorem pro volbu zateplení je stav nemovitosti (její stáří, spotřeba energie apod.). Ztráty prostupem tepla u obvodových stěn nezatepleného rodinného domu jsou zhruba 30 %. Okny uniká okolo 20 % tepla, přibližně stejné množství tepla unikne větráním, střechou pak běžně ztrácíme asi 20 % tepla.

Polystyren nabízí cenově nejvýhodnější zateplení

Polystyren a rosný bod

Nejčastěji se na zateplení při rekonstrukcích používá klasický bílý pěnový polystyren. Na rozdíl od počátku 90. let, kdy se se zateplováním u nás začínalo, se ovšem dnes doporučuje jiná síla izolace. Zatímco tehdy se běžně používal polystyren o síle 5 cm, v současnosti se volí nejčastěji izolace silné 15 až 20 cm. Náklady na izolační materiál tvoří zhruba pouze desetinu celkových nákladů na kompletní fasádu, uvažovat o síle izolace menší než 10 cm tedy podle odborníků nemá ani smysl. Pokud někomu vadí její přílišná tloušťka, může při zateplení sáhnout po šedém pěnovém polystyrenu, který má lepší izolační vlastnosti, tudíž může být slabší.

Někdy se traduje, že zateplením se zvýší kondenzace vodních par a vznikají plísně. Je tomu ovšem právě naopak. Vnější zateplení výrazně snižuje kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce. Teplota obvodových stěn zevnitř je vyšší a vzdaluje se od teploty rosného bodu. Zateplení tak brání vzniku plísní. Pokud se plíseň objeví, není to zapříčiněno zateplením, nýbrž špatným utěsněním spár u oken a dveří či nezateplením výrazných tepelných mostů v konstrukci.

Izolace domu pomáhá i v létě

Nezateplený i nedostatečně zateplený dům se v létě přehřívá, s čímž se potýká čím dál víc majitelů domů. Naši předkové tento problém řešili výsadbou listnatých stromů, které svými kmeny a korunami bránily nadměrnému přístupu slunečních paprsků. Dnes už jsou statné listnaté stromy na zahradě spíše výjimkou a čím dál víc lidí si pořizuje klimatizaci. Málokdo si ovšem v počátečním nadšení uvědomuje, že její provoz je v porovnání s vytápěním třikrát náročnější na energie.

I v tomto případě pomůže komplexní zateplení, které v létě udržuje v místnostech stálou teplotu. Pustí totiž dovnitř mnohem méně tepla a dům se tolik nepřehřívá. Odborníci i zde doporučují jako účinnou minimální sílu 15 cm polystyrenu. Dlužno ovšem podotknout, že v případě tropických a dlouhotrvajících veder ani kvalitně izolovaný dům nemusí na horké letní dny a noci, kdy teploty neklesají pod 20 stupňů, stačit. Problémem jsou kromě slunečních paprsků navíc také energetické zisky interiéru v podobě počítačů, ledniček, vaření či lidí samotných.

Zateplit je třeba celý dům

Sokl a spodní stavba

Pokud při rekonstrukci nezateplíme části budov těsně přiléhajících k zemi – sokl a spodní stavbu -, dočkáme se promrzání základů, významných tepelných ztrát nebo dokonce tvorby plísní v koutech.

Na tepelnou izolaci soklu a spodní stavby se u staveb klade důraz až v posledních dvaceti letech. „Nezateplení soklové části je při zateplování budovy častou chybou, protože tak vzniká výrazný tepelný most se všemi souvisejícími negativními vlivy. Pokud naopak sokl stavby dostatečně tepelně izoluje, nepromrzají obvodové základy a části terénu pod stavbou. Majitelé tak ušetří značné částky za náklady na energie a rovněž zamezí vzniku plísní v koutech místností. Kvalitní izolační schopnosti mohou také prodloužit životnost celé základové konstrukce, neboť nedochází k jejímu promrzání, tj. možnosti poškození mrazem,“ vysvětluje Pavel Rydlo ze Sdružení EPS ČR.

Pro zateplení soklu či spodní stavby zapuštěné v terénu je vhodné použít desky expandovaného polystyrenu se sníženou nasákavostí na izolaci suterénních konstrukcí (až do hloubky 4,5 m), nebo desky nenasákavého expandovaného polystyrenu s profilovaným povrchem na izolaci soklových i podzemních stěn až do hloubky 3 m. Tyto desky se označují jako perimetrická izolace a vyrábějí se ze speciálních surovin lisováním do forem. Vyznačují se velmi nízkou nasákavostí a mrazuvzdorností a také vysokou pevností v tlaku, díky čemuž je lze využít i ve větších hloubkách. Tato izolace odolává mechanickému poškození a zároveň vodě, která se u soklu bude hromadit po dešti nebo z tajícího sněhu.

Autor Soňa Havlová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: sedmmínusčtyři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS