Sedmikráska
Svůj rodový botanický název Bellis dostala z latinského bellus - hezký, krásný. Je to původem domácí druh. Porovnání plané rostliny z trávníku s moderními velkokvětými odrůdami dokládá trpělivou a mnohaletou práci generací šlechtitelů. Nejvíce se o to zasloužily rakouské a švýcarské šlechtitelské firmy, které však v druhé polovině 20. století v důsledku globalizace obchodu s osivy postupně zanikly. V jejich práci pokračuje německá firma Benary, která nabízí několik zajímavých skupin.
Základní je Roggli, která je velmi raná a má květy o průměru 5 cm. Barva květů tohoto druhu nedává příliš na výběr, musíme se proto spokojit s bílou, různými odstíny růžové až po krvavě červenou. Výjimkou je odrůda Robella, která má netypicky lososově růžové květy. Atraktivnější je však skupina Habanera, která má obří plné květy o průměru 6 cm. Některé jsou i dvoubarevné. V barevných sáčcích lze koupit celou řadu odrůd pod názvy Monstrosa, Pomponette, Aetna a další. Tyto klasické odrůdy bývají většinou vyšší a nejsou tak rané. Na druhou stranu jsou zdravé a rovněž odolné proti mrazu. Pěstování sedmikrásek je jednoduché.
Sedmikráska odrůdy Pomponette
- Vyséváme je koncem června až počátkem července.
- Dražší odrůdy doporučujeme vyset do truhlíku či misky a lehce zasypat vermikulitem. Při řídkém výsevu do pařeniště (1 g na 1 m2) nemusíme rostliny ani přepichovat.
- Na stanoviště je vysazujeme v srpnu.
- Proti vymrznutí je chráníme přikrývkou z chvojí nebo netkanou textilií, lepší je však pěstovat rostliny přes zimu v květináčích, které umístíme na zem nevytápěného skleníku. Hlavní výhodou tohoto pěstování je perfektní stav rostlin v předjaří.
Pomněnka
Pomněnka je také domácí druh. Na trhu nalezneme celou řadu odrůd. Pro výšku (35 cm) a barvu (tmavě modrou) je populární odrůda Indigo. Výborně se hodí pro pěstování na záhoně, ale i k řezu. Pomněnky nemusí být jenom modré, to dokazuje odrůda Snowsylva, která je čistě bílá. Její sestra Rosylva je zase růžová a spolu s modrou odrůdou Bluesylva již můžeme vytvářet na záhoně barevné ornamenty. Tyto odrůdy jsou 20 cm vysoké. Existují i odrůdy do květináče, třeba Blue Ball s výškou 12-15 cm. Pěstování je také jednoduché. Semena pomněnek jsou drobná a klíčí na světle, proto je nezasypáváme, vyséváme je v červnu, protože ale v té době bývají vysoké denní teploty, výsevní substrát přistíníme, ale hlavně jej pravidelně zaléváme - jedno přeschnutí může naše snažení zmařit. Přepichovat můžeme po několika rostlinkách (hnízdově) a v srpnu pak sazeničky vysadíme na konečné stanoviště.
Zimní fiala
Méně známým druhem je chejr vonný, někdy také nazývaný zimní fiala. Paradoxní je, že se jedná o jeden z druhů, které se u nás pěstují nejdéle a nyní prakticky z výsadeb zmizely. Je to škoda, protože jeho květy příjemně voní a mají výrazné svítivé barvy (oranžovou, žlutou nebo krvavě červenou). Z mnoha existujících odrůd je u nás k dostání většinou osivo směsi barev. Vyséváme je v červnu do pařeniště nebo přímo na stanoviště do špetek, které po vzejití vyjednotíme. Přezimuje celkem spolehlivě, ale chutná zajícům, před nimiž ho musíme chránit oplocením.
chejr vonný zvaný zimní fiala (Cheiranthus cheiri)
Měsíčnice
Dalším druhem, který se pěstoval již ve středověku, je měsíčnice roční, která vytváří až metr vysoké, v horní části rozvětvené rostliny. Většinou červené vonícími květy jsou uspořádané v hroznech. Nejefektnější jsou odkvetlé měsíčnice, protože mají velké výrazné elipsovité šešule, které mění postupně barvu ze zelené na stříbřitošedou. Velmi dobře je lze sušit. Měsíčnice pěstujeme většinou jako dvouletky, takto vypěstované rostliny jsou pak mohutnější. Můžeme je vysévat přímo na záhon, v následujících letech se již většinou samy vysemení.
