Změňte jádro na koupelnu

Už samo označení bytové jádro zní podivně. Buňku z čehosi, umakartu, plechu a dalších stavebních prvků kdysi jeřáb postavil mezi panely a bylo hotovo. Mnohá jádra majitelé přestavěli v normální koupelny a toalety, řadu to čeká. Víte, jak na to?

Umakartové koupelny představují jedno z nejhorších dědictví panelové výstavby. Většina je v dezolátním stavu, nevyhovují dispozičně, ani velikostí. Navíc elektrorozvody v nich už dávno neodpovídají dnešním předpisům. Takže nezbývá nic jiného než bourat. Ale jak?

Ujasněte si základní představu o nové koupelně

Kolik peněz chcete do rekonstrukce vložit?
Obrátíte se na firmu, nebo vše zvládnete sami, případně s pomocí kamarádů či jednoho dvou odborníků?
Budete měnit dispozici či zasahovat do nosných konstrukcí?
Bude v koupelně stát pračka? A kde?
Zvolíte vanu nebo sprchový kout?
Jak by měly nová koupelna a toaleta vypadat?

Volbu vybavení často ovlivní věk uživatelů bytu. Pro starší bývá sprchový kout pohodlnější a bezpečnější. Pro sprchu hovoří i výrazná úspora vody.

Odpovědi závisejí na bytových dispozicích, možnostech a vkusu investora. Například pračku lze v některých bytech instalovat v předsíni, třeba za posuvné dveře. Vestavné provedení je vhodné i do kuchyně.

Pět rad pro dobrý vzhled

Vyhněte se příliš výrazným barvám obkladů a dekorů, omezte listely. V malém prostoru působí spíše chaoticky a časem se „okoukají“. Barevnost vnese do koupelny textil, který lze snadno obměnit.
Malý prostor opticky zvětší světlé barvy a velké zrcadlo, neměly by se v něm však odrážet třeba police plné drogistických přípravků apod.
Vyhněte se stínům – lepší než nudné skříňky z hobbymarketů jsou niky s policemi z obyčejného matného skla (na čirém je vidět každá kapka), skvěle vypadají s osvětlením. S pomocí sádrokartonu a tvárnic lze police zapustit do stěn, například i za zrcadlo.
Závěsná sanitární keramika usnadňuje úklid, klozet lze navíc zavěsit výš, což vám usnadní vstávání i usedání.
V menších koupelnách nebo na toaletách s nízkým stropem jsou ideální barevně výraznější svislé lemy, které vytvoří dojem výšky. V úzkých místnostech by měly úzké pruhy směřovat horizontálně, aby se prostor opticky rozšířil.

Pozor na různá povolení

K rekonstrukci koupelny je třeba souhlas majitele bytu a stavebního úřadu. Například v družstevním domě dává souhlas představenstvo, někdy se dokonce musí vyjádřit členská schůze, to záleží na stanovách družstva.

Nespoléhejte na to, že žádné povolení nepotřebujete. Nový stavební zákon, jenž měl usnadnit a urychlit výstavbu i rekonstrukce, má totiž jednu velkou chybu – každý úředník si ho vykládá po svém.

Pokud nejste majiteli bytu, musíte mít vždy vyjádření vlastníka. Teprve s jeho souhlasem se můžete obrátit na stavební úřad. Projekt má oprávnění podepsat pouze odborník – „autorizovaná osoba“. Totéž se týká vyjádření statika, které je nezbytné v případě stavebních změn.

Jestliže umakartové jádro pouze demontujete a novou koupelnu postavíte ze sádrokartonu či z tvárnic, postačí pravděpodobně jen ohlášení. Pokud stavební úpravy zasáhnou i nosné konstrukce, bez stavebního povolení se neobejdete.

Za rekonstrukci koupelny a vybourání jádra si specializované firmy účtují 120 až 200 tisíc korun, a tak se mnozí do přestavby pouštějí sami. Revizní zprávy – zejména elektro a plynu – však musí zpracovat odborník. Revizi podléhá i tlaková zkouška vody a zkouška těsnosti kanalizace.

Drážky pro odpadní potrubí (nepoužijete-li předstěnové systémy) je možné udělat elektrickou frézou, nebo již předem vynechat při zdění dostatečný prostor.

Nový kabát s minimem peněz

Pokud je jádro ve slušném stavu a uživatele trápí pouze jeho vzhled, lze na umakart aplikovat keramický obklad. Je však nutné podklad důkladně odmastit a pak ošetřit tzv. kontaktním „můstkem“ PE 204. Na lepení se používá výhradně flexibilní lepidlo (například AD 530) a pro spárování flexibilní spárovací hmota GF.

Výměna sanitárních předmětů – vany, umyvadla a klozetové mísy – nepředstavuje velký problém, nezbytné je ovšem nahradit staré trubky plastovými rozvody (případně trubkami z nerezavějící oceli nebo mědi).

Nejčastěji používaným materiálem jsou polyetylenové roury PE–X (označované jako „dvě v jedné“ či „trubka v trubce“). Vlastní vodovodní potrubí ze síťovaného polyetylenu je totiž vlisováno do obalové trubky – pouzdra. Ta má izolační a ochrannou funkci. Jednotlivé díly celého vodovodního systému se vzájemně propojují lisováním nebo tzv. přesuvnými spojkami.

U sanity však pozor na šetření za každou cenu – zejména klozet by měl nabízet možnost tzv. dvojitého splachování, které šetří spotřebu vody. Vždyť splachování tvoří 30 až 40 % celkové spotřeby vody v domácnosti.

Jestliže chcete dopřát své koupelně zajímavý a módní vzhled, zkuste si pořídit umyvadlo na desku nebo do desky (či polozápustné, ty se do malých koupelen doporučují nejvíce).

Mramor nebo umělý kámen zastoupí pracovní deska pro kuchyně, současné dezény jsou velmi atraktivní a jejich cena přijatelná. Desky jsou velmi odolné vůči vodě. Pod desku lze přidat police na ručníky nebo hladká dvířka. Za pár stokorun získáte zajímavé řešení.

Při výměně podlahy nezapomeňte na to, že vedle dvojité izolace proti vodě, která má zabránit vytopení sousedů, musí být splněn také požadavek na takzvanou kročejovou neprůzvučnost. Pod dlažbu se proto pokládá speciální izolační pás.

Lepicí tmel vybírejte podle druhu dlažby a podkladu. Na pevný podklad se používají hlavně lepidla na cementové bázi (flexibilní nebo standardní), speciální přípravky jsou určené na pružné podklady (dřevotříska, sololit apod.).

Tip jak ušetřit

Místo drahých listel nebo mozaiky si pořiďte dlaždice, které vypadají jako mozaika, jsou však mnohem levnější. Lze je řezat jako když rozlamujete čokoládu – vzhledem ji totiž připomínají. Z nařezaných proužků můžete snadno vytvářet lemy.

Dlažba musí být protiskluzná a mít otěruvzdornost označenou hodnotou minimálně PEI 2, která vyhovuje méně namáhaným prostorám.

Obklady by neměly sahat výše, než je zárubeň dveří. (Ty by měly mít šířku 80, nikoli 60 cm). Obklad postačí u umyvadla a v místě sprchování, zbývající stěny lze dokončit voděodolnými nátěry, které „dýchají“. Do koupelen se doporučuje jasně bílý Primalex Fortissimo, který dobře kryje a přitom propouští vodní páry. Hodí se se na omítky i sádrokarton.

Koupelnová svítidla odolná proti stříkající vodě mají značku IP 54, parotěsná pak IP 65.

Zásuvky a spínače smějí být umístěny pouze vně umývacího prostoru. Na jeho hranici se mohou objevit pouze v případě, jsou-li ve výšce alespoň 1,2 metru nad podlahou, ale i tak by měly mít zásuvky kryt kvůli stříkající vodě. Svítidla však musí být vždy ve výšce nejméně 1,8 metru.

Když se bourá

Zlikvidovat umakartové jádro není problém. Hluk s tím spojený se však nese celým domem, proto předem informujte sousedy a pracujte v létě, kdy lidé většinou bývají na dovolených. Pokud si budete muset objednat kontejner na odvoz vybouraného odpadu a suti, počítejte s částkou dva až čtyři tisíce.

Další nepříjemnost představuje odpojení vody a odpadu. Co s tím? Vypujčte si nebo kupte chemické WC. (Zjistěte si, zda ve společných sklepních prostorách domu není funkční toaleta). Nebudete muset pobíhat po sídlišti nebo obtěžovat sousedy.

Jestliže bouráte celé jádro, je šance na změnu dispozice. K té nejčastější patří spojení koupelny a WC. Ovšem pozor! Stále platí zákaz této úpravy v případě, že má byt více než dvě obytné místnosti! Nerozhoduje počet osob v bytě.

Nezapomeňte také na to, že musí zůstat snadno přístupná instalační šachta, zejména pokud v domě ještě nebyly vyměněny stoupačky. Dvířka musí mít dostatečný rozměr (alespoň 60x50 cm), případně všechny konstrukce, které před šachtou vzniknou, musí být snadno demontovatelné, aby byl rychlý přístup k různým uzávěrům, vodoměrům apod.

Myslete také na dostatečné odvětrání šachty, protože zde často bývá osazen i plynoměr a rozvody plynu. Se stávajícími stoupacími rozvody v instalační šachtě se nesmí hýbat!

Předstěnové systémy

Nové rozvody vody a kanalizace mohou ovšem přinést problémy: Nemusejí se vejít do nových úzkých příček, hrozí zvýšení hlučnosti vedením v konstrukcích sousedících s ložnicí či dětským pokojem.

Proto se v případě „suchého procesu“ doporučuje použít tzv. předstěnové systémy. Mají řadu výhod. Nejen že lze na jejich nosné části snadno instalovat sanitární keramiku včetně WC mísy či nábytek, můžete do nich umístit i rozvody vody, kanalizace a případně i elektřiny.

Potrubí, zejména kovové, je nezbytné izolovat. Rozvody studené vody tím ochráníte před rosením na povrchu a u rozvodů teplé vody nevzniknou tepelné ztráty. Jako izolace se používají například izolační plstěné pásy či izolační návleky z pěnových materiálů. Sníží se tak i hluk. Po dokončení rozvodů je nutné provést tlakovou zkoušku (další po instalaci výtokových armatur).

Nakonec je zapotřebí vše obezdít nebo zakrýt. Nové předstěny mívají výšku asi 100 cm, předsunutí pak bývá 15 až 25 cm. Vzniklé parapety mohou posloužit jako poličky na odkládání kosmetiky.

A co topení?

Komfort koupelny výrazně zvýší podlahové topení, nahradíte jím i dnes módní otopný žebřík, který v malé koupelně zabírá místo. Usnadníte si také úklid. Do panelákových koupelen se nevyplácí vodní trubkový systém, protože vyžaduje nižší teploty než radiátory ústředního topení a je nutné větší zvýšení podlahy.

Mnohem vhodnější jsou elektrické topné rohože. Jejich použitím zvýšíte podlahu pouze minimálně. Rohože pokládejte přímo na podlahový beton. Topné kabely se nesmí křížit ani dotýkat trubek či elektrických vodičů. Pak na rohož naneste předepsané lepidlo, na které přijde konečná nášlapná vrstva – nejlépe keramická dlažba. Instalaci elektrického podlahového topení je však vhodnější přenechat odborníkům.

Velmi důležité je odvětrání, protože vlhkost v koupelně dosahuje 90 %. Centrální větrání proto často nestačí, nebo nevyhovuje. Nové typy větráků lze umístit i do sprchového koutu, což dříve možné nebylo.

Z čeho vlastně stavět

Zdění z cihel má řadu nevýhod – materiál výrazně zatěžuje nosnost stropu, jde o pracnější proces s náročným sekáním rozvodů a omítáním.

Mnohem snazší jsou tzv. „suché procesy“ − stavění stěn z pórobetonových tvárnic (Hebel, Ytong) nebo ze sádrokartonu. Tvárnicové příčkovky mají sílu 50, 75, 100 až 125 mm. Někteří odborníci doporučují použít kvůli dilatačním pohybům měkkou podložku z asfaltové plsti, kterou položíte pod budoucí stěny.

Při stavbě z tvárnic je důležité

Dbát na přesné sesazení pera a drážky a na to, aby se do svislé spáry nedostala malta, která by bránila přesnému dosednutí zámků.
V případě hladkých tvárnic bez pera a drážky je nutné maltovat stejným způsobem i svislé spáry.
Tvárnice spojujte zdicí maltou v tenké vrstvě. K dělení tvárnic do požadovaných rozměrů v rozích nebo v ostěních otvorů použijte ruční nebo elektrickou pilu.

Akrylátové vany a umyvadla se dnes nabízejí v takových tvarech, aby bylo možné využít dokonale prostor a nevznikaly zbytečné spáry a mezery.

Velký sprchový kout - třeba se šířkou 120 cm - dovoluje mít v koupelně pračku se šířkou 60 cm, nad ní lze umístit i sušičku.

Drážky pro odpadní potrubí (nepoužijete-li předstěnové systémy) je možné udělat elektrickou frézou, nebo již předem vynechat při zdění dostatečný prostor.

Často se používají také sádrovláknité maloformátové desky Rigidur (mají rozměr 1x1,5 m a sílu 12,5 mm).

Ještě snadnější bývá práce se sádrokartonem a sádrovláknitými deskami, protože jde vlastně o stavebnici. Sádrovláknité desky se upravují na potřebný formát tak, že desku několikanásobně naříznete a pak zlomíte v úrovní naříznutí přes podloženou hranu. Pro větší přesnost se vyplatí použít ruční nebo elektrickou přímočarou pilu.

Desky se upevňují do takzvaných UW a CW profilů (podlahových a svislých). Začnete montáží profilu UW do podlahy, jako první krok je však třeba profil podlepit napojovacím pěnovým těsněním. Pak přidáte obvodový profil CW, po jeho napojení na betonovou konstrukci natloukacími plastovými hmoždinkami namontujete stropní profil UW.

Ke kotvení umyvadla použijte speciální držák ze sanitárního programu. Při stavbě ze sádrokartonu – pro koupelny se používá „zelený“, který je odolný vůči vlhku – desky připevněte opět na nosnou konstrukci stěn z kovových profilů nebo dřevěných hranolů. Spáry desek, které se pouze šroubují, dvakrát přetmelte a přebruste. Pak záleží jen na vás, jakou úpravu stěn zvolíte.

Pro Receptář Hana Chodovská, foto Sanitec a archiv