obrázek z archivu ireceptar.cz

Ovocnář radí, jak postupovat při kadeřavosti broskvoní

Kadeřavost broskvoní je nejzávažnější houbovou chorobou těchto cenných stromů. Jak jí zabránit, či ji alespoň zmírnit vám poradí ovocnářský odborník Ing. Zdeněk Simek ze Znojma.

V letech s příznivými podmínkami pro infekci může kadeřavost zničit většinu listů a významně poškodit letorosty.

Co je původcem choroby a jak ji poznáte?

Původcem onemocnění je houba Taphrina deformans. Přezimuje převážně v korunách stromů, na větvích nebo v menší míře za šupinami pupenů ve formě blastospor, které infikují mladé rašící listy již v nejranějších stadiích. Infikovány mohou být pouze mladé nerozvinuté listy do délky 10–15 mm. Na napadených listech se již během května objeví zprvu mírně, později nápadně vypouklé světlezelené nebo červené puchýře, listové čepele zkadeří a deformují se, listy uschnou a opadají, silně napadené letorosty přestanou růst, deformují se a praskají, jejich vegetační vrcholy zasychají.

Ing. Zdeněk SimekIng. Zdeněk SimekAutor: Archiv ireceptar.cz

Jaký má houba vývojový cyklus?

  • Koncem května a především v červnu se na spodní straně napadených listů diferencují vřecka a askospory.
  • Následně se tvoří blastospory, kterými houba přezimuje a přežívá do dalšího roku. Blastospory dobře odolávají suchu a mohou přežít i déle než rok.
  • Stromy se infikují především v době, kdy jsou větve a pupeny vlhké po deštích, a to už při teplotách 6 °C, optimální teploty pro infekci a vývoj houby jsou 20–22 °C.

kadeřavost broskvoněkadeřavost broskvoněAutor: Archiv ireceptar.cz


Jak lze stromy ochránit?

Možnosti nepřímé ochrany jsou málo účinné, doporučuji využívat méně náchylné odrůdy a při silném napadení a významném oslabení stromů podporovat rychlou regeneraci listové plochy přihnojením ledkem vápenatým a závlahou. Otrhávání silně znetvořených listů není významné.

Přímá ochrana vyžaduje velmi rané ošetření již v počátečních fázích nalévání pupenů (tedy v době, kdy začíná kvést líska, tzv. prášit). Pokud po začátku rašení následuje teplé počasí, broskvoně se rychle vyvíjejí, období infekce je krátké (2–3 týdny) a zpravidla stačí jedno až dvě ošetření. Naopak za chladného a deštivého počasí stromy raší pomaleji a rozvlekle a pro infekci vhodné období se tedy může prodloužit na 5–6 týdnů. Pak je třeba ošetření opakovat vícekrát.

plody zdravé broskvoněplody zdravé broskvoněAutor: Archiv ireceptar.cz

Jaké prostředky jsou vhodné?

K prvnímu a základnímu ošetření jsou nejúčinnější mědnaté fungicidy, které vykazují vysokou účinnost a současně omezují i napadení dřevních částí některými bakteriemi a houbami. Toto ošetření v době, kdy se začínají nalévat pupeny (případně další opakované po 8–10 dnech), může být dostačující v letech s pozdějším, ale rychlým nástupem jara, kdy je při vyšších teplotách infekční období krátké (2–3 týdny). Avšak v mírných zimách se mohou pupeny nalévat už koncem ledna nebo v únoru, rašení může být v chladných podmínkách dlouhé a rozvleklé a infekční období se prodluží až na 5–6 týdnů. Potom je nezbytné následná ošetření vícekrát opakovat.

obrázek z archivu ireceptar.czpostřikAutor: Archiv ireceptar.cz

Měďnaté fungicidy (například Kuprikol 50, Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Funguran–OH 50 WP) jsou vhodné pro základní a opakované ošetření pouze v počátečních fázích rašení, později se mohou objevit projevy fytotoxicity a popálené listy opadají. Pro následná ošetření při dlouhém infekčním období lze použít Delan 70 WG, Delan 700 WDG, Delan 750 SC, Dithane M 45 nebo Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 New, Syllit 65 WP.

Jak správně provádět postřik?

Postřiková kapalina musí pupeny jednoletých výhonů i povrch větví v celé koruně dokonale pokrýt a následně zaschnout, nikoliv zmrznout. Proto je vhodné využívat spíše dopolední hodiny bezmrazých dnů. Účinnost fungicidů je podstatně zvyšována smáčedly. Pokud stromy neošetříme v raných fázích nalévání pupenů, nebudou mít jakékoliv pozdější zásahy proti kadeřavosti smysl.