Málokterý ovocný druh zaznamenal u nás takový rozvoj jako broskvoně. Zatímco ještě v polovině minulého století se u nás pěstovaly jen v teplých oblastech, a to ještě jen méně kvalitní, převážně bělomasé odrůdy nebo vinohradnické semenáče, v pozdějších letech se výrazně změnila kvalita zahraničních i našich odrůd a pěstování se u nás výrazně rozšířilo. Broskvoně řadíme mezi teplomilné ovocné druhy, což klade určitá omezení v pěstování vzhledem k vyšším nárokům na podnebí a stanoviště. Díky malým pěstitelům se však pěstování broskvoní posunulo i do chladnějších a vyšších oblastí.

Vhodné stanoviště zmírní dopady chladného klimatu

Stále nejlépe se broskvoním daří v nižších a teplejších oblastech s nadmořskou výškou do 250 m. Na zahrádkách jsme však svědky, že i ve vyšších polohách (350–500 m n. m.) můžeme najít vhodné chráněné lokality, ve kterých lze broskvoně s úspěchem pěstovat. Mohou to být jižní stěny domů a různá zákoutí, kde jsou stromy chráněny před severními větry a jarními mrazy. Důležité jsou také zimní minimální teploty, které by neměly na daném stanovišti dlouhodobě klesnout pod –22 až –24 °C. Nejcitlivější jsou plody v nejranější fázi svého vývoje, kdy je může poškodit teplota již –2 °C. Při výběru podnoží se proto soustředíme na takové odrůdy, které mají krátkou vegetační dobu a ovlivňují včasné vyzrávaní dřeva i pupenů, čímž snižují možnost poškození nízkými teplotami: například ’Lesiberian’, ’BD–SU–1’, ’B–VA–2’.

Jak zamezit praskání kůry?

Náhlé tepelné změny mezi mrazivou nocí a slunečním dnem vedou ke vzniku mrazových desek a trhlin na kmeni a silnějších větvích. Toto nebezpečí můžeme zmírnit nátěrem kmenů vápenným mlékem nebo zastíněním kmenů před jarním sluníčkem různými obaly (papírem, chvojím apod.).

Nektarinky se hodí pouze do nížin

K dalšímu preventivnímu opatření pro zdraví broskvoní patří správná agrotechnika, vhodná výživa, závlaha a optimální doba řezu (těsně před rašením pupenů, letní řez). A velmi důležitý je samozřejmě výběr vhodné odrůdy. Pokud srovnáváme jednotlivé odrůdy broskvoní, pak nektarinky patří mezi nejnáročnější.

Výsadba

Broskvoně je nejvhodnější vysazovat na jaře. Vzdálenosti jednotlivých stromků při výsadbě určuje kvalita půdy, tvar, v jakém budeme nově vysazený stromek pěstovat, a také velikost zahrádky. Nejvíce pěstovaným tvarem je nízkokmen s dutou korunou, kdy kmínek má výšku 0,8–1 m se třemi až čtyřmi kosterními větvemi bez terminálu.

Skupiny broskvoní podle vlastností

  • pravé broskve mají plstnatou slupku a oddělitelnou dužninu od pecky
  • tvrdky (cling) mají plstnatou slupku a neoddělitelnou dužninu od pecky
  • nektarinky mají lysou slupku a dužninu oddělitelnou od pecky
  • bryňonky mají lysou slupku a neoddělitelnou dužninu od pecky
  • „Peento“ jsou broskvoně s plochými plody