Modrošedý až modrozelený jalovec obecný (Juniperus communis) pochází z našich zeměpisných šířek, doma je například v Karpatech. Narozdíl od mnohých nepůvodních jalovců nepřenáší rez hrušňovou. Je to velmi oblíbený a vděčný keř rostoucí ve většině zahrad; vyšlechtěno bylo na tisíce forem, mezi nimiž jsou velice výrazné rozdíly.
jalovec obecný, varieta Compressa
Pohledný a pichlavý
Jalovec se velmi dobře vyjímá v přirozených zahradách uprostřed vřesovitých rostlin. Jeho jehličí je velmi pichlavé, barevně dobře kontrastuje s ostatními dřevinami. Koruna bývá velmi hustá a je častým hnízdištěm ptáků. Jalovec díky tomu vytvoří i neprostupnou bariéru, pokud ho vysadíme do živého plotu.
Jalovec poskytuje bezpečnou náruč pro ptačí hnízda
Kvete nenápadnými samčími a samičími květy od dubna do června, na podzim vytváří dužinaté modročerné bobulovité šištice, které dozrávají po dvou až třech letech. Slouží jako oblíbené koření, jalovčinky.
Pěstování jalovce
Jalovec vyžaduje humózní, vlhčí a kyselou půdu. Pokud by hrozilo, že se např. pod tíhou sněhu rozpadne, keř lehce svážeme dohromady.
Pěkný neopadavý keř jalovce se nemusí stříhat a vybrat si lze kultivar odpovídající našim představám. Pokud si však přejeme, můžeme ho tvarovat do nejrůznějších podob, například do štíhlého kužele, což působí velmi efektně a dekorativně, ale stejně tak ho lze vytvarovat do podsadité, kulovité či ploché podoby.
