Slunné místo a humózní, lehčí nebo středně těžká, mírně kyselá půda je základem bohaté nadílky jahod. Nešetříme proto kompostem, který kromě výživy jahod podporuje tvorbu humusu. Prevencí proti chorobám i škůdcům je pak vybrat místo, na kterém nebyl jahody v posledních letech pěstovány, například záhony po již sklizených bramborách nebo zelenině.

Jak sázet jahodník?

Velmi důležitá je hloubka výsadby. Sazenici půdou zahrneme ve stejné výši, jako byla v sadbovači, či pěstební nádobě či na původním záhoně. Srdéčko jahodníku musí zůstat nad zemí.

Rozestupy mezi sazenicemi by měly činit přibližně 30 cm (dle odrůdy). Řádky umístíme do vzdálenosti 50-70 cm od sebe. Místo ušetříme menším počtem cestiček a tedy nahloučením řádků k sobě. Do jahod nastlaných slámou můžeme vstupovat, aniž by půda trpěla.

Po výsadbě jahodníky zalijeme tak, aby vláha nebyla jen u povrchu a rostliny kořenily do hloubky, tedy klidně konev vody ke každé sazenici.

Čím nastýlat jahody: textile, sláma nebo listí?

Netkaná černá textilie je prodyšná a propouští vodu, potlačuje však růst plevelů, kterým odpírá světlo. Chrání plody před znečištěním a z jara urychlí prohřátí půdy. Jahodníky sázíme do prostřihů tvaru kříže. Ovšem textilie má oproti mulčování slámou, trávou a listím i nevýhody. Organický mulč zajistí půdu trvale kyprou a úrodnou, žížaly, které si stébla trávy tahají pod zem ji provzdušňují. Pod textilií je o tento přísun živin i jemné, ale velmi účinné kypření ochuzená. Musíme ji proto na začátku i konci sezóny odkrýt, půdu pod ní prokypřit a nastlat kompostem.

Jahody ve smíšené kultuře

Mezi jahodníky můžeme pěstovat i jiné plodiny, osvědčené jsou v tomto ohledu cibule, pórek a česnek. Nejsou náročné na prostor a jahodníky mohou v přítomnosti této zeleniny lépe odolávat chorobám i škůdcům.