S dlouhověkými trvalkami docílíme na zahradě velkého efektu s minimem práce. Už proto je jejich výsadba zajímavá a výhodná. Nemusíme je rozhodně každým rokem obměňovat, ale naopak je můžeme jen lehce doplňovat letničkami anebo jim dát prostor, aby vynikly samostatně. Pokud těmto rostlinám dopřejeme vhodné podmínky, můžeme se z krásy jejich květů těšit i několik desetiletí.

Dlouhověké trvalky na slunná místa

Do této skupiny patří největší počet dlouhověkých trvalek. Kromě dostatku slunce bychom jim měli zajistit i dostatečné množství půdních živin a vlhkosti. Mezi nejznámější patří pivoňky (Paeonia), o nichž je známo, že je přesazování připraví o jejich květy na několik vegetačních sezón. Proto by měly pivoňky zůstávat co nejdéle na jednom místě. Jen tak pokvetou opravdu vydatně. O některých druzích pivoněk se říká, že se mohou dožít například i padesáti let. Na slunci se po mnoho sezón dobře daří také denivkám (Hemerocallis), rozkvétajícím v pestré škále odstínů žluté, oranžové a červené barvy. Mezi další rostliny tohoto typu patří třapatkovky (Echinacea) a třapatky (Rudbeckia). Vytrvalost peren (trvalek) je tím delší, čím více se blíží daný rostlinný druh své základní variantě. To znamená, že čím méně šlechtěné rostliny na zahradě budete mít, tím více sezon vydrží.

Dlouhověké trvalky do stínu

Pod vzrostlými stromy a u severně orientovaných zdí bývá problém s osazováním rostlinami. Daří se tam jen malému množství rostlin, například nekvetoucím kapradinám (Polypodiophyta) a naopak bohatě kvetoucím čechravám (Astilbe). Díky nepřehlédnutelným listům a často i nápadnému panašování dokážou do stinných míst v zahradách vnést oživení také bohyšky (Hosta). Půvabné květy ve tvaru srdíček růžové nebo bílé barvy dodají do těchto míst srdcovky nádherné (Dicentra spectabilis). Kromě působivých květů zavěšených jako korálky na ohnutých stvolech jsou to i svěže zelené listy, které ozdobí stinná místa v zahradách.

Trvalky do suchého stínu

Hledáme-li mezi dlouhověkými trvalkami vytrvalce, kteří dobře prospívají v suchém stínu, narazíme na mochničku (Waldsteinia), kontryhel měkký (Alchemilla mollis) nebo škornici (Epimedium). Všechny tyto trvalky mohou poměrně brzy pokrýt velkou plochu, neboť se velmi snadno rozrůstají. Obvykle vytvoří velmi hustý listový půdní pokryv, takže mezi nimi neprorůstá ani žádný plevel.

Trvalky do vlhkého stínu

Vlhký stín nesnese příliš mnoho dlouhověkých rostlin. Na výběr máme mezi mohutnými rodgerziemi (Rodgersia) se zajímavě tvarovanými obrovitými listy a mohutným květenstvím a do dálky svítícími květními latami udatny lesní (Aruncus dioicus). Udatna lesní je trvalka vysokého vzrůstu s množstvím krémově zbarvených miniaturních kvítků tvořících květní laty na koncích vysokých stonků.

Trvalky do polostínu

Dlouhověkostí a zároveň schopností obstát v polostinných místech našich zahrad se vyznačují čemeřice (Helleborus) a kakosty (Geranium). K zdárnému růstu i kvetení jim postačí několik hodin slunečního svitu. Konec léta na těchto místech svými květy prozáří oměje (Aconitum) a sasankovky (Anemone x hybrida). U omějů je třeba upozornit na jejich jedovatost, takže by tyto rostliny neměly být vysazovány na zahradách, kde se pohybují malé děti a domácí mazlíčci. Na neustále zavodněných plochách mokřadního typu dobře prospívá blatouch bahenní (Catha palustris) nebo kyprej vrbice (Lythrum salicaria). Máte-li v zahradě některou část neustále podmáčenou, nebo takovou, kam se voda ráda vrací, budou v tomto úseku dobře prospívat nejen blatouchy a kypreje, ale také popelivky (Ligularia).

Díky širokému zastoupení dlouhodobě vegetujících trvalek je možné vybrat pro každé místo v okrasné zahradě odpovídající druhy, které vyplní místa po těch rostlinách, kterým se zde nedaří.