obrázek z archivu ireceptar.cz

Orchideje můžete pěstovat i na zahradě

Plejonky a střevíčníky - tak se jmenují orchideje, které můžete pěstovat celoročně venku. Botanické poklady však vyžadují citlivé zacházení – jak na ně?

Snášejí naše klima, takže je můžeme pěstovat v zahradě celoročně. Jsou to takzvané terestrické neboli zemní druhy, jež rostou v mírném až chladném podnebném pásu a dokonce i za polárním kruhem. Obývají různá prostředí od nížin do hor, rostou na hlinitých, písčitých i kamenitých půdách, v lesích, na loukách, mokřadech, prosychajících travnatých plochách nebo ve štěrbinách skal.

plejonkaplejonkaAutor: Archiv ireceptar.cz

Kam je vysazovat?

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

U nás se nejčastěji pěstují střevíčníky Cypripedium a plejonky Pleione.

Každý druh má určité požadavky a potřebuje poněkud rozdílnou péči. Obecně však lze říci, že zahradní orchideje nemají rády přímé polední slunce, nejvhodnější stanoviště jsou východně až severovýchodně nebo západně až severozápadně od domu či od vzrostlých stromů. Vhodné místo je i pod řidším porostem, kam proniká dostatek rozptýleného světla, ale ne přímé slunce. Většině běžně pěstovaných druhů těchto orchidejí vyhovuje stále mírně vlhký substrát, ne však trvale mokrá zem. Nadměrné vlhko jim škodí hlavně v zimě. Pokud je podloží nepropustné, před sázením nasypeme pod substrát dostatečně silnou vrstvou drenáže. Na zimu zahradní orchideje zatahují a v tomto stavu přežijí mrazy i kolem –20 °C. Špatně však snášejí náhlé a prudké ochlazení nebo časté oblevy a opětné rychlé zamrzání. Citlivé k nízkým teplotám jsou po zahájení růstu, tedy přibližně koncem dubna až začátkem května, proto je musíme před pozdními mrazíky chránit.

StřevičníkyStřevičníkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak je vysazovat?

  • Substrát připravíme vzdušný a dobře propustný. Smícháme například 2 díly kompostové zeminy, 1 díl rašeliny, 3 díly jemnějšího kůrového substrátu (např. rok až dva odleželé prosáté mulčovací kůry), 1 díl písku, 1 díl perlitu a 2 díly štěrku, keramzitu či podobného materiálu o zrnitosti asi 5 až 10 mm.
  • Jámu vyhloubíme asi o 15 cm hlubší, než je délka kořenů (rostliny koření celkem hluboko), a širokou alespoň 50 cm, aby se kořeny mohly rozrůstat do šířky.
  • Většina druhů odolává mrazu dobře a nepotřebuje na zimu přikrývat.

Rady pro nákup

Zahradní orchideje kupujeme jen od důvěryhodných prodejců, kteří nám o nich podají podrobné informace, hlavně v jakých podmínkách byly pěstované. Sazenice zapěstované v přirozených venkovních podmínkách budou odolné a bez potíží snesou přesazení přímo do zahrady. Ty urychlované hormony a pěstované v ideálních podmínkách skleníků zůstanou choulostivé a nemusí přežít zimu, ačkoliv to budou prokazatelně mrazuvzdorné druhy. Nejlepší je nakupovat přímo od pěstitelů nebo na specializovaných výstavách.

vstavačvstavačAutor: Archiv ireceptar.cz

Začínáte se zahradními orchidejemi?

Začátečníci udělají lépe, když si koupí vzrostlé rostliny, například střevíčníky, v květináčích. Uvidí, jak vypadají a kvetou, a také výsadba a ujímání bude snazší. Nevýhodou je, že kořenový systém kopíruje tvar nádoby, což je pro střevičníky nepřirozené – normálně se rozrůstají horizontálně, kořeny a výhony rozprostírají hodně do šířky. Orchidejím s kořeny utuženými květináčem tak trvá delší dobu, než si v zahradě opět navyknou na volnost a začnou se rozrůstat. Vzhledem k poměrně křehkým kořenům se nedoporučuje „rozčesávání“ ani rozvolňování před výsadbou jako u jiných rostlin. Prostokořenné střevičníky jsou proto pro přímou výsadbu vhodnější. Většinou se ale prodávají v podobě, kdy ještě neraší, takže nepoznáme, jak bude rostlina vypadat. Mají navíc křehké kořeny i výhony a vyžadují tak větší opatrnost při výsadbě. Prostokořenné rostliny tak jsou vhodnější pro pokročilejší pěstitele, kteří již mají zkušenosti s pěstováním, dělením i výsadbou vlastních rostlin. 

Pěstování plejonek

Celoroční pěstování venku snesou pouze dospělé rostliny druhů Pleione coronaria a P. limprichtii, protože vydrží mrazy až do –20°C. Musíme je však na zimu izolovat a zajistit jim suchou zem třeba tím, že nad ně umístíme přenosné pařeniště či jiný vhodný kryt, které vyložíme chvojím nebo vrstvou listí. Kryt musí být dobře větratelný. Stanoviště zvolíme polostinné (plejonky snesou pouze méně silné přímé slunce – tj. ranní, nebo pozdně odpolední až večerní), s dobře propustnou zeminou, případně dobře drenážované, nejlépe vyvýšené (např. v horní části skalky), odkud bude voda i při silnějších deštích dobře odtékat. Substrát musí být lehký, výborně propustný, výživný a mírně kyselý, například směs jemně nadrcené kůry (asi 5–8 mm), hrubovláknitá rašelina, perlit, kvalitní kompostová zemina a zetlelý koňský či kravský hnůj v poměru 6:3:2:1:1. Přibližně v polovině dubna (podle počasí) chvojí či listí odstraníme. Kryt jako ochranu před deštěm a mrazíky ponecháme ještě asi do poloviny května, protože rašící rostliny a poupata by mohly poškodit teploty jeden až dva stupně pod nulou. Zaléváme, když začnou rašit listy, dříve ne. Mladé rostliny a ostatní druhy plejonek naše zimy nesnesou. Pěstujeme je v květináčích přes léto zapuštěné na stanovišti a zimované v teplotách 1–10 °C (např. v chladném skleníku, na zaskleném balkonu, ve sklepě atd.).