Růže odrůdy Flora Olomouc

Jak se vyznat v růžích

Růže se těšily stejné oblibě v zahradách starověkých a středověkých paláců jako v dnešních zahrádkách a parcích po celém světě. Seznamte se s jejich udivující rozmanitostí a využijte ji pro zkrášlení a obohacení své zahrady.

Jsou lidé, kteří pěstují desítky druhů a odrůd růží, včetně těch nejnáročnějších. Sbírají je jako živé, vonné obrazy, hýčkají je, snad s nimi i promlouvají… Nemusíme ale být přímo oddanými růžovými nadšenci, abychom je zvládli pěstovat. Pro začátek je dobré vědět, že růže rozhodně nejsou jenom záhonové, ale existují i sadové, půdopokryvné…

Růže byly, jsou a budou milovány po celém světě, i u nás. Inspiraci najdeme mimo jiné ve specializovaných růžových zahradách – takzvaných rozáriích. Hned dvě velké sbírky růží najdeme třeba v Průhonicích u Prahy. Omámeni vůní si pak můžeme vybírat ty pravé královny pro svoji zahradu.

růžerůžeAutor: Archiv ireceptar.cz

Tvar, barva a doba květu

Růže nabízejí tolik druhů a odrůd, že dokonalý přehled má jen na slovo vzatý růžový odborník. Nám ostatním stačí jako vodítko základní dělení:

  • Květy rozlišujeme podle uspořádání na jednoduché a plné, vysoké, kulovité, rozetovité, ploché a další tvary.
  • Dále je rozlišujeme podle barev, odstínů a jejich kombinací od bílé, přes krémovou, žlutou, oranžovou a růžovou po růže červené až fialové.
  • Růže jsou převážně vícekvěté. Jeden květ na jednom výhonu mívá čajová růže Rosa chinensis thea a její kříženci – čajohybridy, jenž patří mezi nejčastěji pěstované záhonové růže a růže pro řez.
  • Podle doby kvetení růže dělíme na dvě skupiny – neremontantní růže (kvetou jednou v roce) a růže remontantní (tzv. remontantky), které mohou koncem léta a začátkem podzimu nakvétat na nových výhonech podruhé.

Růže zahradě na míru

Ze zahradnického hlediska tvoří růže velice široký sortiment. Dle tvaru a způsobu růstu jsou děleny do mnoha skupin – růže keřové, stromkové, plazivé, popínavé, minirůže, růže sadové, záhonové a další. Každou skupinu můžeme na zahradě využít jinak.

sadové růžesadové růžeAutor: Archiv ireceptar.cz

Sadové růže

 Nejedná se o vyhraněnou botanickou skupinu, ale o houževnaté rostliny, které mají bujný růst, vytvářejí obvykle objemné keře a naši zimu přečkávají bez jakékoliv ochrany. Patří sem jak růže vyšlechtěné, tak botanické (plané) druhy - např. růže svraskalá, která dává chutné a velké šípky, růže májová nebo růže šípková, která je pokládána za předka všech našich domácích ušlechtilých růží.

  • Sadové růže jsou atraktivními solitéry větších zahrad, vyplní nejrůznější zákoutí, jsou vhodné i pro výsadbu odolných a neprostupných, nestříhaných a volně rostoucích živých plotů.

popínavé (pnoucí) růžepopínavé (pnoucí) růžeAutor: Archiv ireceptar.cz

Popínavé (pnoucí) růže

Druhy a odrůdy růží s až 10 m dlouhými, ohebnými výhony vykouzlí pohádková loubí i kvetoucí stěny. Většina pnoucích růží bývá poměrně rychle rostoucí a odolná, naši zimu snáší bez zakrytí, mnohé jsou remontantní.

  • Jsou ideální ke zkrášlení pergol, sloupů, zdí, plotů.
  • Efektní je také popnutí starých, zejména ovocných, již neplodících a odumírajících stromů růžemi.
  • Drobnější odrůdy pnoucích růží se někdy očkují na kmínky vysoké kolem 120-160 cm, kde utvoří korunku volně splývajících větví. Jsou označovány jako smuteční nebo převislé stromkové růže.

Plazivé (půdopokryvné) růže

Bývají drobnější, avšak poměrně rychle a bujně rostoucí, rozprostírají stonky do plochy nízko při zemi.

  • Jsou vhodné k pokrytí menších i větších ploch půdy.
  • Skvěle zpevňují svahy
  • Vzhledem k tomu, že nevyžadují příliš častou péči, uplatní se i na špatně přístupných místech.

Minirůže

Miniaturní růže bývají velké jen 10-45 cm.

  • Jsou vhodné jsou pro osázení okrajů záhonů nebo cestiček.
  • Pěstovat je můžeme v květináčích či truhlících na balkóně.
  • Některé speciálně vyšlechtěné odrůdy je možné pěstovat i v bytě (vyžadují však zimování na světlém místě při teplotách kolem 10-15 ˚C).

Zásady správného pěstování

  • vybíráme slunné a vzdušné stanoviště, nejlépe na jihovýchodní či jihozápadní straně.
  • Kráse růží svědčí výživná, avšak velmi dobře propustná hlinitopísčitá půda a pH kolem 6-7.
  • Zemina nesmí být trvale podmáčená, docházelo by k uhnívání kořenů.
  • Růže jsou poměrně náročné na živiny, proto pravidelně hnojíme, nejlépe speciálními hnojivy pro růže.

Sázet růže je nejlepší na podzim až do zámrazu, možná je však i jarní výsadba (nejlépe konec března až začátek května). Očko sazenice má být zapuštěno asi 3-5 cm pod zemí.

Pro Receptář Martin Zoun, foto autor a archiv

Akční letáky