„Loni v létě k nám zabloudila na zahrádku, když letěla, byl to rachot jak malý vrtulník," píše ve facebookové skupině paní Věra. (Zdroj: www.facebook.com)
Právě díky své velikosti - drvodělky dosahují délky až tří centimetrů, mohutnějšímu tělu a hlasitosti připomíná drvodělka spíše čmeláka nebo nebezpečnou sršeň asijskou. Od sršně se však liší tím, že je celá černá, její tělo je kulaté a má typický kožíšek za hlavou.
Milovnice nektaru
- drvodělka velká (Xylocopa valga), zvaná též drvodělka potulná
- drvodělka malá (Xylocopa iris)
- drvodělka fialová (Xylocopa violacea)
Právě poslední zmiňovaná se na zahrádkách objevuje nejčastěji. Lákají ji totiž první jarní květy, jako jsou dymnivky, nebo rostliny z čeledi hluchavkovitých a bobovitých. Na loukách pak hledají čistec a na podzim si rády pochutnají na nektaru z bodláku.
Vzácná návštěva
Zajímavostí je, že drvodělky byly hojně v Čechách viděny na přelomu 19. a 20. století. Pak jakoby se po nich na 100 let slehla zem.
Až v roce 1990 dostali entomologové hlášení o třech jedincích tohoto druhu. Drvodělky totiž milují teplo a většinou se vyskytují v oblasti jižní Evropy. Od zmíněného roku 1990 se počet drvodělek na území České republiky zvyšuje. Stále však platí, že pokud ji spatříme, máme štěstí. (Zdroj: ziva.avcr.cz)