Bíle natřený dřevěný altánek působí elegantně.
Zdroj: Milosz Maslanka / Shutterstock.com

Uvažujete o stavbě pergoly nebo altánu? Inspirujte se zkušenostmi ostatních

Léto je vhodná doba, abychom se pustili do stavby pergoly či altánu. K inspiraci nabízíme fotografie a přidáváme rady získané od těch, kteří se do něčeho takového pustili.

Jedinou podmínkou, kterou musíme při stavbě pergoly nebo zahradního altánku dodržet, je, že stavbu nesmí zbořit silný vítr, tíha sněhu ani roztržití návštěvníci. Ostatní je jen na naší fantazii. Altán je drobná, obvykle zastřešená stavba, která stojí osamoceně, aby uživatelům poskytovala větší soukromí. Ani pergola nebývá příliš velká, není však zastřešená, rozdíl je i v tom, že může být součástí jiné stavby (když navazuje na dům) nebo se nacházet v její blízkosti (když tvoří užitný kout zahrady).

Střechu dřevěného altánu zdobí rostliny a tak dokonale souzní s okolím.

Odborná literatura ji ovšem definuje jako loubí s perforovaným zastřešením a pnoucími nebo vyvazovanými rostlinami. A to je důležité, protože pokud ji zastřešíme, už může být chápána jako přístřešek, a jestliže přesáhne plochu 25 m2 nebo výšku 5 m, podléhá stavebnímu zákonu. Kdežto pergola jako taková nikoliv, byť by byla větší. Pro altán platí totéž: dodržíme-li uvedené rozměry a postavíme-li ho 2 metry od sousedního pozemku, nemusíme se o legislativu starat.

Pro oboje

  • Nestavíme je na místa, kde profukuje.
  • Před stavbou zpevníme zem tak, aby se časem nemohl propadnou třeba jeden ze sloupků. Pokud víme, že mělké podloží není stabilní, raději použijeme pro sloupky betonové základy (např. 30x30x60 cm), do nichž před ztvrdnutím zapustíme kotvy či patky. Někdo preferuje betonové základy do takzvané nezámrzné hloubky, což je od 80 cm hlouběji, protože s nimi pak mráz „nehýbe“, zůstávají ve stálé poloze.
  • Stavby izolované od země vydrží déle. Například dřevěné sloupy nezapouštíme do země, ale montujeme na speciální kovové kotvy nebo patky, zpravidla 15 cm nad zemí, aby do dřeva nevzlínala vlhkost.
  • Při stavbě používáme stejné dřevo, protože různé může mít rozdílné vlastnosti a konstrukce by se mohly vlivem povětrnosti kroutit.
  • Než smrkové je lepší borovicové nebo modřínové dřevo, protože lépe odolá povětrnostním vlivům.
  • Dřevo ošetříme fungicidní penetrací a následně nejlépe tenkostěnnou lazurou nebo hmotami, které odolávají povětrnostním vlivům.
  • Pokud použijeme kovové spoje (tzv. tesařské spojky profilů T, L aj.), pak spíše skrytě, neboť to nevypadá dvakrát hezky. 
  • Stínící části by měly být na jižní straně a v některých případech na západní (kdy by nám letní slunce nízko na obzorem svítilo do očí). Záleží ovšem na okolní zástavbě a porostech.

Altán

Intimní altánek v létě, úložiště zahradního náčiní v zimě.

  • Přivedeme k němu zpevněný chodník, protože trávník by se častým používání rychle vyšlapal.
  • Nevymýšlíme složité konstrukce. Čím víc záhybů, tím složitější údržba.
  • Nejsou vhodné průsvitné střešních krytiny z vlnitých nebo trapézových polykarbonátových desek, protože by za slunných dnů pod nimi nebylo příliš příjemně.

Využít lze i prostor u zdi sousedního domu.

Pergola

  • Podlaha se musí mírně svažovat od domu.
  • Dbáme, aby se po dešti nikde neudržovala voda. Musí odevšad rychle odtéct, proto volíme spíše sešikmené než zcela vodorovné plochy.
  • Pro spoje silnějších trámů využíváme zářezy, které pomohou lépe rozložit síly.
  • Nestavíme je nižší než 2,2–2,5 m. Pokud je chceme nechat obrůst mohutnějšími rostlinami, lze ještě nějaký ten centimetr přidat.
  • Konstrukci ke zdi připevníme kotvami, trámy nezazdíváme.
  • Pro rostliny musíme připravit nejen půdu, ale také podmínky, aby se mohly buď samy pnout, nebo se nechat vyvazovat.
  • Vhodné jsou i popínavé jednoletky (fazol, hrachor, plamének, povijnice), které po sezoně sestřihneme, a než znovu narostou, můžeme konstrukci ošetřit.
  • Když je použijeme jako přírodní zastřešení, budou z rostlin s mnoha listy po dešti déle stékat kapky.

Akční letáky