Po zimě někdy může kůra ovocných stromů praskat tak silně, že vzniká i hlubší poškození. Příčinou však není pouze samotný mráz. Jak stromy před zraněním chránit?
Mrazová poškození na kmenech, větvích a větévkách se projevují jako mrazové trhliny, desky a zmrzání větévek.
Mrazové desky jsou pro stromy nebezpečné
Mrazové trhliny jsou podélné praskliny korových i dřevních částí. Obvykle se hojí a zarůstají závalem. Vznikají následkem teplotních výkyvů mezi dnem a nocí.
Mrazové trhliny
obrázek z archivu ireceptar.cz
Poškození je vstupní branou pro infekce zejména dřevokaznými houbami.
Mrazové desky představují plošné poškození korových pletiv. Poškození vzniká v předjaří, kdy se na jižní a jihozápadní straně kmene aktivují vodivá pletiva a životní pochody. Aktivizovaná pletiva jsou následně poškozována nočními mrazy. Poškození se obvykle zřetelně projeví až v létě, kdy kmeny nesílí, poškozené části mění zbarvení a propadají se. U mrazových desek často vzniká zával, který překrývá okraje poškození. Ve středu poškození praskají a odlupují se korová pletiva a obnažuje se dřevní válec. Poškozená pletiva jsou na průřezu tmavě zbarvena.
Kmen ochráníme pokud ho natřeme vápenným mlékem nebo zastíníme.
Jak poškození mrazem předcházet?
Na zimní mráz jsou nejcitlivější dřevní pletiva nejmladších letokruhů. Citlivost k mrazům je ovlivněna druhem, stanovištěm, průběhem teplot, počasím a výživou. Nebezpečí poškození mrazem omezíme volbou méně rizikových lokalit, zajištěním souladu stanoviště, druhu odrůdy a podnože a vyrovnanou výživou. Poškození kmenů a hlavních větví můžeme předejít, když je natřeme vápenným mlékem nebo zastíníme. Již vzniklá poranění pak ošetříme, aby se do ran nedostala infekce, zejména dřevokazné houby.
