Pravda, vhodných druhů pro toto roční období není mnoho, ale to neznamená, že není z čeho vybírat. Jsou to především macešky, speciálně drobnokvěté odrůdy violky rohaté (Viola cornuta), které sice nemají květy větší než 3-4 cm, zato se vyskytují v desítkách barevných odstínů a jejich kombinací. Rostliny jsou kompaktní a lze je koupit již zcela obsypané květy.

Nejvíc si na nich ale ceníme mrazuvzdornosti. Šampiony jsou v tomto směru skupiny Armide, Sorbet a Penny. Mají blíže k původním botanickým druhům a vyšlechtěná odolnost proti mrazu jim nezmenšila květy. Některé odrůdy jsou i převislé. I několik skupin klasických převislých macešek se může pochlubit dobrou mrazuvzdorností. Patří k nim skupina Cool Wave, která je velmi vhodná do závěsných květináčů, kde dokáže vytvořit až půlmetrovou girlandu květů. Ale je tu i mnoho dalších vhodných květin…

Sedmikrásky i kapusty

Zahradní odrůdy sedmikrásek mají květy v odstínech od bílé až po růžovou. Že to nejsou žádné chudobky, dokládá velikost jejich květů: mívají v průměr až 5 cm.

Pomněnky jsou trochu zapomenutým druhem, což je škoda. Především jejich modrý květ z nich dělá cennou květinu, neboť tato barva se v říši letniček a dvouletek moc často nevyskytuje. Zároveň to však neznamená, že nemůžeme koupit bílou nebo růžovou.

Dalšími vhodnými druhy jsou okrasné zelí a kapusta. Především japonské firmy šlechtí tuto zeleninu tak, aby ji bylo možné pěstovat jako okrasnou. Listy bývají červeno-bílo-zelené a jejich tvar být celokrajný, nebo různě zpeřený. To, že se jedná již o okrasnou, a nikoliv užitkovou rostlinu, poznáme při ochutnání. Je trpká, k vaření zcela nepoužitelná.

Na podzim se v květinářstvích objevují také primule bezlodyžné. Zkušenost ukazuje, že mrazuvzdorností vynikají obzvláště žlutě a modře kvetoucí odrůdy.

Dobrým tipem do truhlíku jsou i rostliny vřesu, dalším adeptem je čemeřice. Ta vydrží kvést i pod přikrývkou sněhových vloček. Nesmíme ale zapomínat, že se ve středověku používala jako prostředek k vyvolání dávení, a proto ji musíme umístit z dosahu dětí.

Jak na to?

Pokud budeme chtít, aby rostliny v truhlíku i na jaře dobře prospívaly, musíme je vysadit do substrátu. Jestliže truhlík pojmeme pouze jako podzimní aranžmá, stačí je v květináčích vložených do truhlíku obložit třeba mechem. Při vysazování je dobré do substrátu přidat dlouhodobě působící hnojivo. Za chladného počasí totiž zaléváme truhlíky třeba jen jednou za dva týdny a rostliny by nemusely mít dostatek výživy. I v tomto případě platí, že ke kraji okna dáváme vyšší květiny a že směs různých druhů a barev je asi nejlepším řešením. Na začátku zimy můžeme truhlíky vylepšit větvičkami se šípky či šiškami, květenstvím travin a podobně. Tyto přízdoby odstraníme ve chvíli, kdy rostliny začnou v předjaří znovu růst.

Největší nebezpečí číhá za slunných a mrazivých dnů. Substrát je promrzlý a rostliny z něj nemohou přijímat vodu, ale ze sluncem ohřátých listů se odpařuje. Proto když substrát rozmrzne, zkontrolujeme, zda je dostatečně zalitý, aby rostlina mohla doplnit zásoby vody v listech. Truhlík nabízí nejvíce radosti především v předjaří, kdy je venku ještě všechno šedé, ale za okny již řádí pestré květy macešek, primulí a dalších květin. Když pak z rostlin odstraníme zaschlé listy a odkvetlé květy, budou truhlík či mísa vypadat ještě lépe. Ke konci dubna, když zpravidla již začínáme uvažovat o výsadbě letniček, jsou mnohdy původně podzimní rostliny v truhlíku v takové kondici, že nám je líto se s nimi rozloučit.

Foto: Autor a Shutterstock