Tajemství účinnosti chlebového hnojiva tkví v droždí, bez něhož se pečení neobejde. Kvasinky stimulují růst rostlin tím, že jim dodají potřebné živiny. Navíc hnojivo z chleba zvyšuje odolnost vůči chorobám a nepříznivým povětrnostním podmínkám, podporuje tvorbu silného kořenového systému, zvyšuje plodnost rostlin a chuť plodů. Celkově si rostliny z tohoto hnojiva vezmou fosfor, dusík, draslík, mangan, železo a sodík. Jednoduché sacharidy se stávají živným médiem pro nenápadné množství hub a bakterií, které jsou samy o sobě potravou pro vysazenou rostlinu. Mikroby přeměňují dusík obsažený ve vzduchu na dusíkatou sůl, kterou rostlina potřebuje.
Okurky jsou náročné na půdu. Měla by být úrodná, sypká, mírně vlhká a zahřátá.
Komu chleba prospívá?
Mezi „milovníky chleba“ patří okurky, rajčata, lilky, mrkev, jahody, melouny a papriky. Okurky, melouny a jahody by se měly hnojit během celého vegetativního období. Rajčata, papriky a lilky byste měli pohnojit celkově třikrát. Poprvé ještě před vypučením, podruhé a potřetí během růstu plodů s intervalem 10-15 dní. Květiny nakrmte několikrát za sezónu. Na jaře, aby se aktivoval jejich růst a podruhé před kvetením.
Recept na hnojivo
Budete potřebovat:
- 30 g domácích chlebových krutonů
- 1 litr vody
- 2 čisté zavařovací sklenice
- cedník
Litr vody převařte a nalijte ji do vyčištěné zavařovací sklenice. Počkejte, až bude mít pokojovou teplotu a přidejte do ní chlebové krutony. Sklenici uzavřete a dejte na chladné místo, nejlépe do lednice. Tam ji nechte 24 hodin. Poté hnojivo skrz cedník přeceďte do druhé sklenice. Pokud se vám dostanou do macerátu i kousky chleba, nevadí to. Hnojivo opět dejte do lednice, kde by vám mělo vydržet pět dní.
rajčata v sadbovači
Jak používat?
Pokud jde o malé sazeničky, buďte opatrní, abyste rostlinky nespálili. Na každou sazenici stačí půl čajové lžičky roztoku. Jakmile rostlina vyroste, můžete jí dávku zvýšit na jednu čajovou lžíci.
Na co si dát pozor:
- Aby hnojivo účinkovalo, je nutné ho aplikovat do zahřáté půdy. Hnojte tedy rostliny ve skleníku nebo na sklonku léta. Zálivku provádějte u kořene, nejlépe večer, kdy je půda teplá a sluneční paprsky již nejsou agresivní.
- Rostliny před pohnojením zalijte, aby kořenový systém lépe absorboval živiny.
- Během zpracování organických látek se bakterie živí draslíkem, čímž vyčerpávají půdu. K hnojivu přidejte dřevěný popel nebo nadrcené vaječné skořápky.
Zdroje:
https://en.tomathouse.com/podkormka-xlebom.html#
https://svetkreativity.cz/prirodni-hnojivo-vyrobene-z-chleba-je-ucinnejsi-nez-jakakoliv-chemie/
