Kokotice: rostlina, která parazituje na ostatních rostlinách
19. 9. 2013

Kokotice: rostlina, která parazituje na ostatních rostlinách

Nenápadná kokotice rostliny omotává tenkými "nitkami". Pokud ji neodstraníme včas, může je i zahubit. Nejedná se o poloparazita, jakým je třeba jmelí, ale o parazita na plný úvazek.

Parazitická rostlina kokotice (Cuscuta), lidově otáčka, otočka či užerka,se na záhon může dostat například s hnojem. Rod kokotice patří do čeledi svlačcovitých (Convolvulaceae). Na území České republiky se nachází roztroušeně asi sedm druhů kokotic, a to od nížin až do podhorských oblastí. Nejčastěji se můžeme setkat s kokoticí povázkou, syn. jetelovou či menší (Cuscuta epithymum) a kokoticí evropskou (Cuscuta europaea). V teplejších lokalitách se může vyskytovat podobná kokotice ladní (Cuscuta campestris) původem ze Severní Ameriky.

kokotice evropská (Cuscuta europaea)

Rostlina, která vysává šťávu jiným

Kokotice jsou jednoleté (vzácně i dvouleté), nezelené parazitické liány s tenkou, hladkou, žlutavou až načervenalou, 15–150 cm dlouhou, někdy bohatě větvenou lodyhou. Listy jsou zakrnělé (tvoří jen drobné šupinky po celé lodyze) a k hostitelské rostlině jsou přichyceny drobnými „přísavkami“ – haustoriemi, jimiž se napojí na cévní svazky hostitele, a tak získávají potřebné živiny i vodu.

Tisíce semen na jedné rostlině

Kokotice kvetou od července do října drobnými oboupohlavními květy, které jsou sestaveny v bohatá květenství (klubíčka) až 15 mm v průměru. Zbarvená jsou červenavě, někdy také žlutavě. Plodem je kulovitá vícesemenná tobolka. Zraje od srpna a na rostlinách vydrží i se semeny přes zimu.

kokotice evropská (Cuscuta europaea)

Na jedné rostlině může dozrát až několik tisíc semen s tvrdým osemením, která zůstávají klíčivá i 5–10 let. Semena se běžně rozšiřují větrem, vodou, zažívacím ústrojím zvířat a také činností člověka – především s osivem jetelovin. Mohou se také rozšiřovat částmi lodyh, například po sečení a převozu zelené píce, nebo statkovými hnojivy, do kterých se dostávají nestrávená semena po zkrmení píce.

Kokotice bez parazitování nepřežije

Klíční rostliny se objevují zjara. Semena klíčí nejlépe na povrchu půdy při teplotách nad 18 °C a vytvářejí zakroucené nitkové vlákno, které se přisaje k hostitelské rostlině. Po vyklíčení musí najít kokotice svou hostitelskou rostlinu do 5–10 dnů od počátku klíčení, jinak zahyne. Po vyklíčení a uchycení parazitujících lodyžek na hostiteli se rozrůstá v kruzích, až nakonec hostitelské rostliny v centru kruhu postupně uhynou.

kokotice parazituje na rostlinách

Kokotice v přírodě, na poli i zahradě

S kokoticí evropskou (Cuscuta europaea) a kokoticí ladní (Cuscuta campestris) se můžeme nejčastěji setkat na břehových a ruderálních porostech – vrbách, různých křovinách, kopřivách, chmelu, pelyňku obecném a mnoha jiných druzích. Na poli parazituje zejména na jetelovinách, ale také na konopí, chmelu, tabáku, mrkvi, bramborách a mnoha dalších rostlinách.

Kokotice povázka – jetelová (Cuscuta epithymum) obvykle roste na suchých, slunných travnatých a křovinatých stráních, na pastvinách, suchých loukách, vřesovištích, na okrajích lesů, také na rumištích a na okrajích cest. Vzácně i na mokrých stanovištích. Parazituje na vikvovitých, hluchavkovitých a hvězdnicovitých – mateřídoušce, šťovíku, vřesu, na zvoncích, jitrocelech, svízelích, rdesnech a na mnoha dalších čeledích a druzích.

kokotice povázka (Cuscuta epithymum)

Jak chránit rostliny napadené kokoticí?

V jetelovinách a v jiných polních kulturách je nejúčinnější ochranou napadená kola posekat před první sečí jetelovin a posekané porosty usušit a spálit. Případně napadený porost chemicky ošetřit vhodným herbicidem, např. Kerb 50 W, Reglone, Roundup Rapid, Touchdown Quattro aj., nejlépe před vykvetením kokotice.

Na zahrádce postačí silně napadené rostliny vyplít a ostatní zbavit parazita a tento materiál (pokud nevykvetl) usušit a zkompostovat, po odkvětu raději spálit. V příštím roce na napadeném stanovišti sledujeme, zda se tam kokotice neobjeví, pokud ano, včas ji vyplejeme a zničíme. Jestliže se vysemení, musíme být pozorní i více let. Pokud včas kokotice odstraníme, nemusíme se bát napadenou zeleninu nebo ovoce jíst.  

Foto: Shutterstock.com, wikipedia.org - autor: Retama

Autor Josef Gall.

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS